Efektivita na úkor průhlednosti? Metro D má stavět soukromý podnik bez veřejné kontroly

Pražští radní mají v úterý rozhodovat o stavbě metra D z centra do okrajové čtvrti Písnice. Největší investiční akce v novodobé historii Prahy má dosáhnout minimálně 40 miliard korun. Praha si však na akci přizvala soukromého investora, se kterým chce založit soukromou společnost. Jenomže investor tak bude mít v podniku většinu a nebude podléhat veřejné kontrole. Pro Reportéry ČT se o projekt zajímali Tereza Strnadová a David Macháček.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: Tajnosti metra D

Vytvoření čtvrté trasy pražského metra má řídit nová akciová společnost, kterou společně založí Dopravní podnik Praha a finanční skupina Penta. Zatímco soukromý subjekt do společnosti vloží 331 milionů korun, Dopravní podnik dá 318 milionů korun a pozemky, které už vlastní.

„Hledali jsme způsob, jak urychlit výstavbu metra. Dopravní podnik v tomto případě postupoval maximálně transparentně,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Neumí si představit, že by mohli být ještě více transparentní.

Jenže transparentnost této velké investiční akce se hned od počátku ukazuje jako problematická. „Z obrysu nám vyplývá, že takovým vedoucím motivem všech dokumentů je: Zavři oči a mysli na metro,“ poznamenal právník a zastupitel Prahy 8 Tomáš Němeček (Osmička žije).

Město, respektive jeho dopravní podnik, totiž bude mít v nové akciové společnosti menšinu – 49 procent akcií. Většinových 51 procent bude držet soukromý investor. Ve výsledku tak společný podnik podle Němečka nebude podřízený zákonu o zadávání veřejných zakázek a nebude na něj dopadat zákon o svobodném přístupu k informacím.

Že nebude projekt podléhat zákonu o svobodném přístupu k informacím, připustil na workshopu k výstavbě nové trasy také generální ředitel pražského dopravního podniku Martin Gillar. „Forma se bude chovat komerčně,“ řekl.

Přestože Praha do nově vznikající společnosti vloží stovky milionů korun, nebude muset tato společnost zveřejňovat informace podle zákonů, které jinak na hospodaření s veřejnými penězi platí.

Reportéři ČT získali i klíčové smlouvy, podle kterých by měl být nový společný podnik založený a řízený. Jeden z bodů například říká, že bez souhlasu obou partnerů není možné zveřejňovat žádné informace.

Podle Gillara ale nebude souhlas druhého partnera potřeba. „My se budeme chovat v tom rozmezí našich 49 procent. Tam si myslím, že nejsme v režimu nějakého obchodního tajemství,“ míní Gillar.

Smlouvy jsou však zatím nastaveny tak, že by souhlas měl být potřebný. „Neumíme to nějak jinak udělat,“ dodal ekonomický ředitel dopravního podniku Peter Hlaváč. Podle něj metro nebude dalších 15 nebo 20 let, když se nepohnou tímto směrem.

„Je to jediná možnost. Pokud znáte nějakou jinou, tak my se tomu rádi samozřejmě hned budeme věnovat. Ale nás nic nenapadlo,“ řekl Hlaváč.

Společný podnik nebude omezený při vyjednávání o ceně za pozemky. Penta ale může získat předkupní právo 

Hlavním posláním společného podniku je urychlit výkup pozemků potřebných pro nové metro. Město a dopravní podnik to totiž už roky nedokážou zařídit. Jako správci veřejných peněz mohly za pozemky nabízet pouze odhadní cenu, jenže majitelé chtějí za pozemky mnohem víc. Zato společný podnik s většinovým soukromým vlastníkem v jednání o cenách omezovaný nebude.

„Řekli jsme, že budeme usilovat o to, abychom zrychlili přípravu na stavbu metra D, protože je to opravdu potřebné. Dopravní obslužnost směrem k jihu je nedostatečná. Když jsme se podívali na to, jakým způsobem bychom postupovali výkupem pozemků, tak bychom se nedopracovali k výstavbě metra D ani za dvacet let. To je pro město naprosto neakceptovatelné. Proto dopravní podnik hledal způsob, jak bychom mohli urychlit výstavbu, a přišel s návrhem, že bychom udělali společný podnik,“ přiblížila Krnáčová (ANO).

Podle Němečka je smluvní dokumentace veřejným přiznáním, že hlavní město nebo dopravní podnik nedokážou vykupovat průhledným a zároveň efektivním způsobem pozemky pro výstavbu metra. „Proto volí cestu, která nade vše povyšuje efektivitu na úkor průhlednosti,“ doplnil.

„Povinností městské správy je najít způsob, jak umožnit výstavbu infrastruktury, když už jsme tolik kritizováni, že nic neděláme, že jsme nepostavili vůbec nic,“ podotýká Krnáčová.

Advokát Jan Lašmanský vidí problém společného podniku v tom, že se spojují veřejné finance a soukromé finance a že je zapotřebí najít nějakou míru. „Zase bych investorovi nevyčítal, že má vůli nebo snahu zachovat si co nejvíce rozhodovacích pravomocí. Nicméně v momentě, jak se jedná o veřejné peníze, tak veřejný zájem a transparentnost by měly výrazně převýšit nad obchodní stránkou věci,“ podotkl advokát.

„Vedení Prahy se honosilo tím, že bude fungovat transparentně, že skoncuje s korupcí, a místo toho se tady připravuje největší projekt pro Prahu, který je rizikový, podobně, jako byla Opencard nebo tunel Blanka,“ upozorňuje advokátka, kandidátka hnutí Spojme síly pro Prahu Hana Marvanová.

„Realizace ztroskotala na tom, že to bylo ušito na míru někomu, že to bylo předražené a že smlouvy třeba v případě Opencard neumožňovaly snadné vyvázání se a neobsahovaly záruky tak, aby to hlavní město nestálo mnohem víc, než to stálo jiná města, která měla kvalitní smlouvy,“ dodala Marvanová.

Zatím se ale připravené smlouvy jeví tak, že zajišťují výhody především pro soukromého investora. Vedle zmíněných věcí také soukromému investorovi zaručují předkupní právo na pozemky, které nově založená společnost pro výstavbu metra získá.

„Do toho společného podniku Praha bude vkládat i své pozemky. Jde o to, že společný podnik by měl vykupovat pozemky od soukromníků, ale překvapivě by měl získat do vlastnictví i pozemky, které město nepotřebuje od nikoho vykupovat. V případě, že by se pozemky prodávaly z majetku společného podniku nebo dceřiných firem, tak by soukromý investor měl na všechny pozemky předkupní právo,“ přiblížila Marvanová.

Za smlouvami fakticky stojí právník s vazbami na hnutí ANO

Smlouvy připravila podle informací z dopravního podniku advokátní kancelář Achour & Partners. Gabriel Achour žádost o rozhovor s odvoláním na advokátní mlčenlivost odmítl. Z registru smluv Reportéři ČT ovšem ještě zjistili, že strategickým právním poradcem dopravního podniku, a tedy tím, kdo za smlouvami fakticky stojí, je advokát Květoslav Hlína z kanceláře HSP & Partneři.

Tento právník má blízko ke generálnímu řediteli dopravního podniku Gillarovi, který u něho dříve pracoval jako koncipient. Zároveň má Hlína úzké vazby na politiky z vedení hnutí ANO. Už od devadesátých let pracoval pro holding Agrofert premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Od roku 2005 do července 2008 byl dokonce členem dozorčí rady firmy Precheza, která patří do holdingu Agrofert. Rozhovor Hlína odmítl.

„Je najatý na poskytování právních služeb,“ řekl Gillar. „Co se týká projektu společného podniku, tak tým, který to dával dohromady, se radil i s advokátní kanceláří HSP. To je všechno. Ten podíl, nedokážu říct, tam byl minoritní. Já se s panem doktorem také radím, celé představenstvo se radí. Jsou to konkrétní věci, konkrétní projekt,“ doplnil Gillar.

Krnáčová uvedla, že s Hlínou se o tomto projektu vůbec nebavila. „Ani to nepřednášel na seminářích, ani u toho nebyl,“ prohlásila.

Němeček každopádně říká, že by rádi viděli, jak bude výkup pozemků probíhat. Obává se však, že se to dozví až ex post.

Ke startu akce za 40 miliard korun chybí pražskému dopravnímu podniku už jen souhlas Rady města. Souhlas zastupitelů dopravní podnik nepotřebuje. Rada sice už jednou rozhodnutí odložila, znovu by ale smlouvy měla projednávat už na svém úterním jednání.