Stráž pod Ralskem - Moderní technologie urychlí sanaci území poškozeného chemickou těžbou uranu o 70 let. Oblast Stráže pod Ralskem na Českolipsku by tak měla být do roku 2037 vyčištěna, uvedl ředitel odštěpného závodu Těžba a úprava uranu Tomáš Rychtařík u příležitosti zahájení zkušebního provozu. Nová stanice stála 1,37 miliardy korun a je poslední velkou investicí do sanačních technologií v této oblasti.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno asi 369 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Znečištění, které se velikostí rovná přehradě Slapy, přímo ohrožuje rozsáhlou zásobárnu pitných vod v severních i středních Čechách. Díky novým sanačním technologiím a intenzivnímu čerpání znečištěných vod z podzemí se ale znečištění dál nešíří.
„Díky tomu, že víc roztoků čerpáme, než vtláčíme do podzemí, se centralizují a dál už se nerozpínají,“ vysvětlil Rychtařík. Přehled o kontaminaci dávají podle něj stovky kontrolních vrtů. Likvidace následků těžby uranu v oblasti Stráže byla zahájena v roce 1996, kdy byla uvedena do provozu stanice likvidace kyselých roztoků. Ta stabilizuje kontaminované zbytkové roztoky a brání jejich šíření.
„Máme z podzemí vyčištěno asi 350 tisíc tun kontaminantů, což představuje zhruba desetinu znečištění,“ upřesnil Rychtařík. Díky nové technologii se ale podle něj sanační práce výrazně zrychlí. Ročně by se nyní mělo likvidovat až 120 tisíc tun kontaminovaných kyselých roztoků. V roce 2037 by tak mělo být území vyčištěno, dalších pět let se pak budou likvidovat povrchové objekty a rekultivovat území. Celkové náklady na sanaci se odhadují na 40 miliard korun, bez moderních technologií by však byly podstatně dražší.
Jedni sanují, jiní chtějí opět těžit
Sanace následků těžby bude pokračovat ještě desítky let a už se objevují snahy o její obnovení. S těžbou počítá i koncepce nové surovinové politiky, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh mimo jiné počítá i s využitím zásob hnědého uhlí za územně ekologickými limity nebo s otevíráním nových zlatých dolů.
Lidé v Podještědí se bojí další devastace krajiny chemickou těžbou. „Česká republika musí zvažovat lokality všech důležitých nerostných surovin, uran mezi ně patří, to ano, ale po všech těch zkušenostech s devastací životního prostředí nepočítáme v energetické koncepci s chemickou těžbou,“ ujišťoval dnes ministr průmyslu Martin Kuba.
