Praha - Krkonošský národní park (KRNAP) je nejstarším a zřejmě také nejznámějším národním parkem v České republice. Své návštěvníky láká nejen nejvyšší českou horou Sněžkou (1 602 metrů), ale i výskytem vzácných druhů flóry a fauny. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Má mezinárodní status biosférické rezervace. Založení národního parku spadá do roku 1963 - 17. května tehdejší vláda úředně posvětila vznik parku. Českoslovenští zákonodárci tak zareagovali na 4 roky staré vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně naší severní hranice. Rozsáhlé území krkonošského parku, dosahující rozlohy 54 969 hektarů, získalo v následující době punc nejnavštěvovanějšího a nejznámějšího přírodního komplexu na našem území. Fotogalerie pochází z prezentace KRNAPu na facebooku.
Od založení až dodnes je správním sídlem parku město Vrchlabí. Nejstarší český národní park na našem území zaujímá plochu bývalých okresů Jablonec nad Nisou, Trutnov a Semily. Spolu s dalšími horskými masivy náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy a tvoří přirozenou severovýchodní hranici našeho území. Z 80 procent je jeho plocha pokryta jehličnatými lesy s převládajícím smrkem. Díky převážně horskému klimatu je Krkonošský národní park domovem pro naše území unikátních rostlin i živočichů. Pramení zde hned 4 řeky - Labe, Jizera, Mumlava a Úpa. Na jeho území se při hranicích s Polskem nachází nejvyšší hora naší republiky - Sněžka.
Nejtíživějším problémem dneška je pro ochranáře stoupající příliv turistů a emisní znečištění. Rostoucí návštěvnost si vyžádala vybudování nových komunikací, které často necitlivě zasáhly do přírodní rovnováhy. Na území biosférické rezervace se také výrazně promítlo velkoplošné používání pesticidů z důvodu ochrany rezervace před škůdci a dřevními chorobami. Po roce 1991 se imisní situace v Krkonoších výrazně snížila, avšak k ideálnímu stavu má podnebí podle odborníků stále daleko. Vyhlášení statutu biosférické rezervace, již vyhlašuje organizace UNESCO, se Krkonošský národní park dočkal v roce 1992.
Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské. Zdejší pohoří jsou dokladem značného geologického stáří. Dokladem toho jsou ledovcové kary, jezera či morény. Subarktická rašeliniště a holé hřbety s původní kosodřevinou jsou domovem řadě rostlinných (přes 1 300) a živočišných druhů (kolem 250 druhů obratlovců). Takzvané endemity (jeřáb krkonošský či zvonek krkonošský) se trvale vyskytují jen na jediném místě na světě. Glaciální relikty (ostružiník moruška nebo lomikámen sněžný) jsou zase pozůstatky po dobách zalednění.
- Stráň za Studencem autor: KRNAP, zdroj: KRNAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2553/255290.jpg
- Jaro v Krkonoších autor: KRNAP, zdroj: KRNAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2553/255276.jpg
- Pohled od Medvědí boudy do Labského dolu autor: KRNAP, zdroj: KRNAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2553/255280.jpg
- Podvečerní proměny Sněžky autor: KRNAP, zdroj: KRNAP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2553/255282.jpg
