Praha – Milan Knížák včera ve Veletržním paláci pokřtil novou publikaci o sbírkách umění Národní galerie od roku 1990 do roku 2009. Publikace s názvem 909 získala podle neoficiálních informací první místo v letošním ročníku udílení cen o nejkrásnější knihu roku v kategorii výtvarných textů, prozradil Knížák, který nedávno oznámil svůj odchod z vedení Národní galerie, v níž jako ředitel působí deset let.
V posametových začátcích pokračovalo vedení Sbírky moderního a současného umění v Národní galerii v totalitních kolejích, jen s tím rozdílem, že neoficiální směr povýšilo na oficiální a tím se dopouštělo hrubého zkreslení naší umělecké minulosti, píše se mimo jiné v publikaci.
Knížák upozornil, že po jeho nástupu v roce 1999 se mnohé změnilo: „Došlo k zásadní restrukturalizaci instituce (byla hluboce zadlužená a zmatečně fungující) a ke stanovení výstavních i akvizičních principů a priorit.“
Národní galerii se podařilo získat díla umělců, kteří dosud nebyli v jejích sbírkách vůbec zastoupeni nebo byli zastoupeni jen málo, přestože jsou významnými výtvarníky. K nim patří Pavel Brázda, Zdeněk Macek, Karel Pauzer, Michal Singer, Ivan Sobotka nebo Ladislav Sutnar.
Galeristé se také snažili o doplnění kolekce malířů české moderny. Knížák zmiňuje především dva významné obrazy – Ženu s kobercem Emila Filly, zásadní dílo evropské pozdně kubistické malby, a Oplakávání Krista Karla Černého.
Jsme hrdí na to, že naší Sbírce moderního a současného umění se poprvé v historii daří pokrývat téměř celé spektrum současných výtvarných snah. (…) Národní galerie v Praze je klasická i progresivní zároveň, především však nepodléhá módním vlnám. To je jí stále vytýkáno. Ale právě odolávání módním trendům je nejzásadnějším kladem současné Národní galerie v Praze.
Nejmladší umění získává NG zejména díky Ceně 333, soutěži pro umělce do 33 let. Národní galerie kupuje díla z finálního výběru. Důležitým zdrojem akvizic je také mezinárodní Trienále. Téměř 3000 exponátů galerie dostala od uměleckého teoretika a sběratele Jiřího Valocha. Shromažďoval umění 30 let, svou sbírku galerii věnoval v roce 2003. V získávání děl mladých autorů galerii velmi pomáhá také česko-švýcarská nadace manželů Jelínkových.
Národní galerie sbírá nejen mladé umění, ale i díla autorů dalších generací. Podle Knížáka je zajímavé, že řada již zralých umělců spolu s uvolněním politických a společenských poměrů po roce 1989 prudce zkvalitnila svou práci. „To nebývá ve světě obvyklé, namátkou uvádím Stanislava Kolíbala, Jana Kubíčka, Karla Nepraše a Zdeňka Sýkoru,“ napsal Knížák.
