Soud Berezovskij versus Abramovič skončil 0:1

Londýn - Ruský miliardář Boris Berezovskij (63) nakonec prohrál v Londýně soud s dalším ruským oligarchou a majitelem fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem (45). Svého bývalého chráněnce Abramoviče Berezovskij obvinil z toho, že ho v roce 2000 donutil prodat pod cenou akcie ruské energetické společnosti Sibněfť. Tím ho měl připravit o pět miliard dolarů (v přepočtu kolem sto miliard korun).

Berezovskij prý akcie prodal poté, co mu Abramovič pohrozil, že se postará o to, aby zasáhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho akcie vyvlastnil. V roce 2005 pak Abramovič prodal svůj balík akcií v Sibněfti údajně za 13 miliard dolarů koncernu Gazprom. „Zamítám požadavky Borise Berezovského týkající se Sibnefti i RUSALu,“ prohlásila soudkyně Elizabeth Glosterová.

Abramovič, jehož majetek se podle britských médií pohybuje kolem deseti miliard liber (zhruba 312 miliard korun) a je znám hlavně jako majitel fotbalového klubu Chelsea, popřel všechna obvinění. Podle něj Berezovskij vůbec podíl v Sibněfti neměl a naopak mu platil za ochranu a kontakty, především na tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.

Kromě zmíněných pěti miliard dolarů za Sibnefť žádal Berezovskij dalších 564 milionů dolarů za své akcie největšího světového výrobce hliníku, společnosti RUSAL, které prý Abramovič bez povolení prodal.

Roman Abramovič
Zdroj: Ben Cawthra/ISIFA/Getty Images

Soudkyně Elizabeth Glosterová

„Boris Berezovskij byl nepřesvědčivý a nespolehlivý svědek, který považuje pravdu za přechodný a flexibilní koncept. Někdy bylo jeho svědectví záměrně nečestné, někdy si vymýšlel na místě, když se dostal do problémů při odpovědích na otázky. Řekl by prakticky cokoli, aby podpořil svůj případ.“

Hra na pravdu

Berezovskij si podle soudkyně někdy i vymýšlel, aby podpořil vlastní argumenty. Za to Abramovič byl podle soudkyně „pravdomluvným a celkově spolehlivým svědkem“. Soudní bitva ruských oligarchů, která byla jedním z největších procesů v Británii za poslední léta, loni na podzim fascinovala britská i ruská média. Na povrch totiž vyplouvaly detaily divokých privatizací z 90. let v Rusku.

Při výpovědích obou oligarchů se soud dozvídal o pochybných obchodních praktikách, off-shoreových bankovních kontech, luxusních jachtách v Karibiku (poprvé se setkali v prosinci 1994 na jachtě) a obchodech uzavíraných v pětihvězdičkových hotelích. 

Berezovskij se kamarádil s Jelcinem, s Putinem se však nedohodl

Abramovič prý Berezovskému zaplatil za jeho politické krytí na 2,5 miliardy dolarů - mezi jiným nákupy soukromých letadel a sídel ve Francii. Přesto ve své výpovědi připustil, že Berezovskij hrál při vzniku Sibněfti v roce 1995 „mimořádně důležitou“ úlohu. „Nebýt jeho, nebyli bychom bývali s to získat podpis prezidenta (Borise Jelcina),“ prohlásil majitel Chelsea.

I když měl Berezovskij blízko k bývalému ruskému prezidentu Jelcinovi, dostal se do střetu s jeho nástupcem Putinem a od roku 2001 žije v exilu v Británii. To Abramovič přes své vazby na Británii zdůrazňuje, že má ruské bydliště.

Soudní jednání trvalo čtyři měsíce. Zúčastnili se ho oba hlavní protagonisté za doprovodu suity právníků a osobních strážců v černých brýlích. Abramovič se přitom jinak osobní publicitě úzkostlivě vyhýbá. Zatímco Abramovič vypovídal rusky a zdrženlivě, Berezovskij anglicky a temperamentně. Oba se však úspěšně ignorovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 10 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 20 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...