Pražští cestující si od dubna ve všech tramvajích koupí jízdenky kartou. Město se chystá i na stavbu metra D

Ve všech tramvajích pražské MHD bude možné od dubna platit jízdné bezkontaktní platební kartou. Další změny v pražské dopravě, které v úterý představil náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě), se veřejnosti dotknou až s odstupem. Praha ještě letos začne vykupovat pozemky pro zelené ochranné pásy kolem plánovaného Pražského okruhu mezi D1 a D11. Hlavní město také začne s geologickým průzkumem pro stavbu metra D.

Technologie pro bezkontaktní nákup jízdenek v pražských tramvajích dodá společnost  Bankovní informační technologie. Dopravní podnik s ní podepsal čtyřletou smlouvu už loni v listopadu.

„Rozšiřujeme tak možnosti, jak zvýšit komfort cestujících, aby nemuseli někde shánět lístek. V Ostravě se to povedlo a snížilo to i počet černých pasažérů, takže tímto směrem chceme jít,“ řekl Scheinherr. V Ostravě se bezkontaktní platbou prodaly už dva miliony lístků za asi čtyřicet milionů korun; stejnou službu nabízí dopravní podniky i třeba v Karlových Varech nebo Liberci.

Už dnes mohou cestující v Praze platit jízdenky kartou v tramvajích linek 18 a 22, v autobusové lince číslo 119 a na lince AE, která spojuje centrum města s letištěm v Ruzyni.

Za novinku, kterou najdou od dubna cestující také ve všech pražských tramvajích,  zaplatí dopravní podnik firmě patřící ČSOB provizi 1,99 procenta z ceny jízdenky. Bezkontaktní platby mají být možné u prostředních dveří. U tramvají 14T budou zařízení na platby dvě (model nemá v prostředním článku dveře). Zda se služba rozšíří i do autobusů či metra, zatím není jasné.

Začne průzkum pro stavbu metra D

Praha letos rovněž zahájí geologický průzkum pro stavbu metra D, při němž již vzniknou části tunelu později využité pro samotnou stavbu. Pro první úsek mezi Pankrácí a Olbrachtovou by město chtělo získat stavební povolení do tří let, pozemky už jsou tam v podstatě vyřešeny.  Manažer projektu metra D Jiří Hrnčíř v úterý řekl, že geologický průzkum by měl začít v dubnu. 

Geologický průzkum začne na Pankráci a celkem má vyjít zhruba na miliardu. Město na něj má vysoutěženou firmu. S ohledem na chystané první stavební práce se podle náměstka Scheinherra dokonce již dá hovořit o začátku stavby nové linky, která má propojit sídliště na jihu Prahy s centrem. 

Město chtělo za minulé politické reprezentace vytvořit společný podnik se skupinou Penta k rozvoji okolí nových stanic. Spolupráci se soukromými investory nezavrhuje ani nové vedení radnice, původní záměr však uskutečnit nehodlá. Podle Scheinherra je podstatné, aby kolem stanic metra, kde je dobrá dopravní dostupnost, vznikaly kanceláře a na ně navázané obchody a služby.

Vizualizace stanice Nemocnice Krč na trase D
Zdroj: DPP

Metropole podle něj jednala také s obchodním centrem na Pankráci ohledně dopravní obslužnosti. V době stavby linky D totiž bude stanice Pankrác na rok a půl uzavřena, a magistrát proto plánuje prodloužení tramvajové trati tak, aby zajížděla k metru. To je podle Scheinherra výhodné i pro rozvoj dopravní sítě a propojení MHD.

O dopravě v Praze spolu v úterý jednali také zástupci magistrátu s deseti pražskými senátory. Na konkrétních krocích se nedohodli; schůzky ale budou podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) pokračovat.

Začne výkup pozemků pro ochranné pásy kolem části Pražského okruhu

Praha rovněž letos zahájí výkupy pozemků pro zelené ochranné pásy kolem plánovaného úseku Pražského okruhu mezi D1 a D11. Magistrát na to uvolní v příštích letech podle odhadů 2,1 miliardy korun. 

Letos vedení města na nákup pozemků vydá 200 milionů korun. Podle Scheinherra tím výkupy teprve začnou, čemuž odpovídá i poměrně nízká částka. „Alespoň rok trvá dohodnutí smlouvy, takže letos bude vykoupen minimální počet pozemků,“ uvedl. Dodal, že v příštím roce by se situace měla výrazněji posunout.

Projekt dvanáctikilometrové části okruhu mezi D1 a D11 na jihovýchodě Prahy, tzv. úsek 511, zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Na výkupu pozemků bude město spolupracovat se státem, který je prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) investorem stavby. Zalesněné zelené pásy, sloužící k ochraně obyvatelstva v okolí okruhu, by měly být široké od 50 do 350 metrů a celkově mají zabírat plochu o rozloze 320 hektarů.

Zároveň s výkupy vyhlásí magistrát soutěž na zpracovatele projektu samotných pásů, tedy jejich krajinářské řešení a výsadby zeleně. Cílem je, aby jejich budování mohlo začít zároveň se začátkem stavby úseku. Pro ten chce ŘSD ještě letos získat územní rozhodnutí, podle optimistických odhadů by se mohlo začít stavět v příštím roce a hotovo by mohlo být v roce 2025. Celý Pražský okruh měří asi 80 kilometrů, v provozu je zhruba polovina.

Celkově by dopravní infrastruktura potřebovala investice za více než 30 miliard korun, prohlásil v úterý Scheinherr. V letošním roce vydá z rozpočtu na investice v dopravě asi čtyři miliardy korun, do roku 2022 by měl být třicetimiliardový vnitřní dluh snížen na polovinu.

Praha má peníze na opravy lávek či komunikací. Pokud se ale bavíme o velkých stavbách - třeba o metru D nebo dostavbě Pražského okruhu - , tam budeme narážet na limity hlavního města. Počítáme s tím, že stát Prahu podpoří, protože jde o stavby, které mají celostátní význam.
Pavel Vyhnánek
náměstek pražského primátora pro finance

Město se chystá stavět i propojení Černého Mostu s Vysočanskou radiálou

Praha plánuje i další dopravní stavby. Za blízkou zahájení Scheinherr označil propojku Lipnická–Ocelíkova v Praze 14, která má spojit obchodní zónu na Černém Mostě s Vysočanskou radiálou a tím odvést část dopravy mimo obytnou zástavbu. Podobný cíl má plán Hostivařské spojky na jihovýchodě metropole.

Magistrát také pokračuje v projektové přípravě dokončení vnitřního okruhu, u něj se však počítá se začátkem stavby až za několik let.

Nahrávám video

Připravují se i rekonstrukce silnic: nejnepříjemnější bude podle Scheinherra dlouho odkládaná oprava Štěrboholské radiály, která je ve špatném stavu. Od března do října tak bude významná komunikace zúžena do dvou a jednoho pruhu.  Město se pokusí část peněz na opravu získat od státu, což chce dělat u všech silnic, které nyní nahrazují chybějící části Pražského okruhu.

Opravy letos čekají také Českobrodskou, Proseckou, Strakonickou, Poděbradskou či Kutnohorskou ulici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08AktualizovánoPrávě teď

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.