Za půjčku MMF zaplatí Česko národní bance až 150 milionů ročně

Praha – Za předpokladu, že zůstanou zachované současné úrokové sazby, bude stát ČR případná půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) až 150 milionů ročně. Právě na tuto výši se mohou vyšplhat ztráty, které utrží Česká národní banka za to, že 1,5 miliardy eur ze svých devizových rezerv na českou půjčku MMF poskytne. Úročení fondu je totiž nižší, než na trhu, a vláda se zavázala, že České národní bance ztrátu proplatí. V Událostech, komentářích to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

„Kdyby byly úroky na současné úrovni a kdyby se najednou čerpaly obě dvě ty půjčky, tak se (ztráta ČNB) pohybuje kolem 120 až 150 milionů ročně,“ uvedl dnes večer Kalousek s tím, že vláda nebude určovat datum, do kdy má MMF půjčku ve výši 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) splatit. „Může to být na délku tří let, může to být na délku pěti let. Většinou se tyto úvěry poskytují na pět let a také se velmi často prodlužují,“ doplnil Kalousek.

Kabinet premiéra Petra Nečase se dnes shodnul na tom, že v případě potřeby zapůjčí Mezinárodnímu měnovému fondu 38 miliard korun. Jedná se o poloviční částku, než která byla zpočátku diskutována. MMF by ji měl použít na záchranu eurozóny. Plánem vlády je pro půjčku využít devizové rezervy České národní banky, Miroslav Kalousek bude na toto téma jednat s bankovní radou ve čtvrtek. Rozhovory premiéra, ministra financí a guvernéra ČNB ovšem předcházely i dnešnímu rozhodnutí.

Kalousek: Pokud ČNB odmítne, půjčíme si na kapitálových trzích

ČNB je na vládě nezávislá, a může proto přání kabinetu odmítnout. „Toto rozhodnutí (půjčit MMF) je primárně zahraničně-politické. Bankovní rada, která nedělá politiku, a dívá se na to z hlediska jejích priorit, tak logicky takovou půjčku spíše nedoporučuje,“ konstatoval Kalousek. „Pokud nás bankovní rada odmítne, musím vládě předložit jinou variantu, která teoreticky existuje. Můžeme emitovat eurobondy na kapitálových trzích, takzvaně si půjčit, a poté půjčit MMF, což je mnohem méně šetrná varianta vůči rozpočtům.“

Vláda bance proto přislíbila finanční garance celé částky – v případě, že by MMF vyhlásil insolvenci, ČNB by o své peníze nepřišla a stát by jí půjčku vrátil z vlastních prostředků. Taková možnost je ale podle ministra financí spekulativní a on sám ji nepředpokládá. „Pokud by se opravdu tato hypotetická možnost stala, tak jsem si jist, že realizace této garance by musela být jedním z nejmenších problémů, jaké by musela jakákoli vláda řešit,“ podotknul ministr financí. Garantovat se kabinet zpětně rozhodl i předchozí, miliardovou půjčku od ČNB. Ze souhrnné částky 2,5 miliardy pak plyne výše zmíněná ztráta 150 milionů ročně.

Hrad záměr vlády kritizuje

Dnešní rozhodnutí vlády ovšem kritizuje Pražský hrad. Václav Klaus dlouhodobě upozorňuje na špatné základy eurozóny a proti smyslu celé půjčky se dnes vyjádřil i Klausův poradce Jiří Tomáš Payne: „Jestli chceme pomoci Řecku, možná Španělsku nebo Maďarsku, tak pojďme pomáhat přímo. Schovat se za měnový fond, ze kterého budou peníze využity na to, aby se zachraňovaly francouzské a německé banky, protože se budou skupovat řecké dluhopisy, které nakoupili pod politickým tlakem, nemá smysl.“

21 minut
Události, komentáře o české pomoci eurozóně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...