Ještě letos se v Praze poprvé „kopne“ do země a začne výstavba metra D. Zatím půjde jen o geologický průzkum za miliardu korun, jeho součástí ale bude vybudování podzemních chodeb a šachet, které se následně stanou součástí tubusu metra. Na stavbu nové linky by měly stát nebo Evropská unie přispět alespoň 60 procenty z celkové ceny, řekl v pořadu Interview ČT24 pražský radní pro dopravu a náměstek primátora Adam Scheinherr (nestr. za Praha sobě).
Scheinherr: Průzkum pro stavbu metra D nesmíme podcenit. Nemůžou se opakovat propady jako u Blanky
27 minut
Scheinherr: Naší prioritou jsou metro a okruhy
„V těchto dnech vybíráme zhotovitele geologického průzkumu. S tím by se mělo začít letos v prvním pololetí,“ uvedl radní Scheinherr.
Dříve se hovořilo o dubnu, podle radního by se ale mohl začátek prací zdržet kvůli možným komplikacím se soutěžením firmy, která průzkum provede; třeba pokud se jiný účastník soutěže odvolá.
Průzkum podle Scheinherra nechce hlavní město podcenit. „Praha dřív trpěla tím, že se nevěnovalo průzkumu a přípravě stavby dostatečné úsilí. Ale my potřebujeme znát všechny detaily podloží a pak se nebudeme potýkat s tím, co se stalo při stavbě tunelu Blanka, kdy došlo k propadům.“
Poté se začne se stavbou úseku metra mezi Pankrácí a zastávkou Olbrachtova, tedy v té části, která má být nejvíce vytížená. Město by pro tento úsek chtělo získat stavební povolení do tří let. Celé metro D by mělo být hotové v roce 2028.
Plánovaná trasa metra D
Novou linku metra považuje Scheinherr za přínosnou i pro obyvatele Středočeského kraje, kteří do hlavního města dojíždějí za prací. Stát by se měl proto na investici za zhruba 50 miliard korun podílet.
„Počítáme s tím, že na vlastní stavbu získáme půjčku od Evropské investiční banky, nebo dotaci z operačního programu Doprava, nebo ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ještě nemáme v ruce finální projekt, a tedy ani finanční možnosti města nebo dopravního podniku. Ale od státu nebo Evropské unie chceme získat minimálně 60 procent z ceny.“
Ne krátery, ale městotvorné křižovatky
Prahu také čeká vyjednávání s městskými částmi a obcemi o dostavbě Pražského okruhu. „Potvrdili jsme jižní variantu. Celou věc jsme přezkoumali a zjistili jsme, že jediná realizovatelná varianta je ta jižní. Sice existuje i jiná, ale v této trase už vznikly stavební parcely a vyrostly rodinné domy. Získat tady souhlas jednačtyřiceti dotčených obcí by vedlo ke zpoždění minimálně dvacet let,“ uvedl radní Scheinherr.
Metropole proto nyní jedná s obcemi na jižní trase o návrzích a připomínkách, jak stavbu upravit tak, aby s ní byly spokojené. „Někde může vzniknout více tunelová varianta, více zahloubená, s většími valy. Také jde o křižovatky. Můžeme pracovat na těch mimoúrovňových tak, aby nevznikaly obrovské stavby jako na Malovance, která je neprostupná pro pěší i cyklisty. Aby křižovatky byly městotvorné, ne krátery,“ dodal radní pro dopravu.
Pražský okruh
