Vicenza/Padova – Městečka Vicenza a Padova spojuje nejen jejich poloha v severoitalském Benátsku, ale taky doba jejich největší slávy spojená s obdobím renesance a humanistického rozvoje lidského vědění. Zatímco v padovské kapli Scrovegni předznamenal Giotto pozdější vývoj renesančního malířství, ve Vicenze nalezneme renesanční architekturu v její nejčistší podobě – Vila Rotonda architekta Palladia je považována za prototyp ideální stavby a dodnes plní učebnice architektury.
Palladiova Vicenza
Většina lidí přijíždí do Vicenzy obdivovat právě Palladiovu vilu, domů od Andrey Palladia je ostatně celá Vicenza plná a celkově jde o město, které je ideálním cílem pro milovníky architektury. Samotná Rotonda se nenachází přímo ve městě, ale na kopečku o asi dva kilometry dále, dojít se k ní dá příjemnou procházkou po značené cestě. Vilu postavil Andrea Palladio na konci 16. století pro kněze Paola Almerika. Ještě během stavebních prací získala vilu rodina Capra, podle níž se také stavbě někdy říká vila Capra. V soukromých rukou je vila dodnes, rodina Count Valmarana ji sice otevírá turistům, zároveň ale ve vile stále bydlí.
Při stavbě vily uplatnil Palladio své představy ideální stavby, dům má čtvercový půdorys se sloupovými portály na všech čtyřech stranách. Široká schodiště spojují terasy domu s okolní krajinou. Uprostřed se pak nachází dvoupodlažní kruhový sál s ochozem po obvodu. Rozměry místností vycházejí z matematicky přesných pravidel popsaných Palladiem ve Čtyřech knihách o architektuře.
Vila Rotonda ale není jediným Palladiovým unikátem ve městě, slavný architekt tu zanechal také nejstarší dochované kamenné divadlo v Evropě Teatro Olimpico. Divadlo inspirované starověkými otevřenými scénami má polokruhový tvar hlediště a na scénu vede sedm vstupů, což umožňuje netradiční řešení divadelních her. Po většinu roku je divadlo otevřeno pro turistické prohlídky, pokud ale budete mít štěstí, můžete narazit i na představení, při němž teprve úplně oceníte zvláštní uspořádání prostoru.
Když se vydáte od divadla Teatro Olimpico po hlavní třídě nesoucí jméno koho jiného než architekta Palladia, lemované měšťanskými domy a paláci, dojdete ke třetímu z palladiovských symbolů města: bazilice na Piazza Signori, kterou slavný architekt obestavěl dvojitými arkádami a upravil na radnici.
A pokud chcete mít nad Palladiovým městem trochu nadhledu, doporučuji vystoupat k barokní Basilice di Monte Berico. Ta se nachází na návrší asi 2 kilometry jižně od města a láká na krásnou vyhlídku nejen na město, ale i na nedaleké Alpy.
V Padově do přísně střežené kaple i nejstarší botanické zahrady
Jestliže Vicenza zásadně ovlivnila vývoj architektury, pak Padova je městem, kde se zrodilo moderní umění. Když dostal na úplném začátku 14. století Giotto za úkol vymalovat interiéry padovské kaple degli Scrovegni, udělal to způsobem, který se v mnohém odlišoval od strnulého středověkého umění a předznamenal tak přicházející renesanci. A přestože období třináctého až patnáctého století bylo pro Padovu dobou největšího rozkvětu, o nějaké ospalé maloměsto nejde ani dnes, naopak, atmosféra je tu živá a ulice plné korzujících Italů, kteří si vyšli na kávu nebo na nákupy.
Historie Padovy sahá až do antiky, první období velikého rozvoje ale město zažilo ve 13. století, kdy tu byla založena univerzita, druhá v celé Itálii, na níž působil kazatel Antonín z Padovy. Nad jeho hrobem byla ve 2. polovině 13. století vystavěna nádherná bazilika svatého Antonína. A právě na padovské univerzitě se kolem roku 1300 setkal slavný básník Dante Alighieri a neméně slavný malíř Giotto di Bondone, kterého pověřil zdejší vážený občan Enrico Scrovegni výzdobou rodinné kaple.
Cappella degli Scrovegni byla postavena roku 1303 jako součást později zaniklého paláce. Giotto v kapli v letech 1304–1306 namaloval soubor výjevů ze života Krista a Panny Marie, směřujících k závěrečné scéně Posledního soudu, která je umístěna na západní stěně nad vchodem do kaple. Kapli dal postavit Arrigo degli Scrovegni, aby odčinil hříchy svého otce, známého lichváře Reginalda degli Scrovegni.
Na kapli je kromě její nádherné výzdoby fascinující i způsob dnešního zpřístupnění. Před vstupem do kaple je totiž postavená skleněná kostka, do které si přesně napočítaná skupinka turistů na pár minut sedne a nechá na sebe působit místní klimatizaci – to aby lidé zbytečně neměnili klima v kapli a neničili tak vzácné malby.
V renesanci pak byla Padova jedním z hlavních center humanismu a vědy, v té době tu působil Galileo Galilei, ale také několik Čechů: pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic nebo Jan Nepomucký. A v této době vznikl i padovský orloj z počátku 15. století, dobou vzniku i významem podobný orloji pražskému. Výsledkem renesanční přestavby města bylo i založení botanické zahrady, první na světě.
