Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat 2,5 miliardy eur

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat zhruba 2,5 miliardy eur (asi 65,5 miliardy korun). Firmě loni klesl čistý zisk o 52 procent na 15,2 miliardy korun, provozní se snížil na zhruba 19,8 miliardy korun. Jde o mírně upravený výsledek proti údaji, který zveřejnil minulý týden mateřský koncern VW. Za poklesem stojí opatření související s pandemií koronaviru. Investice bez vývojových nákladů se snížily o 35,8 procenta na 850 milionů eur, což je asi 22,3 miliardy korun, oznámila firma.

Škoda Auto chce konkrétně investovat přibližně 1,4 miliardy eur (asi 36,7 miliardy korun) do dalšího rozšiřování elektromobility, 650 milionu eur (17 miliard korun) chce vložit do digitalizace a 350 milionů eur (devět miliard korun) má jít na investice do závodů a výrobních zařízení, informovala automobilka.

Předseda představenstva Thomas Schäfer přiblížil, že mladoboleslavská automobilka plánuje do roku 2030 představit pravděpodobně čtyři plně elektricky poháněná vozidla. Vyrábět bude nadále i auta s konvenčním pohonem, jako je benzin nebo diesel. V následujících třech letech chce pak představit nové generace svých stěžejních modelů.

Škoda podle Schäfera bojuje za uvedení co největšího počtu elektrických aut, jejich vývoj je ale velmi drahý, při dobrém prodeji elektromobilů by se však firmě mohly investice vracet.

V loňském roce Škoda Auto investovala do svého dlouhodobého majetku 850 milionů eur (asi 22,3 miliardy korun), jde o pokles o 36 procent oproti roku 2019, kdy byly investice rekordní a dosáhly 1,3 miliardy eur. Celkem 380 milionů eur (asi deset miliard korun) investovala Škoda do svých českých závodů, například do rozvoje výroby nebo snižování emisí CO2 ve výrobě. Závod Vrchlabí se stal v loňském roce prvním uhlíkově neutrálním. Finance šly také do výroby baterií pro nové elektromobily.

V Kvasinách společnost investovala mimo jiné do automatizace výroby, v Mladé Boleslavi především do elektromobility, a to i v souvislosti s příchodem nového plně elektrického SUV Enyaq iV. Firma dala peníze také do vývoje modelu Enyaq, ale i do nové octavie. Z celkového objemu investic šlo 200 milionů eur (5,3 miliard korun) na projekty v Indii.

Na výzkum a vývoj dala v loňském roce Škoda Auto celkově 712 milionů eur (18,7 miliardy korun), o 27 procent méně než o rok předtím.

Zisk klesl

Škoda loni kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru 39 dní nevyráběla a omezený provoz měla i její prodejní síť. Dodávky zákazníkům loni klesly o téměř pětinu na 1,005 milionu vozů. Tržby se snížily o 13,8 procenta na 17,1 miliardy eur, tedy asi 448 miliard korun.

„Naše striktní řízení nákladů a finančních toků se v uplynulém finančním roce vyplatilo. Krátkodobě zavedená opatření rychle zafungovala, oproti předchozímu roku jsme naše fixní náklady snížili o více než 550 milionů eur. Díky tomu se nám i navzdory nepříznivému podnikatelskému prostředí podařilo dosáhnout solidního provozního výsledku a pozitivního čistého peněžního toku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann. Rentabilita tržeb klesla o čtyři procentní body na 4,4 procenta.

Škoda Auto – provozní zisk (v mil. EUR)
Zdroj: Škoda Auto

Provozní zisk firmě klesl o 54,5 procenta na 756 milionů eur, tedy zhruba 19,8 miliardy korun podle aktuálního kurzu, a čistý nekonsolidovaný pak o 52 procent na 15,2 miliardy korun, jak vyplývá z výroční zprávy společnosti. Tržby mateřské firmy klesly o 7,6 procenta na 424,3 miliardy korun.

Odbyt vozů se na celkových tržbách podílel 81 procenty. Dodávky komponentů a sad rozložených vozů do společností koncernu VW představovaly 10,6 procenta celkových tržeb. Obchod s originálními díly a příslušenstvím se na celkových tržbách podílel pěti procenty. 

„Předpokládáme, že letos se výsledek Škody Auto zlepší proti předchozímu roku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann.

Nejprodávanějším modelem byla tradičně Octavia, kterých firma dodala 257 400, což je meziroční pokles o 29,2 procenta. Na druhém a třetím místě se umístila SUV Karoq a Kodiaq. Větších modelů Kodiaq dodala Škoda 131 600, meziročně o 23,4 procenta méně. Menších SUV Karoq dodala Škoda zákazníkům 137 200, což představuje ve srovnání s rokem 2019 pokles o 10,1 procenta.

Nejvyšší meziroční propad mezi modely zaznamenala Fabia, jejíž dodávky kvůli končícímu výrobnímu cyklu klesly o 39 procent na 105 500 vozů. Vzrostly naopak dodávky modelů Scala a Kamiq, a to o 61,7 procenta na 63 200 vozů, respektive o 99 procent na 128 500 vozů.

Na domácím českém trhu klesly dodávky zákazníkům o 11,6 procenta na 83 200 aut. V Číně, na svém největším trhu, propadla Škoda meziročně o 38,7 procenta na 173 tisíc dodaných aut. V západní Evropě prodala 434 500 aut, meziročně o 16,5 procenta méně. V Německu, na druhém největším trhu značky, bylo zákazníkům za loňský rok dodáno celkem 161 800 vozidel, což představuje meziroční pokles o 15,4 procenta.

Škoda chystá čtvrtou generaci Fabie

Automobilka letos uvede čtvrtou generaci Fabie, představí elektrický model Enyaq ve verzi kupé a chystá modernizované modely Kodiaq a Karoq. Do Číny přijde nová Octavia Pro, v Indii již firma představila lokální model Kushaq.

„S odpovědností za regiony Ruska a Severní Afriky jsme vedle Indie od koncernu Volkswagen převzali další úkoly. Příští generaci modelu Superb budeme vyvíjet společně s modelem VW Passat v Mladé Boleslavi, vyrábět se budou od roku 2023 v koncernovém závodě Bratislava. Díky tomu se v našem závodě v Kvasinách uvolní kapacity pro více než 150 tisíc vozů značky Škoda. Tyto kapacity využijeme na zvýšení výroby našich oblíbených modelů SUV a následníka modelu Fabia Combi,“ dodal předseda představenstva Thomas Schäfer.

Výrobní kapacita modelu Enyaq má letos dosáhnout 350 vozů denně. Firma zároveň chystá další menší elektromobil na koncernové platformě MEB.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než sto trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 4 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 6 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 9 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...