Výroba Superbu se z Česka přesune do Bratislavy, potvrdil Volkswagen

Výroba nové generace modelu Superb automobilky Škoda se přesune do Bratislavy, kde se bude montovat společně s vozy Volkswagen Passat. Rozhodnutí koncernu Volkswagen, které se očekávalo, v pátek potvrdila dozorčí rada automobilky. Ta jednala o investicích pro nadcházejících pět let. Ve středu se již k tomuto kroku kriticky vyjádřil odborový předák Škoda Auto Jaroslav Povšík. Výroba SUV Kodiaq, o jehož osudu se také spekulovalo, zůstane v Česku.

„Přesun produkce Superbu z české továrny v Kvasinách do Bratislavy poskytne Škodě v České republice potřebnou kapacitu k uskutečnění růstového plánu značky,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení. Společnou výrobu modelů Superb a Passat v Bratislavě pak vysvětluje jako synergický krok, neboť vozy patří do stejné rodinné větve.

První auta začnou z linky v Bratislavě sjíždět v roce 2023. Passaty se dosud vyráběly v dolnosaském Emdenu, kde se po elektrickém modelu ID.4 bude montovat vůz VW Aero, který je dalším autem na elektrický pohon. Loni koncern sestavil zhruba 544 tisíc vozů Passat, celkem jich vyprodukoval přes 30 milionů.

O přesunu výroby vozů Superb se spekulovalo už v roce 2017 a 2018. Koncern Volkswagen pak rozhodl, že výrobu aut rodiny Passat, do které patří i Superb, přesune do Kvasin na Rychnovsku. Následně se mluvilo o tom, že Superb a Passat se budou vyrábět ve zcela nové továrně koncernu v Turecku. Od těchto plánů ale nakonec Volkswagen ustoupil.

Volkswagen chce do roku 2025 investovat 150 miliard eur

Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur (čtyři biliony korun). Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur (1,9 bilionu korun) určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.

„Investice do digitalizace se do poloviny tohoto desetiletí zdvojnásobí na 27 miliard eur,“ uvedl koncern. „Zhruba 35 miliard eur bude vloženo do vývoje elektromobilů. Dalších asi 11 miliard je vyčleněno na vývoj nynějších modelů hybridních vozů,“ dodal.

Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch po pátečním jednání uvedl, že rada položila základy budoucího úspěchu koncernu. „S ohledem na mimořádné úkoly, které nás v nadcházejících letech čekají, je naše finanční základna velice pevná,“ řekl.

Prohlásil také, že Volkswagen se včas zaměřil na elektrický pohon a díky tomu se stal lídrem této vývojové větve automobilového průmyslu. „V nadcházejících letech bude rovněž klíčové dosáhnout vedoucí pozice i v softwarovém vybavení aut,“ uvedl. „Aby se tak stalo, zdvojnásobili jsme investice do digitalizace,“ dodal.

Klimatická neutralita do roku 2050

Do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality v emisích. Za pilíř této cesty považuje vozy na čistě elektrický pohon, kterých chce mít do deseti let 70 modelů. Aktuálně jich má v nabídce 20. Do konce nadcházející dekády chystá nabídku asi 60 modelů s hybridním pohonem, zhruba polovinu vyrábí už teď.

Koncern plánuje, že do roku 2030 vyrobí 26 milionů aut s čistě elektrickým pohonem, z nichž asi 19 milionů bude na bázi modulární platformy MEB, zbytek pak na výkonností platformě PPE. V případě hybridů očekává automobilka do roku 2030 produkci sedmi milionů vozů.

Které továrny jsou vítězem?

Za hlavní vítěze investičních záměrů koncernu německá média označují továrny ve Wolfsburgu, Hannoveru a Emdenu, které dostanou největší díl z dvacetimiliardové investice do německých linek. Koncern samotný pak uvádí, že centrem elektrické mobility se po Sasku stane i Dolní Sasko. V dolnosaském Salzgitteru plánuje automobilka investici v objemu jedné miliardy eur do baterií. Ve spojení se švédským Northvoltem tam chce Volkswagen postavit továrnu na výrobu bateriových článků, s produkcí se počítá od roku 2024.

Volkswagen se chce také více soustředit na konsolidaci produktů v továrnách, kde se montuje více značek. Od tohoto kroku si slibuje lepší využití kapacit a dosažení vyšší produktivity. Ve Wolfsburgu se tak bude vyrábět nový sportovně-užitkový vůz (SUV), který je určen pro evropský trh. Výroba začne od roku 2024. Už nyní se tam vyrábějí auta rodiny Golf, Volkswagen Tiguan a Seat Tarraco.

Užitkové vozy s elektrickým pohonem ID.BUZZ chce Volkswagen sestavovat v Hannoveru společně s třemi plně elektrickými sportovně-užitkovými vozy D-SUV pro další značky koncernu. Na produkci elektromobilů přechází také továrna v dolnosaském Emdenu, kde se bude společně s ID.4 montovat od roku 2023 i čtyřdveřový model Volkswagen Aero.

Synergickým krokem, tedy dosažení lepších výsledků díky spolupráci, je podle Volkswagenu také přesun výroby vozů Passat z Emdenu a vozů Superb z českých Kvasin do továrny v Bratislavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 21 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.