Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Podle Síkely to další jednání neohrozí

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrických automobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, sdělil starosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně bylo 2176 hlasujících. Referenda o místních záležitostech uspořádalo ještě několik obcí v Česku.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun.

V souvislosti se vznikem gigafactory se mluvilo o vzniku až sedmi tisíc pracovních míst. Řada místních se stavbou už dřív vyjádřila nesouhlas. Obávají se negativních dopadů na místní komunitu a přírodu, vadí jim znehodnocení zemědělské půdy.

Síkela odmítnutí respektuje. Ocenil ale, že to nezablokuje další jednání

Výsledek referenda se podle starosty dal očekávat. „Překvapením je ale účast, která byla příjemně vysoká,“ řekl starosta. Dodal, že vedení obce se bude výsledkem řídit. Zda se mu ale podaří záměr zvrátit, starosta neví. „To je momentálně otázka na právníky, nakolik budeme schopni stavbě zabránit,“ zmínil.

Při sněmovních interpelacích v polovině dubna ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že „i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit“. Výsledek referenda ale prý respektuje a ocenil, že otázka z hlasování nezablokuje další jednání. „Musím znovu zdůraznit, že jde o opravdu strategický projekt pro celou českou ekonomiku,“ dodal Síkela.

Člen spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk řekl, že mandát je silný. „Jde o jednoznačný signál pro radnici, jak o tom smýšlí občané. Našemu spolku ale práce teprve začne. Lokalita je velmi komplikovaná. Ukáže se, že by bylo nešťastné umístit tam takovou stavbu. Tomu věříme,“ prohlásil. V neprospěch projektu podle něj hovoří především to, že se lokalita nachází v záplavovém území a nedaleko ptačí oblasti a zóny Natura 2000. „Rozhodující proto bude studie vlivu na životní prostředí EIA,“ dodal.

V minulosti se prostor v Dolní Lutyni zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu. Ochranáři se v ní zavázali, že nebudou bránit výstavbě automobilky Hyundai na zemědělských pozemcích v Nošovicích, a stát deklaroval, že upustí od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku. Nyní ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která na pozemcích v Dolní Lutyni umožní průzkumné práce.

Podnikatelský park Dolní Lutyně by se mohl nově dostat mezi rozvojové lokality v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Parlament to schválil pozměňovacím návrhem v novele o vyšší ochraně nejkvalitnější půdy. Předloha čeká na stanovisko prezidenta Petra Pavla.

Výsledky dalších referend

Referendum spojené s volbami do Evropského parlamentu uspořádala v Česku desítka obcí a také městská část Praha 7. Tam obyvatelé rozhodli, že si nepřejí navýšení ceny parkovného nad úroveň stanovenou magistrátem.

Obyvatelé obce Vřesiny na Opavsku odmítli plánovaný projekt fotovoltaické elektrárny nedaleko obce. Na soukromém pozemku ji tam chtěla postavit energetická společnost ČEZ. Proti se vyslovilo 343 hlasujících z celkem 555 voličů.

Podobně se obyvatelé Moravského Berouna na Olomoucku vyslovili proti zamýšlené stavbě 17 větrných elektráren v katastru města. Referendum je sice platné, ale pro zastupitelstvo není závazné, jelikož proti stavbě nehlasovalo alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. O osudu chystaného projektu větrných elektráren tak rozhodnou zastupitelé.

Větrníky odmítli i lidé z obce Mšené-lázně na Litoměřicku, proti nim na katastrálním území obce se vyjádřilo 534 lidí, pro bylo 286 a dva obyvatelé se zdrželi.

Proti chystaným projektům jsou i lidé z obce Ohaře na Kolínsku, kteří nechtějí, aby v areálu zemědělské společnosti Proteco Agro mohlo vzniknout osm nových sil na obilí.

Také lidé v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku odmítli, aby město do října 2026 prodalo téměř 14 hektarů obecních pozemků v části Vrchbělá. O pozemky projevily zájem tři společnosti, rozšířila by se tak průmyslová zóna Vazačka.

Naopak obec Lštění na Benešovsku může v územním plánu změnit část obecních pozemků v místní části Zlenice z orné půdy na plochu smíšenou obytnou. Obec s necelými pěti sty obyvateli může změnou charakteru pozemků o výměře zhruba 5,8 hektaru zvětšit hodnotu svého majetku o několik milionů korun. Referenda se zúčastnilo 203 voličů z celkových 352, což je 57,67 procenta. Pro bylo 103, tedy 50,74 procenta z odevzdaných platných hlasů.

Rovněž obyvatelé Nové Bystřice na Jindřichohradecku v referendu podpořili stavbu místního obchvatu. Ten připravuje Jihočeský kraj.

Obyvatelé v obci Batňovice na Trutnovsku souhlasili s prodejem objektu restaurace U Bulánka nynějšímu nájemci, výsledky hlasování jsou platné a závazné.

Závazné a platné naopak není referendum v Dobřanech na Plzeňsku o ohňostrojích a zákazu zábavní pyrotechniky, protože se ho zúčastnila jen čtvrtina oprávněných voličů. Dále není platné referendum v Postrižíně na Mělnicku. Místní se sice vyslovili, aby zastupitelstvo podniklo kroky k výstavbě multifunkčního domu, ale účast nepřekročila 35 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie ve čtvrtek zasahovala ve VZP a farmaceutických firmách, píše Zdravotnický deník

Policie ve čtvrtek zasahovala v budově Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zhruba v deseti farmaceutických společnostech, informoval večer Zdravotnický deník. Zásah, který potvrdila mluvčí VZP i zástupce farmaceutického průmyslu, podle serveru souvisí s dohodami uzavřenými v minulosti mezi firmami a pojišťovnou. Server Odkryto.cz uvedl, že policie zadržela někdejšího náměstka ředitele VZP a bývalého šéfa její ústecké regionální pobočky Petra Hoňka.
před 3 hhodinami

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití kvůli nadlimitnímu olovu

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití, odběry ukázaly nadlimitní koncentrace olova. Vodojem zásobuje vodou Hoštice, Husinec, Klíčany, Klecany, Máslovice, Odolenu Vodu, Postřižín, Řež, Sedlec, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Jde o oblast s více než dvaceti tisíci obyvateli. Ohrožení zdraví při náhodné konzumaci nehrozí. Kvůli velikosti zasažené lokality bude zajištěno náhradní zásobování vodou u prioritních objektů, jako jsou školy, školky a zdravotnická zařízení, informovaly Středočeské vodárny na webu. Vodu mohou lidé bez omezení používat k osobní hygieně, úklidu a podobně.
před 5 hhodinami

K přípravě jídla ve škole v Újezdu nad Lesy použili prošlá vejce

K přípravě uhlířských špaget na základní škole v Újezdu nad Lesy byla použita vejce po minimálním datu trvanlivosti, uvedla Hygienická stanice hlavního města Prahy. Je potvrzeno osmnáct případů salmonelózy, jednačtyřicet osob je hospitalizovaných. Onemocnělo 250 dětí a dospělých, všichni podle hygieniků konzumovali jídlo s prošlými vejci. Ředitel školy Libor Skala řekl, že plánuje důkladné sanitační práce v kuchyních. Personální změny jsou podle něj velmi pravděpodobné.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

VideoPolicisté se zaměřují na předjíždějící kamiony. Pomáhají jim i drony

Pomalu předjíždějící kamiony na dálnicích způsobují kolony i rizikové situace. Na takové chování řidičů se zaměřila policie na D8 nedaleko Ústí nad Labem. Do kontrol policisté zapojují i drony, které jim umožňují pořídit důkazy, aniž by je řidiči zpozorovali. Řidičům za takové chování hrozí šest trestných bodů. Pokuta na místě 5500, případně ve správním řízení pak 25 tisíc korun. Kontroly se zaměřují i na to, jestli se řidiči správně zařazují z připojovacího pruhu nebo dostatečně věnují pozornost řízení. Právě řidiči kamionů podle policie často spoléhají na moderní asistenční systémy a provoz kolem sebe sledují méně.
před 6 hhodinami

Sněmovna podpořila změnu v penzijním spoření, mladí dostanou od státu víc

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud podmíněně propustil Čermáka z vězení

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.