New Yorkem po vodě, do výšky i do Asie

• kat

5. 4. 20145. 4. 2014‌‌|Zdroj: ČT24

New York

Zdroj: ČT24/Kateřina Hubertová

+ 5 dalších

+ 5 dalších

+ 4 další

New York – Obrovské mrakodrapy a pod nimi davy spěchajících lidí, zarazí člověka New York na první pohled. Když se ale chvilku pozorně dívá, zjistí, že mrakodrapy zdaleka nejsou jeden jako druhý a nepřestanou překvapovat propracovanými zdobnými detaily ve výšce, do níž v běžném evropském městě dosahuje sotva nejvyšší věž. A stejní jsou i Newyorčané, město má neuvěřitelně rozmanitou skladbu obyvatel a tak se během pár minut přesunete ze shonu amerického velkoměsta do pohodových uliček se zahrádkami italských kaváren a o kousek vedle se zase ztratíte ve změti pravého asijského tržiště.

Pro většinu přistěhovalců do Ameriky byl prvním městem v Nové zemi a město je proto silně kulturně a etnicky různorodé, kolem 35 procent jeho obyvatel nepochází z USA. Najdete tu čínskou a italskou enklávu i další čtvrtě nebo jen ulice, kde potkáte Vietnamce, Korejce, Araby, Filipínce, Indy, Pakistánce, Rusy, Řeky, Portorikánce a další národy z celého světa, velmi početná je i židovská komunita, největší po Izraeli.

V metropolitní oblasti New York žije přes 20 milionů obyvatel, samotný New York je s více než 8,2 miliony obyvateli, žijícími na ploše něco málo přes tisíc kilometrů čtverečních, nejhustěji zalidněným městem Spojených států. Jen na Manhattanu připadá na jeden čtvereční kilometr téměř 70 tisíc obyvatel.

Zatímco italská čtvrť se dnes od okolních ulic liší spíše větší koncentrací pizzerií a kaváren, Chinatown stále zůstává světem sám pro sebe. Původně sem přijížděli svobodní mladí muži z Číny,po zrušení zákona zakazujícího přistěhovalectví ženám v roce 1965 začal počet obyvatel čtvrti prudce růst, až překročil hranici 100 tisíc. Kromě obchodů a restaurací tu jsou i školy, banky, nebo zdravotnická zařízení, vše s typickými vývěsními štíty popsanými čínským písmem, ostatně část obyvatel dodnes nemluví anglicky.

Město je rozděleno do pěti čtvrtí, většina z nich leží na ostrovech, stejně jako vůbec nejznámější Manhattan. Další z ostrovů, Staten Island, je považován za nejklidnější a nejbohatší čtvrť, Queens je pestrou čtvrtí s různorodým obyvatelstvem, Bronx, dříve považovaný za čtvrť vyloženě černošskou, je dodnes vnímán spíše jako nebezpečné místo. Hustě zalidněný Brooklyn leží na ostrově Long Island.

New York, město na vodě

Jednotlivé čtvrti, oddělené vodními plochami, spojuje asi 60 mostů, z toho 14 vede na ostrov Manhattan. Asi nejznámějším mostem v New Yorku je Brooklyn Bridge, který spojuje jihovýchodní část Manhattanu s Brooklynem. Most je dlouhý 486 metrů a v době dokončení byl nejdelším zavěšeným mostem na světě. Se šestiproudou silnicí je Brooklynský most důležitou dopravní tepnou, oblíbený je ale také jako cíl procházek pěších i mezi cyklisty a běžci.

Poté, co přejdete Brooklynský most, ocitnete se v trošku jiném světě a z uspěchaného Manhattanu plného mrakodrapů se přenesete do staré, dobré Anglie s jejími klidnými uličkami a lidmi procházejícími se po nábřeží. Když se od Brooklyn Bridge podíváte kousek severním směrem, uvidíte další ze známých mostů - Manhattan Bridge, ve kterém jezdí i newyorské metro.

Nejmladším a nejdelším z newyorských mostů je Verrazano-Narrows Bridge, který překonává mořskou úžinu mezi Brooklynem a Staten Islandem a je tak jediným spojením čtvrti Staten Island se zbytkem New Yorku. Pojmenován je po mořeplavci Giovannim da Verrazzanovi, který jako první objevil Newyorskou zátoku.

Ze Staten Islandu je ale možné se dostat i jiným způsobem, s Manhattanem ho totiž spojuje trajekt. Ten používají nejen místní mířící za prací na Manhattan, ale také turisté,kteří z něj obdivují krásný výhled na sochu Svobody i na celý jižní cíp Manhattanu.

Dáma vítající ty, kteří přichází po vodě

Socha Svobody vítala ty, kteří přijížděli do New Yorku lodí, od roku 1886. Spojeným státům ji darovala Francie u příležitosti stého výročí vyhlášení nezávislosti. Socha je vysoká 46 metrů a jejím autorem je Francouzský sochař Auguste Bartholdi. Vnitřní konstrukci postavil slavný Gustave Eifell a přestože vypadá mohutně, je pouze postavena z tenkého měděného plechu.

Město Mrakodrapů

Panorama New Yorku nezaměnitelně změnily mrakodrapy. V New Yorku se jich k nebi tyčí více než 5600 a výška zhruba padesáti z nich přesahuje 200 metrů. První výšková budova tu vyrostla v roce 1903 a byl to hned dům, který budí obdiv dodnes. Flatiron Building sice neohromí svou výškou, na Manhatan „pouhých“ 95 metrů, zato ale zaujme každého milovníka architektury. Trojúhelníková budova Flatiron Building, přezdívaná žehlička, je totiž v zakulacené špičce široká jen 2 metry a její bohatě zdobená fasáda z vápence a glazované terakoty je podobně jako klasický řecký sloup rozdělena do tří horizontálních částí.

Následný rychlý rozvoj stavby mrakodrapů pak byl podmíněn zejména třemi významnými vynálezy: rychlým výtahem, použitím ocelového skeletu a relativně levnou výrobou ocelových profilů. Období slavných newyorských mrakodrapů v roce 1913 zahájil 264 metrů vysoký Woolworth. Roku 1930 následovala Chrysler building se 77 podlažími a charakteristickou věží z oblouků. Jako první mrakodrap na světě překročil výšku Eiffelovy věže (300 m) a pokořil magickou hranici 1000 stop (305 m). V následujícím roce ho ale co do výšky překonal známý mrakodrap Empire State Building se 102 podlažími a výškou 415 metrů, který byl po dalších 40 let nejvyšší budovou světa.

Stavba Empire State Building trvala 13 měsíců a podíleli se na ní hlavně chudí přistěhovalci z Evropy, mezi nimi i desítky Čechů. Na stavbě pracovalo v extrémně nebezpečných podmínkách, ve výšce stovek metrů bez jakéhokoli jištění, asi 3500 dělníků, neoficiální zprávy mluví až o stovce mrtvých během stavby. Mrakodrap tak vyrostl sice neuvěřitelně rychle, ale v ekonomicky extrémně nepříznivé době, po svém dokončení tak byl obsazen z pouhé třetiny a před bankrotem ho zachránily jen příjmy ze vstupného tisíců návštěvníků, kteří se přišli na tuto novinku podívat. Dodnes je neopominutelným cílem každého návštěvníka New Yorku a výhledy z jeho 86. patra jsou nezapomenutelné.

Empire State Building si zahrál v mnoha filmech, třeba ve Dni nezávislosti ho mimozemšťané srovnali se zemí, v legendárním King Kongovi zas na jeho střechu vyšplhal rozzuřený opičák.

V roce 1973 získala výškové prvenství dvojice mrakodrapů World Trade Center se 415 a 417 m výšky. Po jejich zřícení v září 2011 se opět stal nejvyšším newyorským mrakodrapem Empire State Building, roku 2013 ale byla dostavena náhrada za „dvojčata“, nové světové obchodní centrum nazvané One World Trade Center, které svou výškou Empire State Building opět překonalo. Mrakodrap Freedom svou výškou 1776 stop připomíná datum vyhlášení nezávislosti Spojených států.

Přímo na půdorysu bývalých věží Světového obchodního centra jsou dnes dvě nádrže, do kterých neustále padá voda. Na stěnách kašny, obklopené listnatými stromy, si můžete přečíst jména všech obětí z 11. září 2001. Památník je spíše strohý, ale přesto velice působivý. „Snažili jsme se nechat promluvit historii tohoto místa, neohromovat návštěvníky designovými hrátkami. Chtěli jsme přímé a jasné poselství,“ řekl ke stavbě Michael Arad, který je spolu s Peterem Walkerem jejím tvůrcem.A to se jim beze zbytku podařilo.

New York není jen hektickým a uspěchaným městem, klid nabízí třeba místní parky, kterých je ve městě přes 100 kilometrů čtverečních. Oázou klidu přímo na Manhattanu je Central Park s několika jezírky a rybníky, které se v zimě zněmí v přirozená kluziště, venkovními divadly, nebo malou zoologickou zahradou. Na okraji parku najdeme hned dvě z nejznámějších muzeí New Yorku. O Guggenheimově muzeu nejspíš slyšel i ten nejzarytější odpůrce malířství, jeho sídlo je totiž snad nejkrásnější budovou v celém New Yorku, Metropolitní muzeum zase nabízí ve svých neuvěřitelně bohatých sbírkách průřez výtvarným uměním od nejstarších dob až po současnost.