Vedení hlavního města kývlo na koupi budovy České pošty v ulici Na Strži v Praze 4. Ve čtvrtek odpoledne obchod za 425 milionů korun schválili zastupitelé. V dokumentu, který projednali o něco dříve městští radní, nebyla cena objektu uvedena, odhad soudního znalce ale hovořil o 417 milionech. Smlouvu chce město uzavřít ještě během čtvrtka, řekl radní Adam Zábranský (Piráti). Nákup podpořilo všech 57 přítomných zastupitelů. Jedná se o sedmipodlažní budovu z roku 1984 s přilehlými pozemky. Pošta vypsala na prodej budovy aukci, kterou ale následně zrušila.
Praha koupí budovu pošty v ulici Na Strži. Dá za ni přes 400 milionů
„Okolní nemovitosti patří Praze. Pojímali jsme to jako obrovskou a unikátní příležitost pro Prahu, aby se mohla aktivně podílet na svém rozvoji. Takových příležitostí moc nemáme. Pro Prahu mají nemovitosti vyšší hodnotu, než zaplatíme,“ uvedl Zábranský.
Opoziční zastupitel a místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer (ANO) navrhl, aby bylo do materiálu zaneseno, že na budoucím rozvoji lokality bude město spolupracovat s radnicí čtvrté městské části. Zastupitelé jeho návrh schválili. V diskusi podpořil nákup také starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS), podle něj jej radnice podporuje bez ohledu na to, zda bude budova ve správě magistrátu, nebo svěřena městské části.
Nákupem nemovitosti se podle schváleného materiálu zvýší hodnota pozemků patřících městu. Koupí bude moci metropole rovněž maximalizovat potenciál výhod urbanistického plánování a strategického rozvoje ze sociálního, ekonomického i environmentálního hlediska.
Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka je dohodnutá cena výhodnější než všechny ostatní nabídky obdržené v minulosti. „Uzavřením této úspěšné transakce tak Česká pošta získává do svého rozpočtu více, než by tomu bylo ve zrušených e-aukcích. S dalším provozem pobočky České pošty v areálu Na Strži se samozřejmě počítá,“ sdělil mluvčí. Prodej byl podle něj dlouhodobě plánovaný a podnik s ním v letošním hospodaření počítá.
V budově je azbest a zatéká do ní
Budova je ve špatném stavu. Zjištěn byl výskyt azbestu, objekt má nefunkční centrální vzduchotechniku, zatéká terasou do prvního nadzemního podlaží a z budovy uniká teplo.
Opravit je nutné také trafostanici, jejímž vlastníkem je PREdistribuce. Energetická náročnost budovy je na stupni E, tedy druhém nejhorším na šestistupňové škále. Součástí je podzemní garáž s 39 místy a příjezdová cesta.
Pošta vyhlásila letos v září aukci, ve které chtěla budovu prodat. Vítěz nabídl cenu necelých 400 milionů. Pošta následně aukci bez uvedení důvodu zrušila. O nemovitost projevil zájem pražský magistrát ještě před vyhlášením aukce. Ještě před jejím zrušením pak zástupci města uvedli, že s poštou budou nadále jednat.
Pošta v Jindřišské
Pošta tento týden také uvedla, že vypsala výběrové řízení na prodej budovy hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH.
Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil. Budovu, ve které v současnosti mimo jiné sídlí management podniku, Česká pošta prodává dohromady s domem v Moravské ulici, kde je cena 62,39 milionu korun.
Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, její pověřený ředitel Miroslav Štěpán v srpnu řekl, že letos očekává miliardovou ztrátu. Musela tedy sáhnout k úsporným opatřením, mezi které patřilo i zrušení 300 z 3200 poboček v polovině roku.
Pošta zaměstnává téměř 22 tisíc lidí, ke konci května zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi šest set zaměstnanců.
K metru D zastupitelé usnesení nepřijali
Pražští zastupitelé ve čtvrtek také diskutovali o tendru na druhou část metra D, který napadlo u antimonopolního úřadu vyloučené sdružení společností Porr, Vinci a Marti (PVM). Předseda kontrolního výboru Ondřej Prokop (ANO) navrhl, aby město nechalo postup tendru prověřit protikorupční neziskovou organizací. „Naprosto nestandardně byla vyloučena nejlevnější nabídka,“ řekl Prokop. V tendru jsou podle něj i další nesrovnalosti.
Zdeněk Hřib (Piráti) jako náměstek pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP podle něj nese za zakázku hlavní zodpovědnost. Hřib uvedl, že podnik musí dodržovat zákon o veřejných zakázkách a nemůže se k neukončenému řízení na rozdíl od neúspěšných uchazečů volně vyjadřovat. Věc má podle něj na stole ÚOHS a je namístě počkat na jeho rozhodnutí. Podle Prokopa by se město na antimonopolní úřad nemělo spoléhat, protože při svém rozhodování nereflektuje péči řádného hospodáře.
Hřib Prokopa kritizoval za jeho mediální vyjádření, například o tom, že město má kvůli komplikacím v tendru problémy s možností čerpat půjčku od Evropské investiční banky. „Vy jste si tu informaci úplně vymyslel,“ řekl náměstek směrem k Prokopovi, který je rovněž členem dozorčí rady podniku. „Vy tady furt opakujete ty lži, i když už vám byly vysvětleny,“ uvedl dále. Dodal, že Prokop podle něj zveřejňuje i utajené informace, ke kterým má přístup jako člen dozorčí rady podniku, čímž jedná protiprávně. Prokop to odmítl.
Usnesení nakonec zastupitelé nepřijali, protože na jednání nebyl přítomen ředitel dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. K tématu se vrátí na příští schůzi v listopadu.
