V konstrukci pražského výtoňského mostu se objevily trhliny. Podle odborníků bude provozuschopný už jen zhruba rok. Životnost by mu měla prodloužit instalace speciálních lamel s uhlíkovými vlákny. Železničáři mezitím chtějí dál jednat o tom, zda most opravit, jak loni rozhodl tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS), nebo ho nahradit novým.
„Vidíte rozsáhlou štěrbinovou korozi,“ ukázal člen monitorovací rady mostu Pavel Ryjáček z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Typické korozní poškození se podle něj nachází na celé mostní konstrukci. Největší problém je na diagonálách nosníků. Místy jsou prokorodované skrz, což oslabuje únosnost celého mostu. V hlavní konstrukci železničního mostu odhalila měření první trhlinu loni v říjnu, na mostovce byla podle Ryjáčka nalezena další.
I proto je provoz na mostě už delší dobu omezený. Vlaky tam mohou jezdit jen po jedné koleji rychlostí dvacet kilometrů za hodinu. „Pokud neuděláme žádný zásah, který by se měl provést v tomto roce, tak by konstrukce měla životnost řádově rok do uzavření provozu,“ poznamenal Ryjáček.
Technický stav mostu kontrolují odborníci z Kloknerova ústavu pomocí desítek měřičů. Navrhli opatření, které má životnost konstrukce prodloužit. „Dojde k instalaci takzvaných uhlíkových vláken, která se kladou do pryskyřice. Ta budou stabilizovat nejhorší poruchy na mostní konstrukci a redukovat napětí,“ popsal Ryjáček.
Rozhodnout chce Správa železnic do konce roku
Mezitím železničáři řeší, co bude s mostem dál. Bývalý ministr dopravy Kupka rozhodl o jeho rekonstrukci loni v září. Správa železnic tak musela ustoupit od původního záměru konstrukci nahradit. Na rekonstrukci, dostavbu dalšího mostu se třetí kolejí a zastávku na výtoňské straně řeky má být vypsána mezinárodní architektonická soutěž.
„Chceme do konce roku 2026 rozhodnout o finálním řešení a budeme o něm jednat jak s ministerstvem dopravy, tak i kultury. Zároveň se Státním fondem hmotných rezerv připravujeme zřízení mostního provizoria,“ řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
Provizorní jednokolejný most by mohl nahradit ten původní na konci roku 2028. Konstrukci výtoňského mostu mezitím plánují snést a opravit na břehu. Jak velkou část bude možné použít a jak velkou vyměnit, ale zatím není jasné.
Moderní normy most nesplňuje
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) by byla rekonstrukce mostu velmi problematická a při požadavku životnosti konstrukce na dalších sto let až neřešitelná. „Z pohledu stavebního zákona bude oprava mostu klasifikována jako novostavba, pro kterou bude třeba splnit veškeré zákonné požadavky na povolení její realizace. Vzhledem k umístění mostu jmenujme zejména hygienické,“ uvedl v září po rozhodnutí tehdejšího ministra dopravy místopředseda představenstva ČKAIT a expert na mostní stavby Michal Drahorád. Dodal, že stávající most moderní normy jednoznačně nesplňuje.
„Z pohledu resortu dopravy je především klíčové, aby bylo i do budoucna zajištěno kapacitně odpovídající vlakové spojení obou břehů Vltavy, aby bylo schopné absorbovat požadavky dopravců a objednatelů veřejné dopravy,“ konstatoval mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. Po mostě denně projede zhruba 150 vlaků. V budoucnu přitom bude nutné navýšit kapacitu alespoň trojnásobně.
Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872, tehdy byl jednokolejný. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil dvoukolejný most. Se svou historickou nýtovanou konstrukcí představuje podle odborníků významnou technickou kulturní památku v pražské památkové rezervaci. Kvůli špatnému stavu je provoz vlaků na mostě několik let výrazně omezený.
