Za půjčku MMF zaplatí Česko národní bance až 150 milionů ročně

Praha – Za předpokladu, že zůstanou zachované současné úrokové sazby, bude stát ČR případná půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) až 150 milionů ročně. Právě na tuto výši se mohou vyšplhat ztráty, které utrží Česká národní banka za to, že 1,5 miliardy eur ze svých devizových rezerv na českou půjčku MMF poskytne. Úročení fondu je totiž nižší, než na trhu, a vláda se zavázala, že České národní bance ztrátu proplatí. V Událostech, komentářích to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

„Kdyby byly úroky na současné úrovni a kdyby se najednou čerpaly obě dvě ty půjčky, tak se (ztráta ČNB) pohybuje kolem 120 až 150 milionů ročně,“ uvedl dnes večer Kalousek s tím, že vláda nebude určovat datum, do kdy má MMF půjčku ve výši 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) splatit. „Může to být na délku tří let, může to být na délku pěti let. Většinou se tyto úvěry poskytují na pět let a také se velmi často prodlužují,“ doplnil Kalousek.

Kabinet premiéra Petra Nečase se dnes shodnul na tom, že v případě potřeby zapůjčí Mezinárodnímu měnovému fondu 38 miliard korun. Jedná se o poloviční částku, než která byla zpočátku diskutována. MMF by ji měl použít na záchranu eurozóny. Plánem vlády je pro půjčku využít devizové rezervy České národní banky, Miroslav Kalousek bude na toto téma jednat s bankovní radou ve čtvrtek. Rozhovory premiéra, ministra financí a guvernéra ČNB ovšem předcházely i dnešnímu rozhodnutí.

Kalousek: Pokud ČNB odmítne, půjčíme si na kapitálových trzích

ČNB je na vládě nezávislá, a může proto přání kabinetu odmítnout. „Toto rozhodnutí (půjčit MMF) je primárně zahraničně-politické. Bankovní rada, která nedělá politiku, a dívá se na to z hlediska jejích priorit, tak logicky takovou půjčku spíše nedoporučuje,“ konstatoval Kalousek. „Pokud nás bankovní rada odmítne, musím vládě předložit jinou variantu, která teoreticky existuje. Můžeme emitovat eurobondy na kapitálových trzích, takzvaně si půjčit, a poté půjčit MMF, což je mnohem méně šetrná varianta vůči rozpočtům.“

Vláda bance proto přislíbila finanční garance celé částky – v případě, že by MMF vyhlásil insolvenci, ČNB by o své peníze nepřišla a stát by jí půjčku vrátil z vlastních prostředků. Taková možnost je ale podle ministra financí spekulativní a on sám ji nepředpokládá. „Pokud by se opravdu tato hypotetická možnost stala, tak jsem si jist, že realizace této garance by musela být jedním z nejmenších problémů, jaké by musela jakákoli vláda řešit,“ podotknul ministr financí. Garantovat se kabinet zpětně rozhodl i předchozí, miliardovou půjčku od ČNB. Ze souhrnné částky 2,5 miliardy pak plyne výše zmíněná ztráta 150 milionů ročně.

Hrad záměr vlády kritizuje

Dnešní rozhodnutí vlády ovšem kritizuje Pražský hrad. Václav Klaus dlouhodobě upozorňuje na špatné základy eurozóny a proti smyslu celé půjčky se dnes vyjádřil i Klausův poradce Jiří Tomáš Payne: „Jestli chceme pomoci Řecku, možná Španělsku nebo Maďarsku, tak pojďme pomáhat přímo. Schovat se za měnový fond, ze kterého budou peníze využity na to, aby se zachraňovaly francouzské a německé banky, protože se budou skupovat řecké dluhopisy, které nakoupili pod politickým tlakem, nemá smysl.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 8 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 21 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.