České Budějovice - Rozhlasové vysílání z Českých Budějovic ladí lidé už 70 let. Výročí slaví právě tento týden. Na jubileum se zaměřuje i výstava, která začala v Jihočeském muzeu. Exponáty připomínají počáteční obtíže vysílání, rozvoj rozhlasového studia a také řadu hlasatelů.
Červené světlo před mikrofonem pozorně sledoval bývalý rozhlasový komentátor Pavel Kroneisl 40 let. Nejvíce ho lákaly živě vysílané pořady, proto komentoval nejčastěji sport - jeho srdeční záležitostí byly pořady S mikrofonem za hokejem a S mikrofonem za fotbalem.
Pavel Kroneisl dnes vzpomíná, že v minulosti hodně spolupracoval s hosínským sportovním letištěm. V roce 1978, kdy tam bylo mistrovství světa v letecké akrobacii, mohl jako první podat ruku novému mistrovi světa, což byl tenkrát vynikající pilot Ivan Tuček. V roce 1985 pak na témže letišti probíhalo mistrovství Evropy. Pavel Kroneisl připomněl, že ho vyhrál Petr Jirmus. „To byl českobudějovický rodák, Jihočech, což bylo úplně fantastické, to se mi moc líbilo,“ uvedl Pavel Kroneisl. Jak dodal, Petr Jirmus později létal u vládní letky, vozíval například prezidenta Václava Havla.
Další vzpomínka Pavla Kroneisla je na rok 1973, kdy se rozhlasovým technikům podařil unikátní přenos. V té době totiž tehdejší Československý rozhlas slavil 50. výročí a v budějovickém Činoherním studiu byl Sbor prachatických učitelek, což - jak Pavel Kroneisl připomíná - byl v té době velice slavný pěvecký sbor. V Praze ve stanu ve Kbelích byly ve stejné chvíli 4 sólistky a tehdejší národní umělec Eduard Haken. Z Budějovic šel zvuk sboru a z pražského kbelského stanu šla 4 sóla a mistr Haken - vše se míchalo do jednoho přímého vysílání. „Což byl na tehdejší dobu mistrovský kousek naší techniky, jak budějovické, tak pražské. Protože nikdo nepoznal, že to není na jednom místě,“ řekl bývalý rozhlasový komentátor Pavel Kroneisl.
Připomněl také kolegu Zdeňka Jecha, kterého zaučoval do funkce hlasatele a který se později stal takřka legendou. Další jeho vzpomínka se týká Vlastimila Strahla. Ten jezdil pracovníky rozhlasu do Českých Budějovic školit a Pavla Kroneisla prý naučil mluvit na mikrofon. „Byly to galeje, to jeho učení,“ řekl s úsměvem Pavel Kroneisl. Adepty práce před mikrofonem prý položil na stůl, naskládal jim na břicho horu těžkých knížek a oni museli mluvit - a knížky se nesměly hýbat. „Text byl dlouhý, člověk se musel nadechnout a knížky musely držet. Vypouštět vzduch takovým způsobem, aby se knížky nehnuly,“ vzpomíná na výuku dýchání bránicí Pavel Kroneisl.
Rozhlasová pracoviště během existence budějovického studia Českého rozhlasu výrazně měnila podobu. Dnes zabírají jen minimální prostor. Výrazně ubylo techniků a režisérů. Součástí rozhlasové fonotéky je stále například páskový magnetofon, který v hudebním oddělení sloužil ještě v 90. letech.
Klíčové okamžiky historie budějovického rozhlasového studia
Ředitel Českého rozhlasu České Budějovice Zdeněk Duspiva připomněl, že rozhlas ve městě začal vysílat v roce 1945 z budovy radnice. Místo v rozhlasové historii přitom nemá jen samotné období osvobození města, ale také vysílání ve dnech, kdy z jižních Čech utíkali němečtí vojáci. Rozhlas v té době varoval obyvatele města a kraje, aby se vyhnuli konfliktu s ustupujícími vojsky. Pak se podle Zdeňka Duspivy rozhlas podílel na mobilizaci nových bezpečnostních složek. Zdeněk Duspiva dále připomněl, že vysílání v 50. a 60. letech bylo poplatné době. „Důležitý zlom byl v roce 1968, kdy se Český rozhlas České Budějovice postavil na stranu změn,“ připomněl Zdeněk Duspiva.
Stejně jako v dalších institucích, i v rozhlase po roce 1968 následovaly perzekuce a personální změny a doba normalizace. Rok 1990 přinesl další vlnu personálních změn. Podle ředitele studia bylo fyzicky a technicky nejsložitější období povodní v roce 2002. Voda tehdy zatopila přízemí i podzemní prostory rozhlasového studia. „Český rozhlas České Budějovice musel prokázat svoji personální sílu i technickou zdatnost, aby vysílal a podával informace obyvatelům, kteří byli stejně jako rádio ohroženi povodněmi,“ řekl Zdeněk Duspiva.
Ředitel dále poznamenal, že výhodou i nevýhodou rádia je, že nesmí přestat vysílat. Výjimkou jsou jen plánované technické výluky. Zdeněk Duspiva ale dodal, že Český rozhlas České Budějovice vysílá na internetu, v mobilech a nově i v digitální podobě. Je tedy spousta možností, jak rozhlas přijímat i přes případné technické potíže.
Součástí výstavy v muzeu je i akustická stezka. Na ní si můžou navštěvníci poslechnout například vrzající podlahu a schody - vybavení do muzea nastěhovali z rozhlasové činohry. Třeba malé děti si tam mohou vyzkoušet, jak rozhlasoví mistři pracovali jako ruchaři a dělali různé zvuky. Například déšť – ten konkrétně pomocí velkého síta a kuliček, které v něm jezdí. V Jihočeském muzeu bude vystava „70 let na jihočeské vlně“ trvat do 7. června. Pak se exponáty opět přestěhují zpět do rozhlasové budovy.
