Zrada a nevěra. Ondřej Sokol a jeho exmanželka hrají i o sobě

Praha - Milostné vzplanutí, nevěra a následné citové vyhoření. Je vám to povědomé? Britský dramatik Harold Pinter napsal před čtvrtstoletím hru o partnerských zradách, jejichž scénář se ale věčně opakuje. Od 7. března řeší milostný trojúhelník v pražském Činoherním klubu. Navzájem se zraňující trojici tvoří Kateřina Lojdová, Martin Finger a Ondřej Sokol, který inscenaci také režíroval a upravil.

Nahrávám video

Pinter, nositel Nobelovy ceny za literaturu, se v textu inspiroval vlastní mimomanželskou aférou a jejím skandálním odhalením. Hru napsal po rozchodu s herečkou Vivien Merchantovou. Premiéru měla v listopadu 1978 v londýnském Národním divadle. 

I bývalí manželé Ondřej Sokol a Kateřina Lojdová vycházeli při nastudování hry částečně ze své životní zkušenosti. „Nebylo to úplně příjemné zkoušení. Museli jsme sem tahat věci, které bychom úplně neřešili,“ přiznává Sokol. „To představení je vlastně docela kruté, ale není to hra, tak to v životě je,“ domnívá se Lojdová.

Děj začíná od konce a postupně se vrací do minulosti. Někdejší milenci Emma (Kateřina Lojdová) a literární kritik Jerry (Martin Finger) se po letech setkávají. Dříve žhavý vztah je ale zapomenut, zůstala jen prázdnota. Ještě podtržena banálními dialogy.

Pinterovu Zradu v Činoherním klubu trochu zmodernizovali - místo z pevné linky si hrdinové volají z mobilů, místo dopisů píší esemesky. „Přijde mi to jako ikona moderní doby, esemesky a podobně a to, jak odporných věcí se v nich lidé dopouští,“ obává se Sokol, že možnosti zjednodušené komunikace jen přispívají ke krutosti nevěry.

Pinterova Zrada se na českých scénách nehraje poprvé. V roce 1999 ji uvedl anglickojazyčný divadelní soubor Black Box na místě současného Divadla Radka Brzobohatého v Praze. V roce 2005 ji nastudovalo Středočeské divadlo Kladno. Drama také před třiceti lety zfilmoval režisér Favid Hugh Jones, do hlavních rolí obsadil Jeremyho Ironse, Patricii Hodgeovou a Bena Kingsleyho. Loni na podzim si v něm na Broadwayi zahrál i představitel agenta 007 Daniel Craig a vedle něj Rachel Weiszová.

V Činoherním klubu hru o dlouhodobých vztazích, vzplanutí a chladnutí a také zraněném přátelství rozehrávají 7. března. „Myslím si, že by si tu někdo mohl prožít i vlastní očistec, a doufám, že se kvůli nám nikdo nerozvede,“ radí Kateřina Lojdová, aby diváci pečlivě zvažovali, s kým se do divadla vypraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
3. 10. 2026‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.