Řidiči uvázli v zaplaveném podjezdu, nefungovala výstraha

2 minuty
Pod viaduktem v Pelhřimově uvázla auta
Zdroj: ČT24

Podjezd pod železničním viaduktem v Pelhřimově je známý tím, že při silných přívalových deštích skončí kompletně pod vodou. Kvůli tomu je před podjezdem instalována světelná signalizace, která má řidiče před vjezdem varovat. Při posledním takovém dešti však byla mimo provoz, ve vodě tak uvázlo několik vozidel. Řidiči by tak měli spoléhat i na vlastní smysly, projet lagunu za každou cenu může vést k vážnému poškození vozidla.

Voda z přívalových srážek zaplavila podjezd pod viaduktem i v noci na neděli. Výstražná světla, která běžně upozorňují na nebezpečí, tentokrát nefungovala. Několik vozidel tak skončilo uvězněných v obrovské laguně. Místní lidé se jim snažili pomoci, vlastními silami ale vozidla vyprostit nedokázali. To se nakonec povedlo až hasičům.

Výstražná světla před podjezdem se rozsvítila až poté, co ve vodě uvázlo hned několik aut. Signalizace s čidlem za jeden milion korun, kterou k viaduktu umístilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), by měla začít blikat ve chvíli, kdy voda pod viaduktem dosáhne kritické hladiny. To se však tentokrát nestalo.

„Je třeba si uvědomit, že v této části Vysočiny spadlo v daný moment nadprůměrné množství srážek. Bohužel si s tím ani citlivá elektronika neporadila. Celý systém nyní projde revizí, podle jejích výsledků zvolíme adekvátní řešení,“ vysvětlil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Řidiči by měli mít „oči otevřené“

Při prudkých deštích odtéká voda z podjezdu velmi pomalu, protože s sebou nese řadu nečistot. Ty ucpávají kanály, které mají v těchto místech nízký odtokový spád. Důležité tak je, aby řidiči nespoléhali jenom na světelnou signalizaci, ale dávali pozor právě pro případ, že se stane něco podobného. Je nutné, aby řidič zvážil, zda je auto vůbec schopné vodu přebrodit.

„Běžné osobní auto má průjezdnou hloubku něco kolem dvaceti, maximálně třiceti centimetrů. To může samozřejmě poškodit nejenom výfukové potrubí, ale i motor nebo elektroinstalaci vozidla,“ upozornila krajská koordinátorka Besip Veronika Vošická Buráňová. Přesnou hloubku laguny v místě ukazuje metr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 2 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 9 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 18 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
11. 5. 2025

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...