Útlum v zahraničí. ČEZ chce prodat majetek i v Rumunsku, Turecku a Polsku, píší HN

Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZ neví a že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny. Skupina působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Už delší dobu hledá ČEZ kupce pro svá aktiva v Bulharsku, nyní jedná s tamní finanční skupinou Eurohold.

Podle HN se chce skupina ČEZ zbavit také distribuční a obchodní společnosti, kaskády malých vodních elektráren a možná také větrného parku v Rumunsku i podílu v elektrárnách v Turecku. „Přemýšlíme nad tím, že bychom v rámci snižování emisí CO2 ve skupině odešli i z Polska, kde máme dvě uhelné elektrárny,“ řekl HN Beneš.

Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, zatím Beneš neuvedl. „Určitě chceme všechny projekty dotáhnout do konce, a pak se budeme zamýšlet nad tím, co dál,“ řekl deníku.

Česko prioritou

Novou strategii směřování ČEZu bude v červnu schvalovat valná hromada společnosti. Z pozvánky na hromadu vyplývá, že se chce skupina více soustředit na český trh. Hlavní slovo budou mít při hlasování na valné hromadě zástupci státu, který vlastní prostřednictvím ministerstva financí 70 procent akcií ČEZu. „Podle mého názoru je koncepce v souladu s tím, jak se dnes stát jako akcionář na zahraniční aktiva dívá,“ řekl HN k nové strategii místopředseda dozorčí rady ČEZu a náměstek ministryně financí Ondřej Landa.

Vedení ČEZu již koncepci spojenou s prodejem zahraničního majetku projednalo podle nejmenovaného zdroje HN z managementu firmy s premiérem. Babiš to ale popřel. „Tyto informace nemám, nemluvil jsem s nimi o tom. Vždy jsem ale ČEZ kritizoval za jeho expanzi do zahraničí, která se v řadě ohledů nepovedla. Měli místo toho investovat v Česku do jádra, a ten blok mohl být už dávno postavený,“ řekl deníku premiér.

Výsledky ČEZu se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL.

3 minuty
ČEZ prodává svůj majetek v zahraničí
Zdroj: ČT24

Tržby loni činily 184,5 miliardy a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, klesl proti roku 2017 o 37 procent na 13,1 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...