Sociální média ničí základy fungování společnosti a lidé by si od nich měli dát pauzu. Takto se během vystoupení na Stanfordské univerzitě vyjádřil bývalý viceprezident společnosti Facebook pro růst uživatelské komunity Chamath Palihapitiya. Dodal, že za to, jaké prostředí pomohl vytvořit, cítí obrovskou vinu.
Palihapitiya před akademiky na Stanfordu vystoupil už v listopadu, až v pondělí si ale jeho slov začala všímat média. Zařadil se tak k dalším bývalým funkcionářům Facebooku, kteří v poslední době veřejně kritizovali svého dřívějšího zaměstnavatele.
Bývalý produktový manažer Antonio García Martínez se nechal slyšet, že Facebook lže o své schopnosti ovlivňovat jednotlivce za pomoci dat, které o uživatelích shromažďuje. Jeden ze zakladatelů kalifornské firmy Sean Parker pak v listopadu uvedl, že platforma těží ze „slabin psychologie člověka“.
„Myslím, že jsme všichni ve skrytu duše věděli, že se může stát něco špatného, i když jsme si namlouvali, že nejspíš žádné opravdu špatné nechtěné následky nebudou,“ popsal počátky největší sociální sítě její bývalý manažer Palihapitiya, současný ředitel investiční firmy Social Capital. Kriticky se přitom nevyjadřoval jen vůči Facebooku, ale vůči širšímu prostředí na internetu založeném na „krátkodobých obvodech“ uspokojení ze zpětné vazby.
„Stavíme životy na srdcích, lajcích, palcích“
„Stavíme své životy na tomto získaném smyslu pro dokonalost, protože jsme v těchto krátkodobých signálech – srdcích, lajcích, palcích – odměňováni – a pleteme si to s hodnotami a s pravdami. A místo toho je to falešná, křehká krátkodobá popularita, která nás nechává, připusťme si – prázdné a ještě prázdnější než předtím. To nás pak přivádí do začarovaného kruhu, kde fungujete na bázi ,Co teď musím udělat, abych ji získal zpět?‘“
Také podle něj nejde jen o problém americké společnosti, kde je moc sociálních sítí aktuálně žhavým tématem kvůli údajné kampani Ruska před posledními prezidentskými volbami. „Žádná občanská debata, žádná spolupráce: dezinformace a nepravdy. (…) Je to globální problém,“ soudí podnikatel původem ze Srí Lanky, který ve Facebooku působil od roku 2007 do roku 2011.
Uvedl pak jako příklad květnový incident z Indie, kde falešné zprávy o únosech rozšířené prostřednictvím aplikace WhatsApp vyústily ve zlynčování sedmi lidí. Palihapitiya se však obává, že manipulace lidí je možná ještě v mnohem větším měřítku.
„Neuvědomujete si to, ale jste programováni,“ řekl. Sám prý používání Facebooku omezil na nejmenší možnou míru a jeho děti „nemají dovoleno ty s****y používat“. Palihapitiya zároveň vyzval veřejnost, aby si od sociálních médií dala „pořádnou pauzu“.
- Rozmach chatovacích aplikací jako iMessage, Facebook Messenger, WhatsApp nebo Snapchat komentoval pro server Dazeddigital Tony D. Sampson z University of East London, který publikoval různé práce o digitálních mediálních kulturách a komunikaci – jeho poslední projekty se soustředí na sociální média z hlediska závislosti a digitálního návyku. Změny posledních let v chatování a zasílání zpráv často právě svou bezprostředností přidávají kompulzivní aspekt.
- Podle Sampsona podněcují emocionální problémy také notifikace o přečtení doručené zprávy. Ty se, zejména v době, kdy lidé tráví na telefonech stále více času a často tedy na zprávy odpovídají okamžitě, mohou stát nástrojem manipulace – například záměrným neodpovídáním na zaslané zprávy. Ty jsou ponechány bez odpovědi, ač si je adresát zobrazil.
