U památníku obětí romského holocaustu v Letech u Písku vzpomněli lidé v poledne na oběti nacismu. Samotná vzpomínka proběhla v klidu, spolek Konexe na ni ale navázal protestem proti existenci vepřína na místě bývalého romského internačního tábora. Protest má mít podobu symbolické blokády, kterou v sobotu ukončí společný pochod účastníků na mirovický hřbitov, kde je část letských obětí pohřbena.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier řekl v projevu při pietě v Letech, že romský holocaust považuje z hlediska rozsahu vůbec za nejhorší. „Po druhé světové válce v českých zemích ze všech Romů, kteří tady žili, přežilo necelých 600. Byla to obrovská, téměř nepopsatelná tragédie,“ upozornil.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Od roku 1942 fungoval jako sběrný a později jako romský. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů a 327 z nich v něm zahynulo. Pietní akt připomíná oběti každoročně 13. května – ve výroční den odhalení pomníku. „Nehrajeme si na oficiality. Cheme to mít příjemné, přátelské a podle našich představ,“ poznamenal předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Jiří Dienstbier, který spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem zastupoval na pietě vládu, připomněl, že v Letech, kde zahynuly stovky lidí, působili čeští dozorci. „To, co se zde dělo, bylo projevem toho, že část české společnosti za druhé světové války odmítala kohokoli, kdo byl jiný, cizí. To je podstatné, i pokud se podíváme na dnešní situaci. Vidíme náznaky, že nejsme úplně imunní proti opakování minulosti,“ uvedl ministr.
Samotná připomínka obětí romského holocaustu byla klidná, ačkoli se kolem památníku v Letech točí hned několik sporů. Jeden z nich se týká spravování památníku, který zajišťuje lidický památník. Čeněk Růžička však míní, že lidické vedení nechová k Letům dostatečnou úctu. Nelíbí se mu také, že u památníku probíhají dvě pietní akce, jedna organizovaná Výborem pro odškodnění romského holocaustu, druhá Památníkem Lidice.
Chce proto, aby správu památníku převzal někdo jiný. „Ten, kdo to bude chtít převzít, musí s námi uzavřít smlouvu, že pietní akt se tady bude konat jenom jeden, že ho budeme konat my Romové, my pozůstalí. A jsou tam ještě další podmínky,“ podotkl.
Druhý spor se týká vepřína, který od roku 1973 stojí na místě bývalého tábora. Na odpoledne ale spolek Konexe naplánoval jeho symbolickou blokádu. Ke zbourání vepřína vyzval již před jedenácti lety Evropský parlament, čeští politici se myšlenkou zabývají ještě déle. Výsledek však jejich snaha nepřinesla. „My v této věci jednáme, ale v tuto chvíli není nic, co bychom mohli sdělit jako zásadní změnu,“ řekl Jiří Dienstbier. Protest u vepřína začal ve tři odpoledne a potrvá až do sobotního dopoledne.
- byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní; stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
- od srpna 1942 do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů.
- podle odhadů nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
