Tábor – Klášter v Klokotech v Táboře má po sedmdesáti letech konečně kompletní zvonkohru. Dnes tam zavěsili poslední zvon. Založil ji zdejší páter Alois Matulík, který si přál slyšet v deseti věžích kláštera celkem jedenáct zvonů. Jeho sen se podařilo uskutečnit zvonařské rodině Manoušků z Prahy až nyní. Pomohl dar sponzorů.
Poslední zvon čekal na zavěšení v Růžencové kapli více než třicet let, jak informoval administrátor farnosti Jiří Můčka. Podle názoru zvonaře Petra Rudolfa Manouška tenkrát tak dlouho přemýšleli nad tím, kam zvon umístit, až na něj zkrátka nedošlo. Jako jediný také nemá jméno. Je věnovaný památce obětí koncentračních táborů. Na svoji chvíli čekal bez srdce a strojku. Jen ty jsou vyrobené až letos. Zvon je výjimečný i tím, že je dvakrát vysvěcen. Poprvé v roce 1980 a podruhé letos v srpnu.
Naopak nejstarší z jedenácti zvonů je Marie z roku 1508. „Pak je tam další zvon ze 17 století, třetí je z počátku 20. století a zbývajících osm zvonů bylo ulito v roce 1979,“ doplnil Jiří Můčka. Zakladatel zvonkohry páter Alois Matulík je objednal už u dědečka Petra Manouška v roce 1939. Kvůli válce, nástupu komunismu i věznění se jich ale dočkal až mnohem později.
Přestože je zvonů už jedenáct, přání pátera Matulíka ještě úplně splněné není. Poslední lucerna totiž zůstává prázdná. Pastorační asistentka Hana Koukalová upřesnila, že ta je umístěna v kapli sv. Anny. Už ale stačí jen přestěhovat.
