Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat 2,5 miliardy eur

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat zhruba 2,5 miliardy eur (asi 65,5 miliardy korun). Firmě loni klesl čistý zisk o 52 procent na 15,2 miliardy korun, provozní se snížil na zhruba 19,8 miliardy korun. Jde o mírně upravený výsledek proti údaji, který zveřejnil minulý týden mateřský koncern VW. Za poklesem stojí opatření související s pandemií koronaviru. Investice bez vývojových nákladů se snížily o 35,8 procenta na 850 milionů eur, což je asi 22,3 miliardy korun, oznámila firma.

Škoda Auto chce konkrétně investovat přibližně 1,4 miliardy eur (asi 36,7 miliardy korun) do dalšího rozšiřování elektromobility, 650 milionu eur (17 miliard korun) chce vložit do digitalizace a 350 milionů eur (devět miliard korun) má jít na investice do závodů a výrobních zařízení, informovala automobilka.

Předseda představenstva Thomas Schäfer přiblížil, že mladoboleslavská automobilka plánuje do roku 2030 představit pravděpodobně čtyři plně elektricky poháněná vozidla. Vyrábět bude nadále i auta s konvenčním pohonem, jako je benzin nebo diesel. V následujících třech letech chce pak představit nové generace svých stěžejních modelů.

Škoda podle Schäfera bojuje za uvedení co největšího počtu elektrických aut, jejich vývoj je ale velmi drahý, při dobrém prodeji elektromobilů by se však firmě mohly investice vracet.

V loňském roce Škoda Auto investovala do svého dlouhodobého majetku 850 milionů eur (asi 22,3 miliardy korun), jde o pokles o 36 procent oproti roku 2019, kdy byly investice rekordní a dosáhly 1,3 miliardy eur. Celkem 380 milionů eur (asi deset miliard korun) investovala Škoda do svých českých závodů, například do rozvoje výroby nebo snižování emisí CO2 ve výrobě. Závod Vrchlabí se stal v loňském roce prvním uhlíkově neutrálním. Finance šly také do výroby baterií pro nové elektromobily.

V Kvasinách společnost investovala mimo jiné do automatizace výroby, v Mladé Boleslavi především do elektromobility, a to i v souvislosti s příchodem nového plně elektrického SUV Enyaq iV. Firma dala peníze také do vývoje modelu Enyaq, ale i do nové octavie. Z celkového objemu investic šlo 200 milionů eur (5,3 miliard korun) na projekty v Indii.

Na výzkum a vývoj dala v loňském roce Škoda Auto celkově 712 milionů eur (18,7 miliardy korun), o 27 procent méně než o rok předtím.

Zisk klesl

Škoda loni kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru 39 dní nevyráběla a omezený provoz měla i její prodejní síť. Dodávky zákazníkům loni klesly o téměř pětinu na 1,005 milionu vozů. Tržby se snížily o 13,8 procenta na 17,1 miliardy eur, tedy asi 448 miliard korun.

„Naše striktní řízení nákladů a finančních toků se v uplynulém finančním roce vyplatilo. Krátkodobě zavedená opatření rychle zafungovala, oproti předchozímu roku jsme naše fixní náklady snížili o více než 550 milionů eur. Díky tomu se nám i navzdory nepříznivému podnikatelskému prostředí podařilo dosáhnout solidního provozního výsledku a pozitivního čistého peněžního toku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann. Rentabilita tržeb klesla o čtyři procentní body na 4,4 procenta.

Škoda Auto – provozní zisk (v mil. EUR)
Zdroj: Škoda Auto

Provozní zisk firmě klesl o 54,5 procenta na 756 milionů eur, tedy zhruba 19,8 miliardy korun podle aktuálního kurzu, a čistý nekonsolidovaný pak o 52 procent na 15,2 miliardy korun, jak vyplývá z výroční zprávy společnosti. Tržby mateřské firmy klesly o 7,6 procenta na 424,3 miliardy korun.

Odbyt vozů se na celkových tržbách podílel 81 procenty. Dodávky komponentů a sad rozložených vozů do společností koncernu VW představovaly 10,6 procenta celkových tržeb. Obchod s originálními díly a příslušenstvím se na celkových tržbách podílel pěti procenty. 

„Předpokládáme, že letos se výsledek Škody Auto zlepší proti předchozímu roku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann.

Nejprodávanějším modelem byla tradičně Octavia, kterých firma dodala 257 400, což je meziroční pokles o 29,2 procenta. Na druhém a třetím místě se umístila SUV Karoq a Kodiaq. Větších modelů Kodiaq dodala Škoda 131 600, meziročně o 23,4 procenta méně. Menších SUV Karoq dodala Škoda zákazníkům 137 200, což představuje ve srovnání s rokem 2019 pokles o 10,1 procenta.

Nejvyšší meziroční propad mezi modely zaznamenala Fabia, jejíž dodávky kvůli končícímu výrobnímu cyklu klesly o 39 procent na 105 500 vozů. Vzrostly naopak dodávky modelů Scala a Kamiq, a to o 61,7 procenta na 63 200 vozů, respektive o 99 procent na 128 500 vozů.

Na domácím českém trhu klesly dodávky zákazníkům o 11,6 procenta na 83 200 aut. V Číně, na svém největším trhu, propadla Škoda meziročně o 38,7 procenta na 173 tisíc dodaných aut. V západní Evropě prodala 434 500 aut, meziročně o 16,5 procenta méně. V Německu, na druhém největším trhu značky, bylo zákazníkům za loňský rok dodáno celkem 161 800 vozidel, což představuje meziroční pokles o 15,4 procenta.

Škoda chystá čtvrtou generaci Fabie

Automobilka letos uvede čtvrtou generaci Fabie, představí elektrický model Enyaq ve verzi kupé a chystá modernizované modely Kodiaq a Karoq. Do Číny přijde nová Octavia Pro, v Indii již firma představila lokální model Kushaq.

„S odpovědností za regiony Ruska a Severní Afriky jsme vedle Indie od koncernu Volkswagen převzali další úkoly. Příští generaci modelu Superb budeme vyvíjet společně s modelem VW Passat v Mladé Boleslavi, vyrábět se budou od roku 2023 v koncernovém závodě Bratislava. Díky tomu se v našem závodě v Kvasinách uvolní kapacity pro více než 150 tisíc vozů značky Škoda. Tyto kapacity využijeme na zvýšení výroby našich oblíbených modelů SUV a následníka modelu Fabia Combi,“ dodal předseda představenstva Thomas Schäfer.

Výrobní kapacita modelu Enyaq má letos dosáhnout 350 vozů denně. Firma zároveň chystá další menší elektromobil na koncernové platformě MEB.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než sto trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...