Hlavní město si velkým cvičením připomnělo velkou vodu

• mba

11. 8. 201211. 8. 2012|Zdroj: ČT24

Protipovodňové cvičení v Praze

Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Praha - Hlavní město si dnes protipovodňovým cvičením, které vyšlo na půl milionu korun, připomnělo deset let od záplav. Velká voda tehdy napáchala mnohamiliardové škody a vyhnala z domovů desetitisíce lidí. Hasiči, vojáci a dobrovolníci na pravém břehu Vltavy od rána postavili téměř kilometr protipovodňových zábran. Letošní cvičení bylo sledované kvůli výročí tragických záplav, nebylo ale ojedinělé. Loni se konalo v Holešovicích, příští rok se odehraje v Karlíně. Cvičení omezilo automobilovou a tramvajovou dopravu v centru Prahy.

Především ročníky, které nezažily nebo nemohou pamatovat záplavy roku 2002, ocenily zábavné odpoledne pořádané na pražském Žofíně hlavním městem k připomenutí povodní. Děti i dospělí si mohli prohlédnout například pásové vyprošťovací vozidlo, které v době povodní může ukotvit pro okolí nebezpečné lodě, vyzkoušet pytlování písku nebo poskytování první pomoci zraněným. „Celkem přišlo 5 000 návštěvníků,“ uvedla mluvčí magistrátu Eva Kubátová.

Už ráno ve městě vyrostla asi 900 metrů dlouhá protipovodňová zeď z mobilních desek. Mobilní hráze či čerpadla mohli návštěvníci hlavního města vidět po celý den na pravém břehu Vltavy od Žofína až po nemocnici Na Františku. Rozmontovávat je budou dobrovolníci, hasiči a vojáci večer.

V rámci cvičení chtělo hlavní město poprvé vyzkoušet čerpadla, která přes připravené šachty mají odvádět vodu z celkem osmi studní umístěných kolem stanice metra Staroměstská. Voda by v případě povodní měla být odčerpána za zábrany. Podzemní dráha by díky čerpadlům měla při velké vodě zůstat suchá. Zatopení metra totiž neprobíhá povrchově, ale způsobují ho spodní vody.

Dopravní omezení v Praze:

Kvůli výstavbě protipovodňových opatření je uzavřen pravý břeh řeky. Motoristé neprojedou po Masarykově, Smetanově a Dvořákově nábřeží. Mimo provoz jsou pro ně i některé přilehlé ulice. Podle Evy Kubátové z tiskového oddělení magistrátu však omezení nezpůsobila v dopravě žádné výrazné problémy. Nejfrekventovanější místa byla již v dopoledních hodinách otevřena.

Svoboda: Praha má nejlepší protipovodňové opatření v Evropě

„I ty nejnižší zábrany jsou minimálně o 30 centimetrů vyšší, než byla nejvyšší hladina vody před deseti lety,“ prohlásil při při prohlídce protipovodňových hrází primátor Prahy Bohuslav Svoboda. Připomněl, že nová opatření proti záplavám stála čtyři miliardy, vydaly se zejména za protipovodňové stěny, zajištění kanalizační sítě a dokonalejší ochranu metra. Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého se investice vyplatily, považuje je za nejlépe uložené
peníze.

Bohuslav Svoboda, pražský primátor:

„Jsem přesvědčen, že Praha je dobře připravena. Nikdy nemůžeme říkat, že je připravena na všechno, ale je připravena dobře a myslím si, že v rámci Evropy je náš systém protipovodňové zábrany nejlepší.“

„Systém by měl bezporuchově vydržet 80 let,“ podotkl Svoboda. Kromě nových technologií má nyní hlavní město dokonalejší systém komunikace a avíz. V roce 2002 prý selhal zejména lidský faktor. Nyní lze podle primátora celý protipovodňový systém postavit do 48 hodin, podílí se na tom 360 lidí.

Protipovodňový systém se v Praze začal připravovat v roce 1997. Tvoří jej zemní valy, betonové stěny a mobilní hrazení. Například centrum města je celé zajištěno stěnami, nechráněny zůstanou v případě povodní pouze Karlovy lázně. Podle primátora Svobody jimi musí protéci voda proto, aby se zachránil Karlův most. Opatření jsou v metropoli téměř hotova, zbývá dokončit a zkolaudovat stěnu ve Velké Chuchli. Celková délka bude po dokončení 19,255 kilometru, z toho 6,925 kilometru měří mobilní hráze.

Rozvodněná Vltava v srpnu před deseti lety zatopila několik čtvrtí a evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Nejvíce zasaženou částí byl Karlín. Pod vodou skončilo 18 stanic metra, část zoologické zahrady, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Celkem zahynulo 17 lidí.

Záplavy v srpnu 2002 nepostihly pouze metropoli

Během srpnových povodní před deseti lety ovšem nebylo zatopeno pouze hlavní město. Po vydatných deštích se jako první rozvodnila jihočeská řeka Malše. Následně přetekla Římovská přehrada a úřady musely evakuovat několik obcí pod ní a vzápětí i část Českých Budějovic. Jedním ze symbolů povodně se stal také historický most v Písku, který sice voda poničila, jeho konstrukce ale odolala. „Spadlo zábradlí a jedna socha, ale za chvíli se po něm už zase chodilo,“ vzpomněl bývalý starosta Písku Luboš Průša.

Jako poslední naopak povodňová vlna přišla na tok Lužnice. Problémy se vyhrotily, když se pod náporem vody protrhla pískovna Majdalena a poté i Novořecká hráz, na Třeboňsku zase nevydržela řada rybníků. Mnoho neštěstí však ušetřil rybník Rožmberk, který v sobě zadržel rekordní množství vody, a lužnická povodňová vlna se tak nespojila s tou vltavskou.

Zničující nápory vody v povodí Lužnice vydržely nejdéle - některá místa byla zatopená až 14 dní. Škody v regionu proto byly obrovské. Ty největší ve Veselí nad Lužnicí, tedy ve městě na soutoku Lužnice a Nežárky, kde byly zničeny desítky domů.