Výroba Superbu se z Česka přesune do Bratislavy, potvrdil Volkswagen

Výroba nové generace modelu Superb automobilky Škoda se přesune do Bratislavy, kde se bude montovat společně s vozy Volkswagen Passat. Rozhodnutí koncernu Volkswagen, které se očekávalo, v pátek potvrdila dozorčí rada automobilky. Ta jednala o investicích pro nadcházejících pět let. Ve středu se již k tomuto kroku kriticky vyjádřil odborový předák Škoda Auto Jaroslav Povšík. Výroba SUV Kodiaq, o jehož osudu se také spekulovalo, zůstane v Česku.

„Přesun produkce Superbu z české továrny v Kvasinách do Bratislavy poskytne Škodě v České republice potřebnou kapacitu k uskutečnění růstového plánu značky,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení. Společnou výrobu modelů Superb a Passat v Bratislavě pak vysvětluje jako synergický krok, neboť vozy patří do stejné rodinné větve.

První auta začnou z linky v Bratislavě sjíždět v roce 2023. Passaty se dosud vyráběly v dolnosaském Emdenu, kde se po elektrickém modelu ID.4 bude montovat vůz VW Aero, který je dalším autem na elektrický pohon. Loni koncern sestavil zhruba 544 tisíc vozů Passat, celkem jich vyprodukoval přes 30 milionů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v roce 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil.

Volkswagen chce do roku 2025 investovat 150 miliard eur

Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur (čtyři biliony korun). Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu korun) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.

„Investice do digitalizace se do poloviny tohoto desetiletí zdvojnásobí na 27 miliard eur,“ uvedl koncern. „Zhruba 35 miliard eur bude vloženo do vývoje elektromobilů. Dalších asi 11 miliard je vyčleněno na vývoj nynějších modelů hybridních vozů,“ dodal.

Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch po pátečním jednání uvedl, že rada položila základy budoucího úspěchu koncernu. „S ohledem na mimořádné úkoly, které nás v nadcházejících letech čekají, je naše finanční základna velice pevná,“ řekl.

Prohlásil také, že Volkswagen se včas zaměřil na elektrický pohon a díky tomu se stal lídrem této vývojové větve automobilového průmyslu. „V nadcházejících letech bude rovněž klíčové dosáhnout vedoucí pozice i v softwarovém vybavení aut,“ uvedl. „Aby se tak stalo, zdvojnásobili jsme investice do digitalizace,“ dodal.

Klimatická neutralita do roku 2050

Do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality v emisích. Za pilíř této cesty považuje vozy na čistě elektrický pohon, kterých chce mít do deseti let 70 modelů. Aktuálně jich má v nabídce 20. Do konce nadcházející dekády chystá nabídku asi 60 modelů s hybridním pohonem, zhruba polovinu vyrábí už teď.

Koncern plánuje, že do roku 2030 vyrobí 26 milionů aut s čistě elektrickým pohonem, z nichž asi 19 milionů bude na bázi modulární platformy MEB, zbytek pak na výkonností platformě PPE. V případě hybridů očekává automobilka do roku 2030 produkci sedmi milionů vozů.

Které továrny jsou vítězem?

Za hlavní vítěze investičních záměrů koncernu německá média označují továrny ve Wolfsburgu, Hannoveru a Emdenu, které dostanou největší díl z dvacetimiliardové investice do německých linek. Koncern samotný pak uvádí, že centrem elektrické mobility se po Sasku stane i Dolní Sasko. V dolnosaském Salzgitteru plánuje automobilka investici v objemu jedné miliardy eur do baterií. Ve spojení se švédským Northvoltem tam chce Volkswagen postavit továrnu na výrobu bateriových článků, s produkcí se počítá od roku 2024.

Volkswagen se chce také více soustředit na konsolidaci produktů v továrnách, kde se montuje více značek. Od tohoto kroku si slibuje lepší využití kapacit a dosažení vyšší produktivity. Ve Wolfsburgu se tak bude vyrábět nový sportovně-užitkový vůz (SUV), který je určen pro evropský trh. Výroba začne od roku 2024. Už nyní se tam vyrábějí auta rodiny Golf, Volkswagen Tiguan a Seat Tarraco.

Užitkové vozy s elektrickým pohonem ID.BUZZ chce Volkswagen sestavovat v Hannoveru společně s třemi plně elektrickými sportovně-užitkovými vozy D-SUV pro další značky koncernu. Na produkci elektromobilů přechází také továrna v dolnosaském Emdenu, kde se bude společně s ID.4 montovat od roku 2023 i čtyřdveřový model Volkswagen Aero.

Synergickým krokem, tedy dosažení lepších výsledků díky spolupráci, je podle Volkswagenu také přesun výroby vozů Passat z Emdenu a vozů Superb z českých Kvasin do továrny v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...