Plzeň – Předvánoční čas na vsi byl v minulosti neodmyslitelně spojen s vůní zabijačky. Ta se plánovala právě na zimní období, aby se daly masné výrobky lépe skladovat. Přestože se dnes na tuto tradici dá narazit jen zřídka, na Plzeňsku dnes byly k vidění zabijačky rovnou tři.
Od jara do podzimu bylo příliš mnoho práce na poli, proto se naši předci k této tradici uchylovali v zimním období. Zabijačkové výtvory jsou choulostivé a v době bez mrazáků by se jen těžko uchovávaly. „Tyto výrobky se dříve udily a zavařovaly. Byl to zdroj potravin přes celou zimu,“ upřesnil pomocník řezníka Pavel Kabát.
Řezníci musí být na nohou už v pět
Jídelní zabíjačkový lístek se lišil podle kraje a zámožnosti hospodáře. Tradiční základ byl ale všude stejný. „Děláme škvarky, guláš, jitrnice, jelita, sulc a paštiku,“ přiblížil typické zabijačkové produkty organizátor akce Martin Pejchar. Na vsi se říká, že nejvíc příbuzných má prase domácí. To kvůli počtu hostů, kteří se na zabíjačku scházeli. „Nejnáročnější je příprava a také brzké vstávání,“ podotkl pomocník řezníka Dušan Popelka.
Dříve se prasata vykrmovala víc, aby měla hodně sádla. Podle odborníků na zdravou výživu, není konzumace tučnějších jídel a zabíjačkových specialit v zimním období vůbec na škodu, naopak. Zabíjačkové speciality přivádí do těla velké množství železa a jsou tak vhodné především pro lidi s chudokrevností. Nejlepší jsou v kombinaci s kyselým zelím, okurkami a červeným vínem, které navíc snižuje cholesterol.
