Praha schválila klimatický plán. Podle opozice je nereálný a nedostatečně připravený

Praha má klimatický plán, podle kterého má do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent. K tomu se hlavní město zavázalo už v roce 2019. Dokument ve čtvrtek schválili zastupitelé. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Většina zastupitelů opozičních ODS a ANO plán nepodpořila, je prý nereálný a nedostatečně připravený.

„Plán byl široce prezentován zastupitelům, veřejnosti, bylo několik setkání, to znamená, že nelze říct, že by nebyl dostatečně projednáván,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že na klimatickém plánu se podílela řada expertů. 

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) řekl, že mezi klíčová opatření patří například výstavba bioplynové stanice, využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění domů, energetické úspory v městských budovách a umisťování fotovoltaických panelů na jejich střechy.

Plány Prahy hovoří také o umisťování rychlonabíječek pro elektromobily do lamp veřejného osvětlení nebo o nákupu bezemisních vozidel pro MHD.

Abychom se stali technologicky inovativním a ekologicky udržitelným městem budoucnosti, musíme nejdříve chtít a mít jasný plán, jak toho dosáhnout.
Petr Hlubuček
náměstek primátora pro oblast životního prostředí

„Klimatický plán je zároveň odpověď, jak udržet náklady domácností na energie v metropoli na únosné úrovni i v budoucnosti. Už dnes je například cena emisních povolenek vysoká – 55 euro za tunu CO2 – doba uhelná skončí nejspíše mnohem dříve než v roce 2038, jak předložila uhelná komise. Přechod na obnovitelné zdroje energií a maximalizace energetických úspor se stává vedle ekologické motivace jasně racionálním ekonomickým rozhodnutím,“ nastínil Hlubuček.

Dvě až tři miliardy ročně

Po započítání dotací a úspor, které projekty přinesou, se podle Hlubučka bude dopad na městský rozpočet pohybovat mezi dvěma a třemi miliardami ročně. „To je částka, která je pro hlavní město zvládnutelná,“ komentoval to primátorův náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Úspěch plánu bude podle něj záviset na schopnosti získat peníze z externích zdrojů.

„Bude opravdu náročné potřebné finance získat, to samozřejmě nemohu ani nechci popřít,“ řekl Hlubuček. Město nicméně například může až několik desítek miliard korun získat z modernizačního fondu EU, k tomu však musí mít plán schválený. Proto podle něj dokument předložil v pravý čas. V reakci na kritiku opozice Hlubuček do usnesení doplnil, že plán bude v květnu příštího roku zastupitelům předložen znovu na základě vývoje.

Udženija: Město na takové investice nemá peníze

Opoziční zastupitelka Alexandra Udženija (ODS) upozornila na to, že podle plánu má město od příštího roku investovat 25 miliard každý rok, na což podle ní nemá peníze. „Já jsem tedy v rozpočtových výhledech nikde tyto peníze neviděla,“ řekla.

Udženija podotkla, že pro některá z navržených opatření ještě ani neexistuje národní legislativa. Je podle ní také zvláštní, že město snižuje například peníze na úklid a zároveň předkládá takto nákladný plán. ODS neúspěšně navrhla, aby zastupitelé plán pouze vzali na vědomí a zadali jeho dopracování.

„Je tam spousta dobrých věcí. My opravdu říkáme, že je nutné chránit naše životní prostředí a dělat takové kroky, aby se nám v Praze žilo lépe. Je ale nutné dělat to reálně a za finance, které jsou k dispozici,“ dodala Udženija.

Podle zastupitele Václava Bílka (ANO) z dokumentu není jasné, nakolik daná opatření povedou ke snížení emisí CO2. „Chybí mi tam tabulka efektivity jednotlivých opatření,“ řekl.

Podle Nachera návrh nebere v potaz důsledky covidu

Poměr vynaložených peněz a vliv jednotlivých projektů na dosažení celkového cíle je informace, kterou by podle Bílka zastupitelé k rozhodování měli dostat. Patrik Nacher (ANO) zase řekl, že materiál nebere v potaz důsledky pandemie covidu-19.

Zastupitel Ivan Pilný (nestr.) neúspěšně navrhl, aby vedení města plán do tří měsíců dopracovalo a doplnilo do něj například vliv opatření na životní náklady obyvatel, podrobnosti k financování a další podle něj chybějící podklady. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 8 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 8 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 19 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.