Brusel/Atény - Spekulanti na finančních trzích řeckou dluhopisovou krizi nezavinili a nebyli to oni, kdo vyvolal prudký růst řeckých úvěrových nákladů a hrozbu státního bankrotu. Konstatuje to zpráva Evropské komise, která vznikla už v květnu, avšak nebyla zveřejněna a na veřejnost se pod tlakem tisku dostala až nyní. Zpráva vyvrací častá tvrzení předních evropských politiků, kteří z rozpoutání krize obviňovali spekulanty a zejména jejich aktivity na trhu swapů CDS, nástrojů pojištění proti platební neschopnosti.
„Zpráva o státních CDS“, jak se materiál zpracovaný zaměstnanci komise nazývá, dochází k závěru, že ceny CDS zůstaly i u problematičtějších zemí eurozóny relativně nízké a dokonce možná podhodnocené. To naznačuje, že „stěží mohly být považovány za příčinu vysokých výnosů dluhopisů“. Rozdíly, které v posledním roce vznikly mezi dluhopisovými výnosy a náklady pojištění mezi jednotlivými zeměmi eura, byly podle zprávy odůvodněné, protože byly výsledkem rozdílné situace státních rozpočtů, dluhů a vnějších platebních bilancí.
Rob Ivor, mluvčí Asociace pro finanční trh v Evropě
„Byla to zcela pochopitelná reakce trhu na stav řecké ekonomiky. Trh fungoval přesně tak, jak fungovat měl.“
„Empirické vyšetřování, v němž pracovní skupina zkoumala, jak vzájemně reagují trhy státních CDS a trhy dluhopisů, nepřineslo žádné přesvědčivé důkazy, že by vývoj na trhu CDS vedl k vyšším nákladům financování členských zemí,“ píše se ve zprávě.
Politici rozpoutali kvůli Řecku „hon na čarodějnice“
Nejvyšší činitelé evropských zemí v čele s řeckým premiérem Jorgosem Papandreem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou v rámci obviňování finančních trhů z vyvolání a prohlubování krize nejčastěji poukazovali na trh CDS. Na něm od počátku roku prudce rostly ceny pojištění řeckých dluhopisů, což údajně vedlo k propadu cen samotných dluhopisů a strmému růstu jejich úroků, a tím vládních nákladů na úvěry. Názor, podle něhož krizi zavinili nezodpovědní investoři a trhy, převzala značná část veřejnosti i médií.
Investoři ztratili v Řecko důvěru, když se na konci loňského roku ukázalo, že Atény systematicky falšovaly a vylepšovaly rozpočtové údaje, a nová vláda před rokem zvýšila odhad deficitu rozpočtu na dvojnásobek. Vystrašení investoři začali hromadně prodávat řecké dluhopisy, což zvyšovalo úroky řecké vlády na nové úvěry až na nesnesitelnou úroveň, kdy musely Atény požádat o finanční pomoc. Zároveň prudce rostly náklady na pojištění řeckého dluhu proti bankrotu, což vedlo politiky k útoku na „spekulanty“.
Zášť politiků mířila hlavně proti takzvaným „nahým“ CDS, s nimiž investoři obchodují, aniž vlastní podkladové dluhopisy. Německu v květnu obchodování s těmito i některými dalšími nástroji zakázalo a Evropská komise zpracovává svou vlastní regulaci v podobném duchu.
Regulace trhu s CDS by znamenala zbytečné náklady
Zpráva ovšem podle WSJ upozorňuje, že omezování či zakazování obchodů s „nahými “ CDS na vládní dluhopisy by zvýšilo úvěrové náklady evropských zemí, protože by snížilo likviditu trhu a řada investorů by ztratila možnost krýt své investice. Podle zástupců odvětví je škoda, že zpráva komise nebyla už dávno zveřejněna. Mohla totiž vést k racionálnější veřejné diskusi a zamezit pokusům o radikální omezování trhu, řekl šéf Alternative Investment Management Association Limited Andrew Baker.
Vznik zprávy a její cesta na veřejnost
V březnu vyzvali Evropskou komisi ve společném dopise francouzský prezident Nicolas Sarkozy, kancléřka Merkelová, Papandreu a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, aby „co nejrychleji iniciovala vyšetřování role a vlivu spekulativních praktik v souvislosti s obchodováním s CDS na vládní dluhopisy evropských zemí“. Zaměstnanci komise zprávu vypracovali do konce května, předali ji však jen svým nadřízeným. Podle mluvčího komise pro vnitřní trh Michela Barniera byla zpráva použita k vypracování návrhu na regulaci trhu CDS.
Cesta zprávy na veřejnost začala poté, co list Het Financieele Dagblad vyzval evropskou komisi k jejímu vydání na základě zákona o svobodě informací. O záležitosti z hlavních světových médií napsal také list The Wall Street Journal.
Řecko - první černá ovce eurozóny
Řecko bylo první zemí eurozóny, která se nedokázala se svými dluhy vypořádat sama. Vysoké úroky způsobily, že ztratilo schopnost půjčovat si na finančních trzích a pomocnou ruku mu musely podat eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Celkem Řecku přislíbily půjčku ve výši 110 miliard eur. Výměnou za to musela země přijmout drastická úsporná opatření.
Řecko nicméně nezůstalo jedinou zemí Evropské měnové unie, komu museli zahraniční partneři podat pomocnou ruku. Koncem listopadu se v jeho stopách vydalo Irsko. Spekuluje se o tom, že pomoc budou potřebovat další evropské země - zejména Portugalsko, Španělsko a Belgie.
