Článků i studií na téma alkohol vyšlo a jistě i ještě vyjde nepočítaně. Jedni ho zatracují, druzí vyzdvihují. Ale neexistuje tak triviální řešení, jak by mnozí mohli soudit. Každopádně je alkohol staletou civilizační drogou, se kterou je třeba umět dobře zacházet.
Škodí nebo prospívá?
Podle potravinářské legislativy se alkohol nazývá lihovinou, patří mezi potraviny – spadají sem jak alkoholické nápoje, tak lihoviny použité jako ingredience při výrobě potravin. Nejčastěji se s nimi setkáme v podobě alkoholických nápojů a právě okolo nich se tradují dva rozdílné názory. Alkohol je zdraví škodlivý a alkohol je zdraví prospěšný. Jak to je, jsme se zeptali prof. Ing. Karla Melzocha, CSc., rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze:
"Dneska i lékaři sami říkají, že platí tzv. J křivka, kdy zdravotně nejlépe na tom jsou mírní pijáci. Kupodivu, jejich zdravotní stav je lepší, než těch zapřisáhlých abstinentů. A J křivka je to proto, že na druhém konci nadměrné konzumace letí riziko hrozně rychle nahoru."
Je prokázáno, že určitá mírná konzumace alkoholu působí preventivně proti kardiovaskulárním chorobám. Pro muže jsou takovým mírným množstvím zhruba dvě tři velká piva anebo 3 až 4 dcl vína denně, pro ženy platí, že „dobrá“ míra jsou dvě až tři malá piva nebo kolem dvou deci vína.
S tím souhlasí MUDr. Milan Šamánek, dětský kardiolog, který se dlouhodobě věnuje vlivu alkoholu na lidský organismus, a dodává:
„U pravidelných mírných pijáků vína klesá nejen úmrtnost na kardiovaskulární choroby, ale dochází rovněž k poklesu celkové úmrtnosti i z ostatních příčin a k prodloužení života. Analýza 89 299 mužů z Physicians’ Health Study ukázala, že muži, kteří pili střídmě alkohol, přežívali o pět a půl roku déle než abstinenti.“
Na druhou stranu musíme brát v potaz, že alkohol je lehká droga a jeho pozitivní účinky se týkají opravdu jen mírného pití. Na uvolnění či smutek leckomu dvojka vína pomůže, rozhodně ale není dobré si z takového zahánění chmur dělat zvyk nebo množství vypitého alkoholu přehánět. K depresi by se pak ještě pravděpodobně přidala další nemoc v podobě alkoholismu. A samozřejmě platí, že lidé s určitými zdravotními obtížemi, děti a těhotné ženy by se měli alkoholu vyhýbat bezpodmínečně.
Rozdíly v toleranci alkoholu
Ve většině případů platí, že ženy se opijí rychleji, než muži. Je to dáno nejen tělesnou konstitucí, ale i tím, že ženy mají nižší množství enzymu (alkoholdehydrogenázy), který odbourává alkohol.
„U žen dosahuje tento enzym pouze 20–30 % hodnoty mužů. Příčinou nízké hladiny alkoholdehydrogenázy u žen musel být v dávných dobách snadnější přístup k alkoholu u mužů, než u žen, které se více staraly o domácnost a o děti,“ vysvětluje doktor Šamánek.
S tím také souvisí rozdíl při odbourávání alkoholu u obou pohlaví. Ženy alkohol odbourávají až o 70–80 % pomaleji než muži.
MÝTY a RADY
K vínu i panáčku vodu
Alkohol organismus dehydruje - pokud na večírku popíjíme víno nebo tvrdý alkohol, měli bychom zároveň ke každé sklence alkoholu vypít i skleničku vody. Nejen, že většinou pak za večírek vypijeme menší množství alkoholu, ale za doplnění tekutin budeme vděčni zejména druhý den, kdy následky popíjení nebudou tak drastické.
Asi nikdo si nedovede představit, že by pivo zapíjel vodou a ani to není tak potřeba – pivo samotné jí obsahuje dost.
Pivo a vitamíny
I když spotřeba piva v České republice klesá, pivo stále patří mezi náš národní nejoblíbenější alkoholický nápoj. Pivaři své popíjení rádi obhajují tím, že je zdravé – obsahuje přeci vitamín B.
„Je to pravda, protože to je přirozená složka kvasinek, a z kvasnic se dostává i do piva. Takže je tam obsah vitamínů B, akorát si nejsem jistý, jestli při pití rozumného množství piva je to ta dávka, která by nám stačila jako denní doporučovaná dávka B vitamínu,“ vyvrací mýtus profesor Melzoch.
Obecně se dá říct, že nepasterovaná piva mají trochu vyšší obsah vitamínů a minerálních látek než ta pasterovaná, ale rozdíl není zas tak významný. Platí, že vyšší obsah vitamínů skupiny B budou mít piva kvasnicová právě proto, že jsou obohacena o kvasnice.
Pivní břicho
S pitím piva je spojený další mýtus. Říká se, že z piva vzniká pivní břicho. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Pivní břicho totiž není nic jiného, než uložený tuk v dutině břišní. Zejména muži, ale i některé ženy, jsou geneticky naprogramováni tak, že se jim tuk ukládá v okolí břišních orgánů. Pivo je kalorickou bombou. Kromě alkoholu, který sám o sobě má dost energie, pivo obsahuje i hodně cukru a při požití většího množství už organismus nestihne tuhle energii spotřebovat. Tak ji uloží v podobě tuku právě tam, kam to má jedinec geneticky předurčeno. Někomu se udělají „pneumatiky“, někomu se zvětší břicho. Stejně si ale takové břicho „vyrobí“ ten, kdo pivo vůbec nepije a jenom přijímá velké množství energie z jídla. Stejný efekt může způsobit i nadměrné pití vína, u kterého se zas „proslýchá“, že je velmi zdravé.
Víno, skvělý zdroj antioxidantů
Tvrdý alkohol nám kromě alkoholu samotného nepřinese nic navíc. Pivo dodá trochu vitamínu B a i víno má svá pozitiva. To platí zejména u červených vín, která obsahují řadu fenolových látek, které mají funkci antioxidantů. Antioxidanty najdeme i ve víně bílém a růžovém, ale v menším množství i škále. Červenému vínu se často přisuzuje i jeho pozitivní vliv na krvetvorbu. To už ale patří k zavedeným pověrám.
„Možná plynou z jeho barvy, protože řada lidí, kteří konzumují červené víno, má pocit, že v nich něco zůstává. Protože ta barevná změna mezi příjmem a výdejem je markantní,“ dodává s úsměvem Karel Melzoch.
Likéry – ovoce a bylinky, něco pro zdraví?
Některé likéry podle obrázku na obalu také vypadají, že dodají něco navíc – třeba vitamíny, když je na nich vyobrazeno jablko a dokonce se podobně i jmenují. Opak je většinou pravdou. Jen málokterý takovýto nápoj obsahuje jablečnou šťávu, a i kdyby, vitamínů by tam bylo opravdu pramálo. Převážná většina likérů, na kterých je vyobrazené ovoce, nemá s přírodní složkou nic společného. Základem je rafinovaný etanol, voda, cukr, aromata, barviva, konzervanty a stabilizátory.
Ještě pak existují likéry s vyšším obsahem alkoholu a bylinami. Ty nám při konzumaci sice vitamíny také nedodají, ale pomohou třeba trávení. Bylinné likéry byly v dávných dobách záležitostí pouze lékárníků, stejně jako bylinné hořké kapky apod.
Platí tedy pít, nebo nepít?
Rektor VŠCHT Karel Melzoch to vidí takto:
„Určitě nemá smysl se dneska zcela omezovat a upírat si alkohol, ale je třeba nad ním mít kontrolu. Rozhodně pro organismus jsou výhodnější pivo, víno, ale zase na druhou stranu, jestli někdo má rád slivovici, whisky, proč ne, když ji doplní vodou a zůstane u té jedné skleničky a nebude jich pět.“
Takové vysvětlení zní rozumně, bohužel praxe bývá často diametrálně odlišná. Je to sice hraběcí rada, ale nelze se jí vyhnout - jako u všeho i u alkoholu platí, že nic se nemá přehánět.
