Ústí nad Labem - Ústečtí policisti začali měřit tloušťku ledu na zamrzlých rybnících a jezerech. Nová služba má ochránit bruslaře v době, kdy teploty často kolísají a led není stabilní. Údaje o tom, kde je bruslení v přírodě bezpečné, vyvěšují na policejních internetových stránkách. Podle stavu počasí aktualizují údaje na internetu alespoň dvakrát týdně.
Anketa na téma bruslení v přírodě, nebo na umělém ledě, dopadla jednoznačně. Drtivá část oslovených bruslařů se vyslovila pro rybník. „Máme to blízko, nemusíme platit a jsme tady všichni,“ vypočítává výhody bruslení na rybníku Igor Janků. „Jsme v přírodě a to bruslení je hezčí a živější,“ připojuje svůj názor Jitka Cechlová. „Na rybníku nemusíme jezdit jako na stadionu pouze dokolečka,“ dodává Aleš Průša.
Sklouznout se na rybníku, to je přece jenom dobrodružství. Bruslení na přírodním ledě má ale jednu vadu. Nikdo přesně neví, kolik bruslařů zamrzlá vodní plocha unese. „Zkouším to instinktivně. Dupnu si na ledě, a když to drží, tak je to bezpečné. Když křupne, tak jdu rychle pryč,“ popisuje sondování tloušťky ledu Petr Psota.
Ústečtí policisté mají ale o tloušťce ledu pro bezpečné bruslení jasno. Podle nich by měl mít bezpečný led tloušťku alespoň dvacet pět centimetrů. Muži v uniformách proto začali led sami měřit. „Princip spočívá v tom, že se tloušťka ledu měří v jednom metru, v pěti metrech a ve dvaceti metrech od břehu,“ říká Martin Racek z Poříčního oddělení Policie ČR v Ústí nad Labem.
Výsledky měření získané na jednotlivých rybnících a jezerech poté policie zveřejní na internetu. Podle vyjádření Martina Racka se budou informace na internetu aktualizovat zhruba dvakrát týdně podle teplot. S měřením ledu už policisté začali na Teplicku, Litoměřicku a Ústecku. Postupně ho chtějí rozšířit i do ostatních okresů Ústeckého kraje.
