Výrobní ceny rostou jen pozvolna, v zemědělství klesají. Potraviny by měly zlevnit, říkají analytici

5 minut
Události: Ceny výrobců
Zdroj: ČT24

Jen velmi mírně rostly v listopadu ceny výrobců, které mohou naznačit, jak se budou vyvíjet koncové ceny pro spotřebitele. V zemědělství ceny dokonce meziročně klesly o 16 procent, podle analytiků to ukazuje, že není důvod k tomu, aby v lednu zdražovaly potraviny. Ceny v zemědělství klesly v listopadu i meziměsíčně, a to o 4,9 procenta.

Ceny v zemědělství klesly v listopadu meziročně i meziměsíčně. V jiných odvětvích to bylo složitější, ale vesměs byly ceny velmi podobné říjnové úrovni, a meziročně se zvyšovaly jen mírně. V průmyslu ceny meziročně stouply o 0,8 procenta, ve srovnání s letošním říjnem byly o 0,4 procenta nižší. Ceny ve stavebnictví se meziročně zvýšily o 3,3 procenta, meziměsíčně o 0,1 procenta. Za tržní služby zaplatily podniky o 5 procent více než loni v listopadu, ale o 0,2 procenta méně než letos v říjnu.

Analytici v tom vidí důkaz, že se zklidňuje inflační situace, hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil to dal do souvislosti s příznivým vývojem na mezinárodních trzích i tím, že se utlumila domácí i zahraniční poptávka. „Nákladové důvody pro další zdražování spotřebitelského zboží tak již evidentně z větší části pominuly, což je poněkud v rozporu s veřejnými prohlášeními části podnikatelské sféry, která již v předstihu varuje před další vlnou zdražování své produkce,“ upozornil.

Analytik Raiffeisenbank Martin Kron považuje za důležitý pokles výrobních cen v zemědělství. „Co se týká cen potravin a diskusi o možném navýšení cen pro konečné spotřebitele od ledna příštího roku, tak tento výsledek nám dává další signál, že pro zvýšení cen potravin v rozsahu pět až deset procent není důvod. Naopak se domníváme, že existuje prostor pro snížení cen,“ uvedl Kron. Připomněl, že kromě poklesu cen zemědělských výrobců začali zlevňovat potravináři, dovozní ceny rostly jen mírně a navíc DPH na potraviny příští rok klesne z 15 na 12 procent.

Také podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vše naznačuje, že by měly potraviny v obchodech zlevňovat. „Výkupní ceny zemědělských komodit jsou často nižší než před začátkem války na Ukrajině. Megawatthodina elektrické energie se na burze obchoduje za méně než 100 eur. K tomu navíc již sedm měsíců klesají ceny zemědělských výrobců a od nového roku dojde ke snížení DPH na potraviny,“ shrnul.

„Myslím si, že i když ceny energií porostou, tak naopak levnější ceny vstupů mohou případný nárůst cen energií i mzdových nákladů kompenzovat. (...) Tak vysoká inflace, kterou jsme zažili v letošním a loňském roce v potravinách, by se neměla opakovat. Není k tomu důvod,“ poznamenala členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.

42 minut
90' ČT24: Obavy ze zdražování, roste negativní nálada ve společnosti?
Zdroj: ČT24

Díky tomu, že se vláda rozhodla firmám pomoci s cenami energií, řada dodavatelů přehodnocuje své původní plány na zdražování, řekl prezident Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza. Pokud se tak opravdu stane, potraviny od ledna nezdraží, podotkl Prouza. „Podařilo se nám v jednání s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) rozšířit pomoc na firmy, které jsou připojené na vysoké napětí, což už je většina velkých i řada středních potravinářů,“ doplnil.

Je potřeba rozdělovat potraviny založené na bázi pšenice či mouky a ostatní, upozornil generální ředitel Úsovsko a někdejší ministr zemědělství za ANO Jiří Milek. U první jmenované skupiny není podle něj důvod ke zdražování. „Tam se komodity od období začátku rusko-ukrajinské války propadly zhruba na poloviční ceny, neustále klesají,“ uvedl. „Co se týče mléčných výrobků, jsou náznaky, že dojde ke zvýšení cen. Ale stále jsme zhruba tři koruny pod maximem, kterého dosahovalo v minulém roce mléko,“ doplnil Milek.

Seidler: Centrální banka by mohla mírně snížit úrokové sazby

Podle odborníků by na vývoj výrobních cen mohla reagovat i bankovní rada České národní banky na svém předvánočním zasedání, kde bude rozhodovat o úrokových sazbách.

„Celkově listopadová čísla po smíšeném vyznění říjnových čísel opět potvrzují pokračující dezinflační trend v řadě kategorií cen pro podniky a budou pak na čtvrtečním jednání ČNB sloužit jako další argumenty, proč centrální banka již může zahájit mírně snížení úrokových sazeb,“ očekává hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Většina analytiků se domnívá, že by se základní úroková sazba mohla ve čtvrtek snížit z nynějších sedmi procent o čtvrt procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...