Pro Británii fotil i špehoval. Cecila Beatona teď poznávají i Češi

Před objektivem mu pózovala britská panovnice, hollywoodské hvězdy i nejvýraznější výtvarníci dvacátého století. Dílo jednoho z nejslavnějších módních a společenských fotografů světa v Česku vůbec poprvé představuje výstava v pražském Museu Kampa.

Oficiálním fotografem Buckinghamského paláce byl Beaton od roku 1939. Fotografoval už královnu matku i krále Eduarda VIII. „Velmi dobře dokázal pracovat například s Alžbětou II.,“ přidává další panovnické jméno kurátorka pražské expozice Alexandra Šlosarčíková. „Byla spíše tichá a uzavřená, ale on ji dokázal před fotoaparátem i rozesmát.“

Jako první člen nekrálovské rodiny měl Beaton také možnost vidět novorozeného prince Charlese a pořídit jeho oficiální fotografii. Během druhé světové války fotil i pro království, ale v poněkud odlišných službách – jako fotografický špion britského ministerstva informací dokumentoval například dopad bitvy u Tobruku.

Po válce se vrátil k tomu, co miloval – do světa módy, umění a showbyznysu. Desítky let fotografoval pro časopis Vogue, vytvořil několik oscarových scénografií a kostýmů, třeba pro filmový muzikál My Fair Lady s Audrey Hepburnovou. 

Láska i nenávist na první pohled

Na vzhled si Beaton potrpěl i v civilu, chodil vždy dokonale upraven, ať už stál za objektivem, nebo před ním. S oblibou totiž fotografoval i sám sebe, často v ženských šatech a s výrazným líčením. Stal se celebritou britského společenského života, především díky svým deníkům, které pravidelně publikoval. Popisoval v nich zákulisí divokých večírků a fotografických seancí.

Před fotoaparátem mu pózovala nejedna známá osobnost. „Máme tu dvě fotografie Elizabeth Taylorové, kterou nenáviděl,“ přidala jednu zákulisní informaci i kurátorka výstavy. „Ve svých denících prohlásil, že stejně jako může být láska na první pohled, může být na první pohled i nenávist.“

Nahrávám video

Naopak herečku Gretu Garbo miloval Cecil Beaton celý život, její fotografii měl dokonce postavenou vedle smrtelné postele, když v lednu roku 1980 zemřel.  Museum Kampa ho jako „fotografa královen“ na výstavě s tímto názvem představuje až do října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 18 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 20 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.