Bratislava - Slovensko požaduje od Řecka plnění úsporných opatření, k nimž se zavázalo výměnou za finanční pomoc. Jinak by Atény měly opustit eurozónu. Prohlásil to dnes slovenský premiér Robert Fico. O tom, zda Řekové budou pokračovat v nepopulárních škrtech, patrně rozhodne výsledek nedělních voleb. Ve vítězství proevropských stran, které by se snažily o dodržování dohody se zahraničními partnery, věří finanční burzy. Akcie na burze v Aténách proto dnes mohutně zpevňují.
„Pokud Řekové nebudou plnit podmínky, které jsou nastaveny v souvislosti s ozdravováním veřejných financí a finanční pomocí, Slovensko se přidá k zemím, které budou žádat vyřazení Řecka z eurozóny. Je to jednoznačný postoj slovenské vlády,“ zdůraznil Fico.
Slovenský premiér si přesto myslí, že setrvání Řecka v eurozóně má více výhod než nevýhod a že eurozóna by měla udělat všechno pro udržení země v klubu zemí platících eurem.
Trhy věří ve vládu nakloněnou reformám
I když v posledních týdnech sílily obavy, že by v opakovaných volbách v Řecku mohly zvítězit strany, které budou požadovat revizi dohody o pomoci Řecku, dnes na trhy pozitivně působí spekulace, že by tomu tak být nemuselo. Hlavní index aténské burzy si díky tomu v poledne připsal 6,7 procenta. Mohutné zisky měly banky, jejichž souhrnný index přidával asi 20 procent. Zdroje agentury Reuters hovoří o tajných průzkumech, které ukazují, že z řeckých voleb v neděli vyjde vláda příznivě nakloněná reformám.
Panagiotis Kladis, analytik společnosti NBG Securities
„Trh předpokládá, že v neděli vznikne proevropská vláda, která pokročí v reformách.“
Z řeckých bank dál odtékají stamiliony
Naopak nervózní jsou běžní střadatelé. Z řeckých bank denně vyberou 500 až 800 milionů eur. „Z likviditního hlediska je to velice nepříjemná záležitost. Na druhou stranu bych chtěl upozornit, že podobné tempo vybírání vkladů už se za poslední dva roky několikrát objevilo. Není to nová situace. Zatím to není fatální,“ poznamenal v rozhovoru pro Studio Burza analytik ČSOB Jan Čermák.
Řecko si o finanční injekci řeklo svým zahraničním partnerům jako první země eurozóny v roce 2010. Tehdy mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přikleply 110 miliard eur. To mělo Řecku pomoci překlenout období prohibitivně vysokých úroků do doby, než se bude moci vrátit na finanční trhy. Peníze ale nestačily, a tak muselo zadlužené Řecko požádat o další balík pomoci – tentokrát šlo o 130 miliard eur. Součástí balíku byl i odpis velké části řeckých dluhů.
