Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.
Meziroční růst inflace v listopadu zvolnil, meziměsíčně se téměř nezdražovalo
Události: Zdražování v Česku zvolňuje (zdroj: ČT24)
„Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení,“ okomentovala vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022, za elektřinu lidé dokonce platí stále více než dvojnásobek loňské ceny. Celkově ceny zboží v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.
V cenách týkajících se bydlení zpomalil meziroční růst cen elektřiny z říjnových 148,6 procenta na listopadových 143 procent a růst cen tepla a teplé vody z 31 na 24,2 procenta. Zemní plyn zlevnil o 6,3 procenta, zatímco v říjnu naopak o 6,2 procenta zdražoval. Klesly také ceny tuhých paliv o 0,8 procenta po říjnovém zdražení o 3,9 procenta.
V kategorii potravin a nealkoholických nápojů se v listopadu zmírnil meziroční nárůst cen brambor z říjnových 48,5 procenta na 28,5 procenta. Mírně klesly ceny vepřového masa, a to o 0,8 procenta, zatímco v říjnu byly meziročně o 6,1 procenta vyšší. Vejce v listopadu zlevnila o 25,5 procenta a cukr o 18,6 procenta. Vejce i cukr zlevňovaly již v říjnu, ale pokles jejich cen nyní zrychlil.
K celkovému meziročnímu snížení cenové hladiny přispěly v listopadu podle statistiků také například ceny automobilů, které klesly o 3,8 procenta. Zlevnily i pohonné hmoty a oleje o 8,8 procenta.
Naopak rostly kromě zmíněných komodit ještě ceny vodného o 16,3 procenta a stočného o 26,9 procenta.
Zdražilo také nájemné z bytu o 7,4 procenta. Stouply i ceny lihovin o 2,8 procenta, vína o 3,7 procenta, piva o osm procent a tabákových výrobků o 6,9 procenta. Více lidé zaplatili o 10,1 procenta za dovolené s komplexními službami nebo o 8,4 procenta za stravovací služby a o 12 procent za ubytovací služby.
Výpočet je ovlivněn úsporným tarifem na energie
Stejně jako v říjnu i v listopadu ovlivňovalo výpočet celkové inflace to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace v listopadu činila podle ČSÚ 4,7 procenta.
„Pro nás je dobrá zpráva, že pokračuje meziroční inflace v poklesu. Ten pokles je možná o trochu pomalejší než naše prognóza předpokládala – konkrétně o zhruba dvě desetiny procentního bodu, ale to není nic dramatického. Kdyby nebylo tohoto efektu úsporného tarifu, tak bychom podle statistického úřadu byli na čísle 4,7 procenta, což podle nás mnohem lépe vysvětluje to, co se v ekonomice v cenové oblasti děje,“ konstatoval náměstek ředitele sekce měnové v České národní bance Jakub Matějů.
ČSÚ zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 3,5 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 6,5 procenta z předchozích 9,2 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,3 procenta a dováženého o 0,8 procenta.
„Potvrdil se trend relativně silné dezinflace, což je bezesporu dobře,“ zhodnotil hlavní ekonom DRFG Martin Slaný. Číslo očistěné o vládní úsporný tarif dle něj ukazuje, že proces dezinflace v Česku je rychlý. „Přispívá k tomu samozřejmě ochlazení české ekonomiky, která je v recesi, klesá spotřeba a maloobchodní tržby — to tlačí na pokles cen,“ vysvětlil.
Hlavní ekonom DRFG Martin Slaný hovořil o listopadovém růstu cen (zdroj: ČT24)
V mezinárodním srovnání je inflace v Česku ale stále vysoká, míní ekonom. „Je to výrazně více, než je průměr Evropské unie, který je za listopad 2,4 procenta,“ podotkl. Mírný meziměsíční nárůst o 0,1 procenta příliš mnoho dle Slaného neznamená. „De facto statisticky jde o stagnaci cen,“ dodal.
Růst cen je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky, ke kterému by se banka chtěla dostat už na začátku příštího roku. Zda se to podaří, bude záležet na mnoha faktorech, třeba jak budou obchodníci v lednu přeceňovat zboží, nebo na dalším vývoji cen energií.
Podle výkonného ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka budou některé teplárny od nového roku zdražovat, zejména ty uhelné. „To je většina — asi pětapadesát procent tepla se vyrábí z uhlí. Předpokládáme poměrně výrazné nárůsty, někde mezi deseti a třiceti procenty,“ prozradil. „V případě cen tepla z plynu počítáme, že by mohly klesat nebo stagnovat, případně růst jen trochu,“ doplnil.
Výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek hovořil o tempu inflace (zdroj: ČT24)
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík si myslí, že cena plynu se bude snižovat. „Je potřeba analyzovat strukturu faktury, kterou platíte. Má tři hlavní složky, tou první je příspěvek na obnovitelné zdroje, (…) druhá složka je za regulovanou cenu, (…) třetí je samotná platba za dodávku plynu, kde se cena snižuje velice rapidně a jde o složku rozhodující,“ ujasnil Ludvík.
V zásobnících je plynu dle Ludvíka dostatek, klíčová ale podle něj je takzvaná základní dodávka. „Její objem by měl být roven celkové roční spotřebě plynu. S hrůzou jsem zjistil, že se o tuto položku nikdo moc nestará. Stát by měl v této oblasti trochu zatlačit a obrátit se na dovozce plynu a zajistit tuto dodávku. Poté už budeme bez starostí,“ míní.
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík hovořil o inflaci (zdroj: ČT24)