Stát začne vykupovat pozemky pro Pražský okruh do Běchovic. I když nemá územní rozhodnutí

Ředitelství silnic a dálnic začne vykupovat pozemky, na kterých by měl stát jihovýchodní úsek Pražského okruhu – od dálnice D1 k Běchovicím. Výkupy začnou i přesto, že silničáři zatím nemají pro stavbu územní rozhodnutí. Dohodl se na tom ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) se zástupci Prahy. Městský radní pro dopravu Adam Scheinherr (nestr. za Praha sobě) označil výsledek jednání za obrovský úspěch.

Video Události
video

Události: Začne výkup pozemků pro Pražský okruh

Když politici v roce 2010 otevírali jihozápadní část pražského okruhu spojující plzeňskou dálnici D5 s brněnskou D1, opatrně se hovořilo o tom, že by stavba dalšího úseku do Běchovic mohla začít za dva roky. Uplynulo však již bezmála devět let a také nyní platí, že by stavba měla začít za dva roky. Dohoda ministra dopravy se zástupci Prahy by měla zajistit, že se fáze příprav již nebude dále protahovat.

Pozemky pro okruh by měla vykupovat jednak Praha, jednak stát. Stát je potřebuje pro samotný dálniční okruh, město by se pak mělo postarat o zelené plochy a další ekologická opatření v ochranném pásmu. Podle ministra Ťoka by ale nemusely být výkupy striktně rozdělené. „Uděláme dodatek k memorandu, na základě kterého bude ŘSD schopno vykupovat větší podíl pozemků a ty potom předá Praze tam, kde budou potřeba kvůli dalším zeleným plochám a ekologickým opatřením,“ tlumočil ministr výsledek jednání se zástupci Prahy.

Městský radní pro dopravu Adam Scheinherr především ocenil, že výkupy začnou již před vydáním územního rozhodnutí. „Je vidět, že jak pro nás, tak pro ministerstvo dopravy je tato stavba prioritou,“ podotkl. Dodal, že o výkupech již hovořil i se starosty městských částí. „Požádal jsem je, aby nám i v rámci jejich sousedských vztahů pomohli například s dohodami s jednotlivými majiteli,“ uvedl Scheinherr s tím, že se starostové s majiteli pozemků již scházejí.

Schůzky k dostavbě Pražského okruhu by se měly pravidelně opakovat. Podle primátorova náměstka Petra Hlaváčka (nestr. za Spojené síly pro Prahu) se sejdou zástupci města a státu každý měsíc a politici budou o společných projektech jednat každé dva měsíce. „Je to vlastně nastartování spolupráce,“ míní náměstek.

Okruh ještě není ani zpola hotový 

Úsek Pražského okruhu označený číslem 511 má být dlouhý 12,5 kilometru. Povede od modletické křižovatky s dálnicí D1 kolem Říčan, Kolovrat a Dubče a u Běchovic se napojí na stávající východní část Pražského okruhu. Vzniknou sjezdy na Lipany, Říčany a Uhříněves, křižovatka u Běchovic pak změní svoji podobu – východní část okruhu bude navazovat na stavbu 511, zatímco nyní přímo navazuje na Štěrboholskou spojku. Po dokončení jihovýchodní části Pražského okruhu vznikne přímé kapacitní propojení dálnic D7, D6, D5, D4, D1, D11 a D10.

Loni v září požádalo ŘSD o územní rozhodnutí, jeho vydání očekává letos. V příštím roce pak doufá ve stavební povolení, v roce 2021 by pak měla začít stavba samotná. Se zprovozněním počítají silničáři v roce 2025.

A teprve tehdy se podaří překročit polovinu z plánované délky. Zatím se jezdí po 40 kilometrech z celkových 82, které by měl Pražský okruh mít (nultý, resp. 82. kilometr je u Jesenice), po otevření jihovýchodní části bude zbývat 30 kilometrů od Ruzyně po Satalice.

V roce 2025 přitom bude nejstarší část okruhu na západě Prahy u Slivence stará již přes 40 let. S tím, že bude kolem Prahy dálniční okruh, ovšem počítali projektanti již ve 30. letech, měl vzniknout současně s dálnicí západ–východ, která se začala stavět v roce 1939 a měla vést z Prahy do Velkého Bočkova.

Pražský okruh – existující a neexistující (červeně) úseky

Zdroj: ČT24

Z její západní části se sice později stala dálnice D1, okruh se ale nakonec stavěl zvlášť a až později. První úseky se stavěly až po roce 1980, kdy dálnice již spojovala Prahu a Brno. V mezidobí v 60. letech se v Praze počítalo s tzv. roštovým systémem, tedy kapacitními magistrálami procházejícími napříč městem ve směrech sever–jih i západ–východ.

K plánovanému okruhu doplněnému ještě o vnitřní silniční okruh a několik radiál se projektanti vrátili v 70. letech. Zachovali však plány na dvě magistrály. Severojižní magistrála byla částečně skutečně postavena, východozápadní, která měla vést přes Výtoň, nevznikla ani v náznaku. Městský okruh, tedy vnitřní okruh Prahy, je potom hotový asi ze dvou třetin. Chybí jeho východní a severovýchodní část, což se z velké části překrývá s chybějícími úseky vnějšího okruhu.