Praha - Kontroverzní horní zákon byl dnes stvrzen v Poslanecké sněmovně, prezidentovo veto bylo přehlasováno. Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin už tedy nebude možné. Do sněmovny se novela vrátila kvůli vetu prezidenta, který v novele viděl riskatní a problematický konflikt vlastníků pozemků a majitelů nerostného bohatství pod nimi. Změna zákona má vstoupit v účinnost dnem vyhlášení. Některé vyvlastňovací paragrafy by se do novely nicméně měly vrátit v rámci velké novely horního zákona, kterou již nyní připravuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Některým se ulevilo, jiným naopak
V Ústeckém kraji přehlasováním veta moc nadšení nejsou. Domnívají se, že veto bylo ku prospěchu věci především díky vysoké míře nezaměstnanosti. Novela podle tamní radnice vezme lidem vizi, že se bude těžit dál a že budou vznikat pracovní místa. Další kritici novely poukazují na to, že zrušením možnosti vyvlastnění by byly nemovitosti nad ložisky chráněny a nerostné bohatství pod nimi by bylo nevyužitelné. Možnost těžby by byla složitější a nákladnější.
Případné vyvlastňování hrozilo občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Zrušení možnosti vyvlastění jim přineslo větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády vlastníci domů a pozemků získali novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.
V čem viděl prezident Klaus problém
Klausovo odůvodnění veta
„Zákon ruší institut vyvlastnění. Nastoluje se tím - na rozdíl od současného znění horního zákona - velmi riskantní a problematický konflikt vlastníků pozemků a vlastníka toho nerostného bohatství, kterým je stát… Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu.“
Vyvlastňovací paragrafy by se do novely měly vrátit - v jiné podobě
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby by se vyvlastňovací paragrafy do horního zákona měly vrátit, avšak v modernizované podobě - ve velké novele horního zákona. Ta by měla mimo jiné obsahovat garance státu, který bude o vytěženém uhlí z vyvlastněných území rozhodovat.
Velká novela horního zákona by měla definovat strategicky vyhrazené nerosty - tedy ty, které jsou důležité pro energetickou bezpečnost země. Její věcný záměr představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který připomněl, že případné vyvlastnění má vždy probíhat ve prospěch státu.
„Chceme, aby to byl velmi úzký seznam. My za ministerstvo průmyslu a obchodu navrhujeme, aby mezi tyto strategické suroviny patřilo hnědé a černé uhlí, wolfram, uran a zlato,“ uvedl Kuba.
