Rozsah rekonstrukce trati Pardubice–Hradec kraji nestačí

Pardubice – Modernizaci frekventované železniční trati z Pardubic do Hradce Králové si přeje stát i kraj, každý o ní má však jiné představy. Pardubický kraj se postavil proti plánům Správy železniční dopravní cesty, tvrdí, že navržený způsob opravy trati nepřinese žádné výrazné zlepšení.

SŽDC kdysi počítala s rozsáhlou modernizací trati z Pardubic do Hradce Králové, v úvahu připadala i elektrizace navazujícího úseku z Pardubic do Chrudimi či stavba odbočky z hlavního koridoru pro přímou jízdu do Chrudimi. Nedostatek peněz však z velkých plánů zanechal pouze torzo. SŽDC teď plánuje trať z Pardubic do Hradce Králové opravit postupně v několika fázích. První má na řadu přijít úsek Stéblová–Opatovice nad Labem.

Způsob, kterým má rekonstrukce proběhnout, se ale nelíbí Pardubickému kraji. SŽDC podle něj nepočítá s opravami mostků a propustků či úpravami železničních přejezdů a naopak plánuje postavit velké množství protihlukových stěn. „Jako by z celého projektu měly prioritu protihlukové stěny – a ostatní pojďme omezit,“ poznamenal krajský radní pro dopravu Jaromír Dušek (SPOZ). Kraj navíc odkázal na studii SUDOPu Praha, podle které může během rekonstrukce dojít ke snížení propustnosti trati. „Má dojít i k mírnému prodloužení jízdních dob a jakémusi mezidobí, kdy nám to přinese spíše zhoršení než zlepšení,“ doplnil radní Dušek.

Nahrávám video

Pardubický kraj chce jako účastník řízení své připomínky správě předložit, chce totiž pro trať to nejlepší. „Je to velmi vytížená trať. Z hlediska regionální dopravy téměř vytíženější než koridorová trať. Takže nám jde o to, aby byla propustná, aby byla velkokapacitní,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Podle mluvčího SŽDC Pavla Tesaře ale nehrozí žádné zpomalení, cílem stavby je naopak celkové zrychlení. „Traťová rychlost na úseku mezi Stéblovou a Opatovicemi nad Labem se zvýší ze současných 100 kilometrů na 160 kilometrů v hodině,“ upozornil mluvčí. Dodal, že součástí stavby má být i zabezpečení železničních přejezdů a oprava dalších objektů. „Jsme připraveni s Pardubickým krajem dále jednat, abychom našli nějaké společné stanovisko,“ uzavřel mluvčí železniční správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 26 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 27 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.