Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Podle Síkely to další jednání neohrozí

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrických automobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, sdělil starosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně bylo 2176 hlasujících. Referenda o místních záležitostech uspořádalo ještě několik obcí v Česku.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun.

V souvislosti se vznikem gigafactory se mluvilo o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas. Obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.

Síkela odmítnutí respektuje. Ocenil ale, že to nezablokuje další jednání

Výsledek referenda se podle starosty dal očekávat. „Překvapením je ale účast, která byla příjemně vysoká,“ řekl starosta. Dodal, že vedení obce se bude výsledkem řídit. Zda se mu ale podaří záměr zvrátit, starosta neví. „To je momentálně otázka na právníky, nakolik budeme schopni stavbě zabránit,“ zmínil.

Při sněmovních interpelacích v polovině dubna ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že „i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit“. Výsledek referenda ale prý respektuje a ocenil, že otázka z hlasování nezablokuje další jednání. „Musím znovu zdůraznit, že jde o opravdu strategický projekt pro celou českou ekonomiku,“ dodal Síkela.

Člen spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk řekl, že mandát je silný. „Jde o jednoznačný signál pro radnici, jak o tom smýšlí občané. Našemu spolku ale práce teprve začne. Lokalita je velmi komplikovaná. Ukáže se, že by bylo nešťastné umístit tam takovou stavbu. Tomu věříme,“ prohlásil. V neprospěch projektu podle něj hovoří především to, že se lokalita nachází v záplavovém území a nedaleko ptačí oblasti a zóny Natura 2000. „Rozhodující proto bude studie vlivu na životní prostředí EIA,“ dodal.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Podnikatelský park Dolní Lutyně by se mohl nově dostat mezi rozvojové lokality v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Parlament to schválil pozměňovacím návrhem v novele o vyšší ochraně nejkvalitnější půdy. Předloha čeká na stanovisko prezidenta Petra Pavla.

Výsledky dalších referend

Referendum spojené s volbami do Evropského parlamentu uspořádala v Česku desítka obcí a také městská část Praha 7. Tam obyvatelé rozhodli, že si nepřejí navýšení ceny parkovného nad úroveň stanovenou magistrátem.

Obyvatelé obce Vřesiny na Opavsku odmítli plánovaný projekt fotovoltaické elektrárny nedaleko obce. Na soukromém pozemku ji tam chtěla postavit energetická společnost ČEZ. Proti se vyslovilo 343 hlasujících z celkem 555 voličů.

Podobně se obyvatelé Moravského Berouna na Olomoucku vyslovili proti zamýšlené stavbě 17 větrných elektráren v katastru města. Referendum je sice platné, ale pro zastupitelstvo není závazné, jelikož proti stavbě nehlasovalo alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. O osudu chystaného projektu větrných elektráren tak rozhodnou zastupitelé.

Větrníky odmítli i lidé z obce Mšené-lázně na Litoměřicku, proti nim na katastrálním území obce se vyjádřilo 534 lidí, pro bylo 286 a dva obyvatelé se zdrželi.

Proti chystaným projektům jsou i lidé z obce Ohaře na Kolínsku, kteří nechtějí, aby v areálu zemědělské společnosti Proteco Agro mohlo vzniknout osm nových sil na obilí.

Také lidé v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku odmítli, aby město do října 2026 prodalo téměř 14 hektarů obecních pozemků v části Vrchbělá. O pozemky projevily zájem tři společnosti, rozšířila by se tak průmyslová zóna Vazačka.

Naopak obec Lštění na Benešovsku může v územním plánu změnit část obecních pozemků v místní části Zlenice z orné půdy na plochu smíšenou obytnou. Obec s necelými pěti sty obyvateli může změnou charakteru pozemků o výměře zhruba 5,8 hektaru zvětšit hodnotu svého majetku o několik milionů korun. Referenda se zúčastnilo 203 voličů z celkových 352, což je 57,67 procenta. Pro bylo 103, tedy 50,74 procenta z odevzdaných platných hlasů.

Rovněž obyvatelé Nové Bystřice na Jindřichohradecku v referendu podpořili stavbu místního obchvatu. Ten připravuje Jihočeský kraj.

Obyvatelé v obci Batňovice na Trutnovsku souhlasili s prodejem objektu restaurace U Bulánka nynějšímu nájemci, výsledky hlasování jsou platné a závazné.

Závazné a platné naopak není referendum v Dobřanech na Plzeňsku o ohňostrojích a zákazu zábavní pyrotechniky, protože se ho zúčastnila jen čtvrtina oprávněných voličů. Dále není platné referendum v Postrižíně na Mělnicku. Místní se sice vyslovili, aby zastupitelstvo podniklo kroky k výstavbě multifunkčního domu, ale účast nepřekročila 35 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 32 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...