Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat 2,5 miliardy eur

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto chce v příštích pěti letech investovat zhruba 2,5 miliardy eur (asi 65,5 miliardy korun). Firmě loni klesl čistý zisk o 52 procent na 15,2 miliardy korun, provozní se snížil na zhruba 19,8 miliardy korun. Jde o mírně upravený výsledek proti údaji, který zveřejnil minulý týden mateřský koncern VW. Za poklesem stojí opatření související s pandemií koronaviru. Investice bez vývojových nákladů se snížily o 35,8 procenta na 850 milionů eur, což je asi 22,3 miliardy korun, oznámila firma.

Škoda Auto chce konkrétně investovat přibližně 1,4 miliardy eur (asi 36,7 miliardy korun) do dalšího rozšiřování elektromobility, 650 milionu eur (17 miliard korun) chce vložit do digitalizace a 350 milionů eur (devět miliard korun) má jít na investice do závodů a výrobních zařízení, informovala automobilka.

Předseda představenstva Thomas Schäfer přiblížil, že mladoboleslavská automobilka plánuje do roku 2030 představit pravděpodobně čtyři plně elektricky poháněná vozidla. Vyrábět bude nadále i auta s konvenčním pohonem, jako je benzin nebo diesel. V následujících třech letech chce pak představit nové generace svých stěžejních modelů.

Škoda podle Schäfera bojuje za uvedení co největšího počtu elektrických aut, jejich vývoj je ale velmi drahý, při dobrém prodeji elektromobilů by se však firmě mohly investice vracet.

V loňském roce Škoda Auto investovala do svého dlouhodobého majetku 850 milionů eur (asi 22,3 miliardy korun), jde o pokles o 36 procent oproti roku 2019, kdy byly investice rekordní a dosáhly 1,3 miliardy eur. Celkem 380 milionů eur (asi deset miliard korun) investovala Škoda do svých českých závodů, například do rozvoje výroby nebo snižování emisí CO2 ve výrobě. Závod Vrchlabí se stal v loňském roce prvním uhlíkově neutrálním. Finance šly také do výroby baterií pro nové elektromobily.

V Kvasinách společnost investovala mimo jiné do automatizace výroby, v Mladé Boleslavi především do elektromobility, a to i v souvislosti s příchodem nového plně elektrického SUV Enyaq iV. Firma dala peníze také do vývoje modelu Enyaq, ale i do nové octavie. Z celkového objemu investic šlo 200 milionů eur (5,3 miliard korun) na projekty v Indii.

Na výzkum a vývoj dala v loňském roce Škoda Auto celkově 712 milionů eur (18,7 miliardy korun), o 27 procent méně než o rok předtím.

Zisk klesl

Škoda loni kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru 39 dní nevyráběla a omezený provoz měla i její prodejní síť. Dodávky zákazníkům loni klesly o téměř pětinu na 1,005 milionu vozů. Tržby se snížily o 13,8 procenta na 17,1 miliardy eur, tedy asi 448 miliard korun.

„Naše striktní řízení nákladů a finančních toků se v uplynulém finančním roce vyplatilo. Krátkodobě zavedená opatření rychle zafungovala, oproti předchozímu roku jsme naše fixní náklady snížili o více než 550 milionů eur. Díky tomu se nám i navzdory nepříznivému podnikatelskému prostředí podařilo dosáhnout solidního provozního výsledku a pozitivního čistého peněžního toku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann. Rentabilita tržeb klesla o čtyři procentní body na 4,4 procenta.

Škoda Auto – provozní zisk (v mil. EUR)
Zdroj: Škoda Auto

Provozní zisk firmě klesl o 54,5 procenta na 756 milionů eur, tedy zhruba 19,8 miliardy korun podle aktuálního kurzu, a čistý nekonsolidovaný pak o 52 procent na 15,2 miliardy korun, jak vyplývá z výroční zprávy společnosti. Tržby mateřské firmy klesly o 7,6 procenta na 424,3 miliardy korun.

Odbyt vozů se na celkových tržbách podílel 81 procenty. Dodávky komponentů a sad rozložených vozů do společností koncernu VW představovaly 10,6 procenta celkových tržeb. Obchod s originálními díly a příslušenstvím se na celkových tržbách podílel pěti procenty. 

„Předpokládáme, že letos se výsledek Škody Auto zlepší proti předchozímu roku,“ uvedl člen představenstva pro finance Klaus-Dieter Schürmann.

Nejprodávanějším modelem byla tradičně Octavia, kterých firma dodala 257 400, což je meziroční pokles o 29,2 procenta. Na druhém a třetím místě se umístila SUV Karoq a Kodiaq. Větších modelů Kodiaq dodala Škoda 131 600, meziročně o 23,4 procenta méně. Menších SUV Karoq dodala Škoda zákazníkům 137 200, což představuje ve srovnání s rokem 2019 pokles o 10,1 procenta.

Nejvyšší meziroční propad mezi modely zaznamenala Fabia, jejíž dodávky kvůli končícímu výrobnímu cyklu klesly o 39 procent na 105 500 vozů. Vzrostly naopak dodávky modelů Scala a Kamiq, a to o 61,7 procenta na 63 200 vozů, respektive o 99 procent na 128 500 vozů.

Na domácím českém trhu klesly dodávky zákazníkům o 11,6 procenta na 83 200 aut. V Číně, na svém největším trhu, propadla Škoda meziročně o 38,7 procenta na 173 tisíc dodaných aut. V západní Evropě prodala 434 500 aut, meziročně o 16,5 procenta méně. V Německu, na druhém největším trhu značky, bylo zákazníkům za loňský rok dodáno celkem 161 800 vozidel, což představuje meziroční pokles o 15,4 procenta.

Škoda chystá čtvrtou generaci Fabie

Automobilka letos uvede čtvrtou generaci Fabie, představí elektrický model Enyaq ve verzi kupé a chystá modernizované modely Kodiaq a Karoq. Do Číny přijde nová Octavia Pro, v Indii již firma představila lokální model Kushaq.

„S odpovědností za regiony Ruska a Severní Afriky jsme vedle Indie od koncernu Volkswagen převzali další úkoly. Příští generaci modelu Superb budeme vyvíjet společně s modelem VW Passat v Mladé Boleslavi, vyrábět se budou od roku 2023 v koncernovém závodě Bratislava. Díky tomu se v našem závodě v Kvasinách uvolní kapacity pro více než 150 tisíc vozů značky Škoda. Tyto kapacity využijeme na zvýšení výroby našich oblíbených modelů SUV a následníka modelu Fabia Combi,“ dodal předseda představenstva Thomas Schäfer.

Výrobní kapacita modelu Enyaq má letos dosáhnout 350 vozů denně. Firma zároveň chystá další menší elektromobil na koncernové platformě MEB.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než sto trzích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 3 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 23 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...