Stále okouzlující Michail Baryšnikov slaví 60 let

Riga/Praha - 28. ledna 1948 se narodil jeden z nejvýznamnějších tanečníků současné doby Michail Baryšnikov. Klasický balet sice již před lety vyměnil za taneční modernu, ale sály plní dál. Osud jednoho z nejznámějších emigrantů z bývalého Sovětského svazu a legendy 20. století má nádech romantiky.

Talent jej předurčil stát se hvězdou již v útlém věku, dramatický útěk na Západ z něj učinil miláčka tamních médií. Dnes je žijícím klasikem.
Když bylo Baryšnikovi 12 let, rodičům prostě oznámil, že hodlá studovat tanec. Měl sice slušnou gymnastickou průpravu, ale chyběla mu větší pružnost a ohebnost. „Vášnivě jsem provozoval veškerá ta strašná cvičení: zaujal jsem jogínsku polohu a na každé koleno si sedl člověk. Po takovém zatížení se dostavila šílená bolest…,“ vzpomínal. Mnohem horší však bylo, že mu zemřela matka. Pocit osamocení se zachmuřený adept tance rozhodl překonat odhodláním a touhou být nejlepší.

V někdejším Leningradě Baryšnikov vyhledal svého guru - renomovaného pedagoga Alexandra Ivanoviče Puškina. Ten jeho schopnosti rozvinul k mistrovství, které bylo již v pouhých 18 letech korunováno smlouvou pro sólového tanečníka v proslulém Kirovově baletu. Umělecké začátky ale nebyly lehké. Vzhledem k subtilní postavě a kratším liniím končetin, musel mladý tanečník nejednou překonávat vžité představy o tom, zda se vůbec „hodí“ pro ústřední role klasického repertoáru.

Jeho nekonvenční přístup, charisma i brilantní technika vzbuzovaly respekt a nadšení. Baryšnikov ale brzy pocítil, že umělecké šablony, které tehdejší sovětská scéna nabízela, mu už přestávají stačit. V roce 1974 se proto rozhodl k radikálnímu životnímu kroku - při turné po Kanadě požádal o politický azyl. „Potřeboval jsem emocionálně několik let, abych se přizpůsobil,“ přiznal. Mnoho osobních pocitů posléze vtělil i do filmu Bílé noci (1985) režiséra Taylora Hackforda.

Baryšnikov zakotvil v New Yorku, kde se stal hvězdou (a později i šéfem) souborů American Ballet Theater a New York City Ballet. Vytvořil své verze Louskáčka, Dona Quijota, Popelky a Labutího jezera. Nejlepší choreografové mu „šili“ díla přímo na tělo. V roce 1989 se však rozhodl pověsit kostým klasických hrdinů na hřebík a věnovat se nejnovějším trendům tance. Ve spolupráci s Markem Morrisem, jedním z nejzajímavějších choreografů, založil skupinu White Oak Dance Project.

Nevyhýbá se ani účinkování před kamerou. „Režisér Herbert Ross mě chtěl obsadit do svého snímku (Přelom, 1977) jako tanečníka. Zjistil ale, že mohu také promluvit, a tak jsem dostal svých pár replik,“ řekl Baryšnikov. Pravdou je, že za těchto „pár replik“ si vysloužil nominaci na Oscara. Objevil se v několika filmech a vystoupil i na činoherní prkna. V letech 2003 až 2004 si zahrál v populárním seriálu Sex ve městě, kde ztělesnil přítele hlavní hrdinky, novinářky Carrie.

Se světem stříbrného plátna Baryšnikova spojuje bývalá partnerka a herečka Jessica Langeová, s níž má dceru Alexandru, či přátelství s režisérem Milošem Formanem. Jemu ostatně také představil choreografku Twylu Tharpovou, která pak s Formanem několikrát pracovala. Matkou dalších tří potomků - Petera, Anny a Sofie, je bývalá baletka Lisa Rinehartová. Žádné z dětí se prý zatím „nepotatilo“. Soukromí si Baryšnikov velmi úzkostlivě střeží a zásadně o něm odmítá hovořit.

Médii a snobskými kuloáry důvěrně zvaný „Misha“ navštívil Prahu krátce v roce 1968, těsně před srpnovou okupací. Později se sice zařekl, že do zemí východního bloku již nikdy nevstoupí, ale své slovo naštěstí porušil, a to v říjnu 1996. Dvě sólová představení tehdy věnoval bývalé první dámě Olze Havlové in memoriam. Do českého hlavního města se Baryšnikov vrátil ještě v prosinci 1999, tentokrát již se svým souborem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
13:17Aktualizovánopřed 7 mminutami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.