Mikulov (Břeclavsko) – Velkou pudinkovou osvětu si vzala za úkol na následující tři týdny Eat Art Gallery v Mikulově na Břeclavsku. Návštěvníkům chce přiblížit, jaké pudinky vařily naše babičky a prababičky – a že s těmi dnešními z prášku nemají nic společného.
Rybí maso, petrželka a muškátový oříšek. Suroviny, které na víkendový workshop Jitka Plesz připravila, by v pudinku čekal asi málokdo. „Základem je v podstatě vždycky třený základ, tedy máslo, čili omastek a žloutky. Hodně se používá strouhanka nebo namočená houska, přidává se k tomu maso nebo zelenina,“ uvedla organizátorka workshopu Jitka Plesz. Recepty, podle kterých během víkendového workshopu jeho účastnice vaří, vypátrala Jitka Plesz ve staré literatuře. Některé pocházejí i z proslulé kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Na víkendovém menu figuroval pudink špenátový, játrový, kaštanový, ale i rybí. „Ten rybí mě překvapil. Já ryby jím málo, ale toto je výborná věc, rybina z toho vymizí,“ doplnila účastnice workshopu Blanka Koleníková.
Pudink se v minulosti nepodával jako dezert, ale coby hlavní chod. Poprvé se o něm literatura zmiňuje ve 14. století – v knize, která popisuje stolování papežů a církevních hodnostářů. „Potraviny byly vždycky něco vzácného a nehýřilo se tím. Na nějakou papežskou tabuli, nebo císařskou, se však nehodilo na druhý den dát tu samou husu. Ti kuchaři si už tehdy vymysleli, co z těch zbytků ze včerejška. Takže z toho udělali novou kreaci a nové plnohodnotné jídlo,“ dodala Jitka Plesz. Díky své nenáročnosti na suroviny byl pudink častým válečným jídlem, oblíbený je taky nyní v postní době před Velikonocemi.
Neobvyklé pudinkové dobroty budou v mikulovské Eat Art Gallery k ochutnání i příští dva týdny. O víkendech pak budou pokračovat lekce v jejich vaření.
