Výroba Superbu se z Česka přesune do Bratislavy, potvrdil Volkswagen

Výroba nové generace modelu Superb automobilky Škoda se přesune do Bratislavy, kde se bude montovat společně s vozy Volkswagen Passat. Rozhodnutí koncernu Volkswagen, které se očekávalo, v pátek potvrdila dozorčí rada automobilky. Ta jednala o investicích pro nadcházejících pět let. Ve středu se již k tomuto kroku kriticky vyjádřil odborový předák Škoda Auto Jaroslav Povšík. Výroba SUV Kodiaq, o jehož osudu se také spekulovalo, zůstane v Česku.

„Přesun produkce Superbu z české továrny v Kvasinách do Bratislavy poskytne Škodě v České republice potřebnou kapacitu k uskutečnění růstového plánu značky,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení. Společnou výrobu modelů Superb a Passat v Bratislavě pak vysvětluje jako synergický krok, neboť vozy patří do stejné rodinné větve.

První auta začnou z linky v Bratislavě sjíždět v roce 2023. Passaty se dosud vyráběly v dolnosaském Emdenu, kde se po elektrickém modelu ID.4 bude montovat vůz VW Aero, který je dalším autem na elektrický pohon. Loni koncern sestavil zhruba 544 tisíc vozů Passat, celkem jich vyprodukoval přes 30 milionů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v roce 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil.

Volkswagen chce do roku 2025 investovat 150 miliard eur

Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur (čtyři biliony korun). Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu korun) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.

„Investice do digitalizace se do poloviny tohoto desetiletí zdvojnásobí na 27 miliard eur,“ uvedl koncern. „Zhruba 35 miliard eur bude vloženo do vývoje elektromobilů. Dalších asi 11 miliard je vyčleněno na vývoj nynějších modelů hybridních vozů,“ dodal.

Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch po pátečním jednání uvedl, že rada položila základy budoucího úspěchu koncernu. „S ohledem na mimořádné úkoly, které nás v nadcházejících letech čekají, je naše finanční základna velice pevná,“ řekl.

Prohlásil také, že Volkswagen se včas zaměřil na elektrický pohon a díky tomu se stal lídrem této vývojové větve automobilového průmyslu. „V nadcházejících letech bude rovněž klíčové dosáhnout vedoucí pozice i v softwarovém vybavení aut,“ uvedl. „Aby se tak stalo, zdvojnásobili jsme investice do digitalizace,“ dodal.

Klimatická neutralita do roku 2050

Do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality v emisích. Za pilíř této cesty považuje vozy na čistě elektrický pohon, kterých chce mít do deseti let 70 modelů. Aktuálně jich má v nabídce 20. Do konce nadcházející dekády chystá nabídku asi 60 modelů s hybridním pohonem, zhruba polovinu vyrábí už teď.

Koncern plánuje, že do roku 2030 vyrobí 26 milionů aut s čistě elektrickým pohonem, z nichž asi 19 milionů bude na bázi modulární platformy MEB, zbytek pak na výkonností platformě PPE. V případě hybridů očekává automobilka do roku 2030 produkci sedmi milionů vozů.

Které továrny jsou vítězem?

Za hlavní vítěze investičních záměrů koncernu německá média označují továrny ve Wolfsburgu, Hannoveru a Emdenu, které dostanou největší díl z dvacetimiliardové investice do německých linek. Koncern samotný pak uvádí, že centrem elektrické mobility se po Sasku stane i Dolní Sasko. V dolnosaském Salzgitteru plánuje automobilka investici v objemu jedné miliardy eur do baterií. Ve spojení se švédským Northvoltem tam chce Volkswagen postavit továrnu na výrobu bateriových článků, s produkcí se počítá od roku 2024.

Volkswagen se chce také více soustředit na konsolidaci produktů v továrnách, kde se montuje více značek. Od tohoto kroku si slibuje lepší využití kapacit a dosažení vyšší produktivity. Ve Wolfsburgu se tak bude vyrábět nový sportovně-užitkový vůz (SUV), který je určen pro evropský trh. Výroba začne od roku 2024. Už nyní se tam vyrábějí auta rodiny Golf, Volkswagen Tiguan a Seat Tarraco.

Užitkové vozy s elektrickým pohonem ID.BUZZ chce Volkswagen sestavovat v Hannoveru společně s třemi plně elektrickými sportovně-užitkovými vozy D-SUV pro další značky koncernu. Na produkci elektromobilů přechází také továrna v dolnosaském Emdenu, kde se bude společně s ID.4 montovat od roku 2023 i čtyřdveřový model Volkswagen Aero.

Synergickým krokem, tedy dosažení lepších výsledků díky spolupráci, je podle Volkswagenu také přesun výroby vozů Passat z Emdenu a vozů Superb z českých Kvasin do továrny v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 44 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...