Ruskem rozpoutaná válka ohrožuje produkci potravin na Ukrajině. To může znamenat globální problém, protože je napadená země pátým největším exportérem obilí na světě a závislé jsou na ní například Libanon, Sýrie, Somálsko nebo Egypt. Evropská unie kvůli obavám ze zemědělské tísně vyčlenila pět set milionů eur na pomoc evropským zemědělcům a umožní pěstovat plodiny i na půdě, která nyní povinně leží ladem. Připravit se tak chce na možný nedostatek potravin a jejich prudké zdražení.
Ukrajinští zemědělci mají potíže nejen vyvézt dosavadní produkci, například kvůli uzavřeným přístavům, ale hlavně osít pole. Podle poradenské společnosti APK-Inform výnos letošní sklizně v zemi meziročně klesne o 54,6 procenta na 38,9 milionu tun, informuje agentura Reuters.
„Dodáváme potraviny více než čtyřem stům milionů lidí po celém světě. A ti jsou nyní doslova na hraně hladovění a přežití,“ varuje ukrajinský ministr zemědělství Roman Leščenko. Země byla v loňském roce také druhým největším dodavatelem obilovin do EU.
Cena pšenice na světových trzích proto od ruského rozpoutání vláky proti Ukrajině skokově vzrostla téměř o třetinu a další růst se očekává, zdražují i hnojiva. Ukrajina je také významným producentem kukuřice.
Pět set milionů eur pro unijní farmáře
Evropská komise již avizovala, rozdělí zemědělcům podporu ve výši pěti set milionů eur z krizové rezervy. Česko by z toho mělo dostat 270 milionu korun na podporu odvětví, ve kterých země není soběstačná. Jde o produkci vepřového masa nebo některého ovoce, například jablek, pšenici Česko naopak i vyváží.
Komise zároveň uklidňuje, že Evropy by se nedostatek jídla týkat neměl. Podle politiků to nehrozí ani v Česku. „Jsme plně soběstační, dokonce jsme v některých komoditách více než soběstační. Máme nadvýrobu, když to řeknu konkrétně u České republiky, nadprodukci obilovin,“ tvrdí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Ministerstvo zemědělství navíc uvedlo, že má dalších zhruba pět miliard korun na národní dotace, které budou směřovat do celého zemědělství.
