Za posledních pět let přibylo v Evropské unii 38 tisíc novinářů, což je asi desetiprocentní nárůst. Tvoří 0,2 procenta všech zaměstnanců. Vyplývá to z dat Eurostatu za rok 2017 zveřejněných k příležitosti světového Dne svobody tisku, který připadá na 3. květen. Svoboda médií však podle Reportérů bez hranic upadá.
Novinářů v EU přibylo, je jich přes 400 tisíc. Svoboda médií ale upadá
Nejvíc novinářů v přepočtu na obyvatele pracuje v Estonsku a ve Švédsku - v obou zemích tvoří 0,5 % ze všech zaměstnanců. Dalšími zeměmi s vysokým podílem žurnalistů jsou Nizozemsko, Finsko nebo Německo. Na opačném konci stupnice se nachází Slovensko a Polsko (0,1 %), následované Itálií, Českem, Belgií, Francií a Maďarskem.
Celkově bylo ve vydavatelských službách zaměstnáno 1,2 milionu lidí. V oblastech informační činnosti, jako je zpracování dat, hostování webových stránek nebo práce ve zpravodajských agenturách, pracovalo téměř půl milionu zaměstnanců.
Míra svobody tisku se podle zprávy organizace Reportéři bez hranic loni nejvíce snížila v Evropě. Na starém kontinentu se nachází hned čtyři z pěti zemí, které se ve zveřejněném žebříčku svobody médií nejvíce propadly. Vedle Malty, kde loni v říjnu bomba zabila investigativní novinářku, to bylo Slovensko, Srbsko i Česko. Právě ve východní a jihovýchodní části EU jsou zásahy politiků do svobody médií nejhorší.
Slovensko: Boj o veřejnoprávní RTVS
Slovenskou mediální krajinou otřásla především únorová vražda investigativního novináře Jána Kuciaka. Ten psal o napojení politiků na italskou mafii a policie oznámila, že byl zabit pravděpodobně kvůli své práci. Mnozí novináři upozorňovali, že vražda je také důsledkem nenávistné atmosféry vůči nim ze strany vlády. Příkladem byl výrok bývalého premiéra Roberta Fica, který nazval v listopadu 2016 opoziční novináře špinavými protislovenskými prostitutkami, když si dovolili psát o korupčních podezřeních.
V současnosti vrcholí spor o zpravodajství veřejnoprávního vysílání RTVS. Do čela instituce byl v červnu 2017 zvolen Jaroslav Rezník, kterého někteří novináři obviňují, že se snaží umlčet hlasy kritické k vládě. V lednu vyvolal vlnu nevole, když pozastavil vysílání posledního investigativního pořadu Reportéri. V současnosti řeší vzpouru v řadách zaměstnanců, kteří mluví o cenzuře, šikaně a propagandě.
Polsko: Zestátnění veřejnoprávních médií, tlak na soukromé skrz peníze
Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského se po vítězství ve volbách a nástupu k moci v roce 2015 zaměřila na kontrolu veřejnoprávních médií. Změnila jejich strukturu a v zásadě je zestátnila, což jí umožnilo je plně ovládnout. Například televizní stanice TVP v současnosti informuje v souladu s tím, jak dění v zemi interpretuje PiS. Třeba kritické nevládní organizace označuje za agenty opozice.
Organizace Freedom House kritizuje politiky PiS, že odmítají komunikovat s opozičními médii včetně největšího deníku Gazeta Wyborcza. Utíkání před novináři dosáhlo extrémní podoby v prosinci 2016, kdy poslanci schvalovali státní rozpočet v jiném sále Sejmu, aby se zástupcům médií vyhnuli.
PiS se snaží tlačit na soukromé mediální domy i prostřednictvím financí. Státní firmy omezily odběr médií kritických k vládě i zadávání reklamy v nich. To dopadlo na rozpočty jejich vydavatelů. Opoziční média také dostávají častěji pokuty od rozhlasové a televizní rady konající pod vlivem vlády.
Maďarsko: Tlak na všech frontách
Mediální svět v Maďarsku je ostře rozdělen mezi příznivce a odpůrce vládní strany Fidesz Viktora Orbána. Státní televize a rozhlas patří jednoznačně mezi spojence vlády. Z koláče soukromých médií ukrajují stále větší část byznysmeni spojení s vládou, přestože nezávislá média stále existují a píší kriticky.
Tlak institucí pod vlivem vlády postupně přivedl některé známé maďarské deníky ke konci. Naposledy v dubnu oznámil konec list Magyar Nemzet s osmdesátiletou tradicí. V říjnu 2016 přestal vycházet nejznámější levicový deník Népszabadság.