Praha - Pedagogové z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, ekonomové Miroslav Zajíček a Miroslav Ševčík, dnes představili studii s názvem Regulace nájemného = politicky motivovaná nespravedlnost. Studie obhajuje tržní nájemné a předkládá argumenty na jeho podporu. Navrhuje rovněž, aby zrychlenou deregulaci nájemného doprovodilo zavedení dočasné a cílené dávky pro sociálně slabší domácnosti. Náklady na tuto podporu by se pohybovaly v rozmezí čtyř až deseti miliard korun ročně. Škarohlídovi by se zachtělo říci, že návrh liberálních ekonomů připomíná pouhé vytlačení klínu klínem, nahrazení jedné státní podpory druhou. Podle názoru autorů je ovšem krátkodobá sociální dávka levnější variantou, nežli případné placení odškodného soudícím se majitelům domů.
Jako největší omyl hospodářských politik 20. století nejen v České republice - tak označují regulaci nájemného autoři studie. Mezi hlavní negativa regulace pak řadí snížení výstavby nájemních bytů, vytváření privilegované skupiny déle usazených nájemníků zejména ze střední vrstvy a také zvýšení cen na trhu vlastnického bydlení. Hořkým plodem regulace nájemného je prý také vytvoření černého trhu s nájemním bydlením.
Křeček: Stát musí bydlení zajistit všem
Vedle deregulace cenové požadují autoři studie rovněž deregulaci právní. Velkým problémem je prý totiž jistá zakuklenost, kdy regulací zvýhodněné nájemné přechází v rámci rodiny na další pokolení. „Jak se nepřeruší řetěz, je to tam pořád,“ tvrdí Miroslav Zajíček pro ČT24.
Stanislav Křeček pro ČT24:
„Když někomu umřou rodiče, tak aby děti musely vypadnout na ulici, to přeci nejde.“
Výše nákladového nájemného v případě standardního bytu mimo centrální oblasti větších měst činí podle studie pedagogů z VŠE zhruba 112 Kč/m2. To pro byt 3+1 o velikosti 90 m2 znamená 10080 Kč/měsíc, pro byt 2+1 o velikosti 65 m2 7280 Kč/měsíc a pro byt 1+1 o velikosti 40 m2 pak 4480 Kč/měsíc. To se samozřejmě nelíbí Stanislavu Křečkovi, předsedovi Sdružení nájemníků. „Kde na to má důchodce s 8 tisíci vzít?“ ptá se Křeček.
„Se zvyšováním ceny bydlení neklesá počet zájemců, to není jako u jiných věcí, kde klesá zájem s rostoucí cenou, to u bydlení platit nemůže, protože bydlení musí být zajištěno všem lidem,“ hořekuje proti neoliberálním ekonomům Stanislav Křeček. Stát prý podle něj musí činit kroky k tomu, aby bylo v možnostech občanů bydlení zaplatit, za pravdu mu prý dává rovněž Ústavní soud.
Ševčík a Zajíček: Následky deregulace má zmírnit speciální dávka
Nová sociální dávka, kterou plánují autoři studie vynahradit možné problémy nájemníků, by podle studie byla stále levnějším řešením než vystavení České republiky hrozbě, že bude muset majitelům domů vyplatit odškodné. Více než 5000 vlastníků nemovitostí totiž žaluje stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle odborníků z VŠE se existující odhady výše škod majitelů domů pohybují kolem 13 miliard korun ročně. Křeček nicméně nechápe: „Pokud nějaká akciovka před týdnem barák koupila a pak si za týden stěžuje u štrasburského soudu, že získávají nízký nájem, tak to nevěděli?“
Pro více než 300 tisíc bytů se deregulace nájemného prodloužila do roku 2012, jde o byty ve všech krajských městech kromě Ostravy a Ústí nad Labem. Do této kategorie jsou zahrnuty také obce Středočeského kraje s více než 10 tisíci obyvateli. Prodloužení deregulace podle ministerstva pro místní rozvoj souvisí s tím, že nájemné v těchto bytech je už nyní velmi vysoké.
