Soud Berezovskij versus Abramovič skončil 0:1

Londýn - Ruský miliardář Boris Berezovskij (63) nakonec prohrál v Londýně soud s dalším ruským oligarchou a majitelem fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem (45). Svého bývalého chráněnce Abramoviče Berezovskij obvinil z toho, že ho v roce 2000 donutil prodat pod cenou akcie ruské energetické společnosti Sibněfť. Tím ho měl připravit o pět miliard dolarů (v přepočtu kolem sto miliard korun).

Berezovskij prý akcie prodal poté, co mu Abramovič pohrozil, že se postará o to, aby zasáhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho akcie vyvlastnil. V roce 2005 pak Abramovič prodal svůj balík akcií v Sibněfti údajně za 13 miliard dolarů koncernu Gazprom. „Zamítám požadavky Borise Berezovského týkající se Sibnefti i RUSALu,“ prohlásila soudkyně Elizabeth Glosterová.

Abramovič, jehož majetek se podle britských médií pohybuje kolem deseti miliard liber (zhruba 312 miliard korun) a je znám hlavně jako majitel fotbalového klubu Chelsea, popřel všechna obvinění. Podle něj Berezovskij vůbec podíl v Sibněfti neměl a naopak mu platil za ochranu a kontakty, především na tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.

Kromě zmíněných pěti miliard dolarů za Sibnefť žádal Berezovskij dalších 564 milionů dolarů za své akcie největšího světového výrobce hliníku, společnosti RUSAL, které prý Abramovič bez povolení prodal.

Roman Abramovič
Zdroj: Ben Cawthra/ISIFA/Getty Images

Soudkyně Elizabeth Glosterová

„Boris Berezovskij byl nepřesvědčivý a nespolehlivý svědek, který považuje pravdu za přechodný a flexibilní koncept. Někdy bylo jeho svědectví záměrně nečestné, někdy si vymýšlel na místě, když se dostal do problémů při odpovědích na otázky. Řekl by prakticky cokoli, aby podpořil svůj případ.“

Hra na pravdu

Berezovskij si podle soudkyně někdy i vymýšlel, aby podpořil vlastní argumenty. Za to Abramovič byl podle soudkyně „pravdomluvným a celkově spolehlivým svědkem“. Soudní bitva ruských oligarchů, která byla jedním z největších procesů v Británii za poslední léta, loni na podzim fascinovala britská i ruská média. Na povrch totiž vyplouvaly detaily divokých privatizací z 90. let v Rusku.

Při výpovědích obou oligarchů se soud dozvídal o pochybných obchodních praktikách, off-shoreových bankovních kontech, luxusních jachtách v Karibiku (poprvé se setkali v prosinci 1994 na jachtě) a obchodech uzavíraných v pětihvězdičkových hotelích. 

Berezovskij se kamarádil s Jelcinem, s Putinem se však nedohodl

Abramovič prý Berezovskému zaplatil za jeho politické krytí na 2,5 miliardy dolarů - mezi jiným nákupy soukromých letadel a sídel ve Francii. Přesto ve své výpovědi připustil, že Berezovskij hrál při vzniku Sibněfti v roce 1995 „mimořádně důležitou“ úlohu. „Nebýt jeho, nebyli bychom bývali s to získat podpis prezidenta (Borise Jelcina),“ prohlásil majitel Chelsea.

I když měl Berezovskij blízko k bývalému ruskému prezidentu Jelcinovi, dostal se do střetu s jeho nástupcem Putinem a od roku 2001 žije v exilu v Británii. To Abramovič přes své vazby na Británii zdůrazňuje, že má ruské bydliště.

Soudní jednání trvalo čtyři měsíce. Zúčastnili se ho oba hlavní protagonisté za doprovodu suity právníků a osobních strážců v černých brýlích. Abramovič se přitom jinak osobní publicitě úzkostlivě vyhýbá. Zatímco Abramovič vypovídal rusky a zdrženlivě, Berezovskij anglicky a temperamentně. Oba se však úspěšně ignorovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
16:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
13:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
11:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 14 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
včera v 20:28

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
včera v 01:59

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.