Praha/Ústí nad Labem – Letošní zima byla rekordní – na horách napadlo nebývale mnoho sněhu, v nižších polohách i přes tuhé mrazy naopak mnoho sněhu neviděli. V jednotlivých regionech se proto také výrazně liší náklady na zimní údržbu, dramatické rozdíly také byly v jednotlivých zimních měsících – od teplého prosince přes dvojznačný leden s přívaly sněhu na horách a pokračujícím teplem v nížinách až po únor s arktickými mrazy a krátkou sněhovou kalamitou. Celkově však byla letošní zima levnější než ty minulé.
Sníh obešel nížiny, na horách ho bylo o to víc
Zima byla letos zejména na severu republiky „dvourychlostní“ – na horách tuhá, v nižších polohách mírná. Pocítily to zejména pokladny radnic a krajských úřadů, ze kterých míří peníze na údržbu silnic. Ilustrovat svéráz končící zimy dobře mohou příklady krušnohorského Výsluní a polabského Děčína. Zatímco ve Výsluní zažili tak tvrdou zimu jako málokdy v poslední době, Děčíňané už takřka nevědí, jak vypadá sníh.
Výsluní je s pouhými dvěma stovkami obyvatel jedno z nejmenších měst v Česku. Současně patří k nejhůře přístupným, zejména když v Krušných horách napadne sníh. Letos hned několikrát Výsluní zcela zasněžilo. „Byli jsme letos několikrát zavřeni, dokonce na týden. Finanční náklady tak byly velké,“ upozornila starostka Sabina Čadková. Silničáři se potom museli k městu probíjet skrz vysoké závěje. Podobně na tom byli železničáři – sníh z lokálky, která kolem Výsluní vede, fréza neprorazila, ani když ji tlačily tři nákladní lokomotivy. Nakonec proto museli techniku zastoupit dělníci s krumpáči.
V Děčíně, vzdáleném od Výsluní zhruba sto kilometrů, naopak téměř nenasněžilo. Nejtěžší technika, kterou bylo třeba k zimnímu úklidu nasadit, bylo koště. „Očekávali jsme tuhou zimu, nakoupili jsme řadu hrabel a sekáčků na led, které jsme nevyužili,“ postěžoval si na mírnou zimu vedoucí střediska městských služeb Pavel Prach. Padesátitisícové město tak na údržbě ušetřilo šest milionů – a v přepočtu na obyvatele zaplatilo třikrát méně než Výsluní.
Nejvíc sněžilo na severu a v únoru
V jižnějších částech Česka však byla zima oproti minulým letům mírnější i na horách. Kraj Vysočina tak zatím dal na údržbu 173 milionů korun – téměř o 50 milionů méně než loni. Nejdražší přitom byl únor, kdy stálo odstraňování sněhu 55 milionů. K podobnému hodnocení postupu zimy a nákladnosti únorové údržby dospěli i na dalších místech. Ve Zlínském kraji se jednalo o třetí nejnákladnější únor v historii po letech 2009 a 2006.
O tom, že byla letošní zima mírnější než ty předchozí, svědčí i dostatek posypové soli, která stále zůstává ve skladech silničních správ. Právě její nedostatek provázel zejména předloňskou zimu, velmi bohatou na sníh. Tentokrát ale zůstávají sklady v půlce března leckde i z poloviny plné.
