Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat 2,5 miliardy eur

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat zhruba 2,5 miliardy eur (asi 65,5 miliardy korun). Firmě loni klesl čistý zisk o 52 procent na 15,2 miliardy korun, provozní se snížil na zhruba 19,8 miliardy korun. Jde o mírně upravený výsledek proti údaji, který zveřejnil minulý týden mateřský koncern VW. Za poklesem stojí opatření související s pandemií koronaviru. Investice bez vývojových nákladů se snížily o 35,8 procenta na 850 milionů eur, což je asi 22,3 miliardy korun, oznámila firma.

Škoda Auto chce konkrétně investovat přibližně 1,4 miliardy eur (asi 36,7 miliardy korun) do dalšího rozšiřování elektromobility, 650 milionu eur (17 miliard korun) chce vložit do digitalizace a 350 milionů eur (devět miliard korun) má jít na investice do závodů a výrobních zařízení, informovala automobilka.

Předseda představenstva Thomas Schäfer přiblížil, že mladoboleslavská automobilka plánuje do roku 2030 představit pravděpodobně čtyři plně elektricky poháněná vozidla. Vyrábět bude nadále i auta s konvenčním pohonem, jako je benzin nebo diesel. V následujících třech letech chce pak představit nové generace svých stěžejních modelů.

Škoda podle Schäfera bojuje za uvedení co největšího počtu elektrických aut, jejich vývoj je ale velmi drahý, při dobrém prodeji elektromobilů by se však firmě mohly investice vracet.

V loňském roce Škoda Auto investovala do svého dlouhodobého majetku 850 milionů eur (asi 22,3 miliardy korun), jde o pokles o 36 procent oproti roku 2019, kdy byly investice rekordní a dosáhly 1,3 miliardy eur. Celkem 380 milionů eur (asi deset miliard korun) investovala Škoda do svých českých závodů, například do rozvoje výroby nebo snižování emisí CO2 ve výrobě. Závod Vrchlabí se stal v loňském roce prvním uhlíkově neutrálním. Finance šly také do výroby baterií pro nové elektromobily.

V Kvasinách společnost investovala mimo jiné do automatizace výroby, v Mladé Boleslavi především do elektromobility, a to i v souvislosti s příchodem nového plně elektrického SUV Enyaq iV. Firma dala peníze také do vývoje modelu Enyaq, ale i do nové octavie. Z celkového objemu investic šlo 200 milionů eur (5,3 miliard korun) na projekty v Indii.

Na výzkum a vývoj dala v loňském roce Škoda Auto celkově 712 milionů eur (18,7 miliardy korun), o 27 procent méně než o rok předtím.

Zisk klesl

Škoda loni kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru 39 dní nevyráběla a omezený provoz měla i její prodejní síť. Dodávky zákazníkům loni klesly o téměř pětinu na 1,005 milionu vozů. Tržby se snížily o 13,8 procenta na 17,1 miliardy eur, tedy asi 448 miliard korun.

„Naše striktní řízení nákladů a finančních toků se v uplynulém finančním roce vyplatilo. Krátkodobě zavedená opatření rychle zafungovala, oproti předchozímu roku jsme naše fixní náklady snížili o více než 550 milionů eur. Díky tomu se nám i navzdory nepříznivému podnikatelskému prostředí podařilo dosáhnout solidního provozního výsledku a pozitivního čistého peněžního toku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann. Rentabilita tržeb klesla o čtyři procentní body na 4,4 procenta.

Škoda Auto – provozní zisk (v mil. EUR)
Zdroj: Škoda Auto

Provozní zisk firmě klesl o 54,5 procenta na 756 milionů eur, tedy zhruba 19,8 miliardy korun podle aktuálního kurzu, a čistý nekonsolidovaný pak o 52 procent na 15,2 miliardy korun, jak vyplývá z výroční zprávy společnosti. Tržby mateřské firmy klesly o 7,6 procenta na 424,3 miliardy korun.

Odbyt vozů se na celkových tržbách podílel 81 procenty. Dodávky komponentů a sad rozložených vozů do společností koncernu VW představovaly 10,6 procenta celkových tržeb. Obchod s originálními díly a příslušenstvím se na celkových tržbách podílel pěti procenty. 

„Předpokládáme, že letos se výsledek Škody Auto zlepší proti předchozímu roku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann.

Nejprodávanějším modelem byla tradičně Octavia, kterých firma dodala 257 400, což je meziroční pokles o 29,2 procenta. Na druhém a třetím místě se umístila SUV Karoq a Kodiaq. Větších modelů Kodiaq dodala Škoda 131 600, meziročně o 23,4 procenta méně. Menších SUV Karoq dodala Škoda zákazníkům 137 200, což představuje ve srovnání s rokem 2019 pokles o 10,1 procenta.

Nejvyšší meziroční propad mezi modely zaznamenala Fabia, jejíž dodávky kvůli končícímu výrobnímu cyklu klesly o 39 procent na 105 500 vozů. Vzrostly naopak dodávky modelů Scala a Kamiq, a to o 61,7 procenta na 63 200 vozů, respektive o 99 procent na 128 500 vozů.

Na domácím českém trhu klesly dodávky zákazníkům o 11,6 procenta na 83 200 aut. V Číně, na svém největším trhu, propadla Škoda meziročně o 38,7 procenta na 173 tisíc dodaných aut. V západní Evropě prodala 434 500 aut, meziročně o 16,5 procenta méně. V Německu, na druhém největším trhu značky, bylo zákazníkům za loňský rok dodáno celkem 161 800 vozidel, což představuje meziroční pokles o 15,4 procenta.

Škoda chystá čtvrtou generaci Fabie

Automobilka letos uvede čtvrtou generaci Fabie, představí elektrický model Enyaq ve verzi kupé a chystá modernizované modely Kodiaq a Karoq. Do Číny přijde nová Octavia Pro, v Indii již firma představila lokální model Kushaq.

„S odpovědností za regiony Ruska a Severní Afriky jsme vedle Indie od koncernu Volkswagen převzali další úkoly. Příští generaci modelu Superb budeme vyvíjet společně s modelem VW Passat v Mladé Boleslavi, vyrábět se budou od roku 2023 v koncernovém závodě Bratislava. Díky tomu se v našem závodě v Kvasinách uvolní kapacity pro více než 150 tisíc vozů značky Škoda. Tyto kapacity využijeme na zvýšení výroby našich oblíbených modelů SUV a následníka modelu Fabia Combi,“ dodal předseda představenstva Thomas Schäfer.

Výrobní kapacita modelu Enyaq má letos dosáhnout 350 vozů denně. Firma zároveň chystá další menší elektromobil na koncernové platformě MEB.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než sto trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...