Modrava - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) je přesvědčen, ze by se nemělo začít znovu kácet v šumavském národním parku. Reagoval tak na zahájení těžby prvních kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném nedaleko Modravy. Loni zde aktivisté kácení blokovali. Letos park slíbil, že většinu stromů napadených škůdcem asanuje loupáním kůry bez porážení, a pokud se bude kácet, nebudou se vytvářet větší holiny. O národní park se začala zajímat i Evropská komise, do Prahy kvůli kácení zaslala dopis s výhradami. V EK dokonce uvažují, že by se mohli obrátit na soud.
Na Ztraceném je momentálně vyznačeno k asanaci přes 1 500 kůrovcem napadených smrků. K pokácení je označeno na celém území asi 400 stromů. Do lesa ráno vyrazila dvacítka dřevařů, většina bude pokračovat v loupání kůry, řekl Nicolae Buliga, šéf jihočeské firmy, která zásahy provádí.
Loupání kůry ze stojících stromů je sice šetrnější, ale také výrazně dražší a pomalejší metoda než kácení. Podle ředitele NP Šumava Jana Stráského by loupání tisíce stromů vyšlo přibližně na dva a půl milionu korun, je to tak podle jeho slov až sedmkrát dražší metoda. „Postupujeme v naší práci tak, abychom zvolili co nejlepší kombinaci metod, které jsou šetrné k přírodnímu prostředí. Věříme, že to je cesta nekonfliktní,“ řekl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Správci parku podle Pechouška musejí se zásahem spěchat, než se škůdce vyrojí a napadne další stromy. Park ale minulý týden po jednání odborníků i aktivistů slíbil, že na jednom místě dřevaři porazí maximálně 15 stromů, aby nevznikly holiny.
Schwarzenberg: Nemůžeme pořád chtít něco ošulit
Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga by se v národním parku rozhodně kácet nemělo. „Buď chceme národní park, nebo ne. My si myslíme, že si to můžeme celý ošulit. To není možné,“ poznamenal ministr s tím, že je na čase, aby Česko začalo dodržovat pravidla. „Kácíme, kde nemáme kácet, a najdeme vždycky nějakou výmluvu proč,“ dodal.
Hlavní problém vidí Schwarzenberg u současného vedení parku, razantnější by mělo být i ministerstvo životního prostředí. „Bylo by načase, abychom konečně dodrželi pravidla… Když jsme přijali myšlenku národního parku, tak se k tomu chovat jako k národnímu parku a ne jako k něčemu, co se vydává za národní park, kde se zohledňují všechny jiné zájmy,“ řekl Schwarzenberg. „Tady jsou velmi silné lobbistické skupiny, velmi silné hlasy, které se do toho míchají, kterým vůbec ta představa národního parku nesedí,“ tvrdí šéf české diplomacie.
Na Ztraceném se pohybují dvě aktivistky, které sledují, zda správa parku dodržuje dohodnutý postup kácení a sice, že na ploše 10x10 metrů pokácí maximálně patnáct stromů. Zároveň ale ekologové avizují, že v případě rozsáhlého kácení zasáhnou. „O blokádě bychom uvažovali až v případě, že by se začalo kácet plošně a ve větším rozsahu,“ řekl minulý týden mluvčí loňské blokády Vratislav Vozník. Zítra by mělo aktivistů přijet víc, ti jsou připraveni případně blokádu zahájit.
Stížnost už podalo také Hnutí Duha, kácení v národním parku tak začne prověřovat Inspekce životního prostředí. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha se stromy porážejí v oblasti, která patří k jádrovému území výskytu tetřeva, jenž právě hnízdí. „Správa parku nevyhodnotila vliv kácení na chráněnou přírodu, my považujeme kácení za nelegální,“ dodal. Věří, že inspekce ho zastaví.
Do sporu se vložila i EK - požaduje, aby se nekácelo
Evropská komise zvažuje, že by se kvůli kácení v šumavském národním parku mohla obrátit na soud pro předběžné opatření. „Je to jedna z možností,“ připustil mluvčí eurokomisaře Janeze Potočnika zodpovědného za životní prostředí Joe Hennon. Ministr Schwarzenberg s těmito kroky souhlasí, Brusel má podle něj právo zahájit kvůli kácení na Šumavě právo zasáhnout.
Komise už Česko požádala, aby těžařské aktivity zastavila. Do Prahy v půlce června komisař zaslal dopis, ve kterém nastínil své výhrady, obavy a otázky ohledně těžby. ČR ale nemá žádný pevný termín pro zaslání odpovědi, protože zatím s ní Brusel nezahájil proceduru pro porušení unijního práva. „Jasně jsme řekli, že zahájíme právní kroky, bude-li to třeba,“ podotkl Hennon. Zdůraznil, že Brusel situaci monitoruje a obdržel už řadu podnětů. „Máme dobrý obrázek o tom, co se tam děje,“ uvedl.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) již avizoval, že je připraven se s komisařem Potočnikem sejít a jednat s ním o dění na Šumavě. Komisař má podle Chalupy jednostranné informace.
Šumava je podle Hennona velmi významný ekosystém nejen z pohledu České republiky, ale i širšího regionu. Vyskytují se tam specifické druhy a je třeba respektovat unijní právo týkající se ochrany životního prostředí. Právě kvůli zjištění toho, zda je vše v souladu s právem, či nikoli, komise požaduje další informace. Až poté, co je získá, by případně zahájila další kroky, včetně případného spuštění procedury pro porušení unijního práva. Ta může zemi dovést až před Soudní dvůr EU, kde by mohly ČR hrozit finanční sankce.
