Kate Bushová, Annie Lennoxová či Ed Sheeran a s nimi více než tisíc dalších hudebníků vydalo společné album. Zní na něm ale jenom ticho. Britští muzikanti tak protestují proti návrhu zákona, který by technologickým firmám umožnil trénovat modely umělé inteligence i na tvorbě chráněné autorským právem. Je součástí ambic premiéra Keira Starmera udělat z Velké Británie velmoc AI.
Britští hudebníci nahráli ticho. To po nás zbude kvůli AI, vzkazují vládě
Album s názvem Is This What We Want? (Je tohle to, co chceme?) obsahuje nahrávky z prázdných studií a koncertních sálů bez publika. Šumy a ruchy místo písní mají ukázat možný dopad navrhovaných zákonných změn na živobytí umělců. K nahrávce se hlásí přes tisíc hudebníků, včetně hvězd, jako je Kate Bushová, Ed Sheeran nebo Annie Lennoxová.
Názvy tuctu skladeb dohromady tvoří větu, která apeluje na to, že „britská vláda nesmí legalizovat krádeže hudby ve prospěch společností zabývajících se umělou inteligencí“.
Autorské právo naruby po tři sta letech
Současné zákony dávají autorům literárních, hudebních a dalších uměleckých děl právo rozhodovat o způsobech, jakými může být jejich tvorba použita. Změny navrhované britským premiérem Starmerem znamenají, že by tvůrci museli dát aktivně najevo nesouhlas s využitím svých děl pro trénink AI, a naopak vývojářům AI umožňují trénovat modely na jakémkoliv materiálu, k němuž mají zákonný přístup.
Podle řady umělců ale takový přístup obrací naruby princip autorského práva, protože tvůrcům odnímá výhradní kontrolu nad jejich dílem. „Zůstanou v budoucnosti hudby naše hlasy nevyslyšeny?“ ptá se ve svém prohlášení (v němž zveřejnila i ukázku z tichého alba) zpěvačka Kate Bushová. Ta nyní zažívá comeback své největší slávy z osmdesátých let poté, co její píseň Running Up That Hill do povědomí i současných posluchačů dostal seriál Stranger Things.
Vedle tichého alba se za britskou hudbu postavily další osobnosti v otevřeném dopise zveřejněném v listu The Times. Před dopadem vládních návrhů v něm varovali Paul McCartney, Elton John nebo slavný muzikálový skladatel Andrew Lloyd Webber. Podpis připojili i jejich mladší kolegové Dua Lipa či Ed Sheeran.
Celkem se sešlo přes třicet signatářů. Ujistili, že britská tvůrčí odvětví se chtěj podílet na revoluci v oblasti umělé inteligence, ale úspěch nových technologií „musí vycházet z pevného základu“ v ochraně duševního vlastnictví, která funguje tři sta let.
McCartney a Elton John varují před mocí AI
McCartney patří k těm, kteří si schopnosti AI sami vyzkoušeli, když s její pomocí rekonstruoval hlas už zesnulého Johna Lennona. Po desítkách let tak mohla loni vzniknout dodatečně poslední píseň The Beatles. Skladba Now and Then dokonce obdržela Grammy v rockové kategorii.
Exbrouk zároveň patří k těm, kteří varují, že generativní umělá inteligence „by mohla převzít moc“. Mluvil o potřebě chránit duševní vlastnictví mladých skladatelů a spisovatelů.
Elton John v bulvárním deníku Daily Mail upozornil, že „dlouhodobá ochrana autorských práv“ přispěla k tomu, že Spojené království je kulturní velmocí. Zdůraznil, že kreativní odvětví zároveň v Británii vytváří pracovní místa a jsou „hnací silou hospodářského růstu“. To by podle něj změna zákona mohla zmařit.
V dopise zaslaném Timesům umělci specifikovali, že kreativní odvětví britské ekonomice ročně přispívají částkou 126 miliard liber a zaměstnávají téměř dva a půl milionu lidí.
Sir Elton John vyzval vládu, aby změnila kurz ve svých plánech na podporu AI, protože tyto návrhy by sice pomohly k zisku zahraničním technologickým společnostem, ale „zdevastovaly naši tvůrčí komunitu“. Přičemž i on připomněl, že ale hudební branže vždy rychle přijímala nové technologie.
Británie chce být supervelmoc AI
Mluvčí britské vlády na tiché album reagoval vyjádřením, že současné autorské zákony a pravidla týkající se AI brzdí kreativní průmysl, média i samotné umělé inteligence. „S těmito odvětvími jsme po celou dobu intenzivně spolupracovali a budeme v tom pokračovat,“ uvedl. A upozornil, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
Premiér Starmer se netají přáním udělat ze Spojeného království „supervelmoc“ v oblasti umělé inteligence. Napomoci má podpora inovací, zpřístupnění veřejných dat výzkumným pracovníkům a budování datových center. Od ambiciózního plánu si slibuje, že povede k růstu ekonomiky.
Velká Británie pod současným politickým vedením není prvním ani jediným státem, který chce být v rychle se rozvíjející AI oblasti lídrem. A podle Stanfordovy univerzity si nevede špatně. Ostrovní země na základě ukazatelů, jako jsou investice do AI a patenty, zaostává pouze za Spojenými státy a Čínou. (V porovnání 36 zemí, které univerzita vybrala, chybí Česká republika, z našich sousedů se Německo dostalo na osmé místo a v poslední desítce se objevuje Polsko.)
„Něco, s čím by mohli pracovat všichni“
Britský deník The Guardian tvrdí, že britská vláda po intenzivním lobbování umělců zvažuje částečný ústupek z navrhované vstřícnosti vůči technologickým společnostem zabývajícím se AI. Některá odvětví by mohla být vyňata ze systému opt-out, tedy z nutnosti vyjádřit aktivně nesouhlas s možností, aby jejich díla sloužila jako tréninkový materiál.
Přednostní přístup k datům by mohly dostat britské společnosti. Americké firmy by oproti těm domácím případně znevýhodnilo i to, že ony by souhlas k materiálům podléhajícím autorským právům získat musely.
„Jsme naprosto přesvědčeni, že kreativní odvětví jsou pro Spojené království zásadní jak z ekonomického, tak kulturního hlediska, a chceme na této síle stavět,“ uvedl ministr obchodu Jonathan Reynolds. Tvůrci prý „musí mít možnost vydělat si na slušné živobytí“.
„Ministři by velmi rádi našli něco, s čím by mohli pracovat všichni,“ cituje The Guardian svůj interní zdroj. Ten zároveň dodává, že ale „úplné opuštění plánů není možné“.
Že vývoj zastavit nelze, si uvědomují i lidé z „druhé strany barikády“. „Spojené království může být lídrem v oblasti umělé inteligence, aniž by házelo přes palubu náš celosvětově významný kreativní průmysl,“ podotkl například organizátor protestů Ed Newton-Rex, jenž se snaží najít balanc mezi oběma – zdá se – protichůdnými zájmy. Založil neziskovou organizaci Fairly Trained, která certifikuje společnosti zabývající se generativní umělou inteligencí pro férovější postupy při získávání tréninkových dat.
Odstranění konkurence
„Vládní návrh by předal životní dílo hudebníků této země společnostem zabývajícím se umělou inteligencí zdarma, což by těmto společnostem umožnilo zneužívat práci hudebníků k tomu, aby jim konkurovaly,“ obává se Newton-Rex.
Deník The New York Times vidí určité náznaky, že Británie by si s regulemi nemusela lámat úplně hlavu, pokud by příliš kazily ambice ekonomického vzestupu. Zatímco na šest desítek zemí (včetně Česka) podepsalo deklaraci o AI, podle níž má být tato technologie otevřená, etická, bezpečná a důvěryhodná, podpis Velké Británie chybí. Stejně jako Spojených států.
Závod, který potřebuje pravidla
Veřejné připomínky k návrhu zákona skončily v úterý. Finální znění by měla britská vláda předložit později v tomto roce.
Spor samotný i jeho výsledek může ledacos napovědět i za hranicemi ostrovního státu. Snaha nezůstat pozadu v ekonomických přínosech, které jsou kýženou trofejí v závodech na vytěžení umělé inteligence, koliduje s potřebou tuto technologii regulovat.
Tvůrčí odvětví po celém světě se potýkají s právními a etickými důsledky, jaké přináší vývoj umělé inteligence na úkor autorských děl vytvořených lidmi. AI „se učí“ na existující produkci, aniž by za to autoři původního obsahu nutně dostávali zaplaceno. Stále „chytřejší“ umělá inteligence také ukrajuje z příjmů hudebních, knižních a novinových vydavatelů.
Pomyslná zlatá střední cesta se hledá, ale jde o území neprobádané s šedými zónami a bez právních bitev se to neobejde. Vedle různých žalob – vedených vedle hudebníků hojně třeba spisovateli – vede nevyhnutelná koexistence umělé a „lidské“ inteligence ovšem rovněž k pokusům o spolupráci kreativních odvětví a technologických společností. Například když hollywoodští filmaři, mezi nimi Casey Aflleck, testují možnosti AI při natáčení videí na základě dohody s internetovým gigantem Meta.
