Šéfové velkých firem varují v dopise Brity: Odchod z EU ohrozí ekonomiku

Nejdřív začala padat libra, nyní se ozvali šéfové některých největších britských firem s tím, že mají obavy o pracovní trh. V otevřeném dopise varují před odchodem Velké Británie z Evropské unie. Země by si podle byznysmenů ztížila přístup na trh, který čítá více než půl miliardy lidí. Někteří šéfové velkých firem ale dopis podepsat odmítli a jiní zase výslovně uvedli, že podpis připojují pouze sami za sebe a jejich firmy zůstávají neutrální.

Už v pondělí prohlásil před poslanci britský premiér David Cameron, že by odchod z EU mohl pracující Brity bolet ještě roky. V úterý se k němu  přidali manažeři největších britských společností, jejichž otevřený dopis zveřejnil deník Times. Podle nich by mohl případný brexit ohrozit pracovní místa a s tím i celou britskou ekonomiku.

Podniky, které vedeme, zastupují každý sektor a oblast ve Velké Británii. Společně zaměstnáváme po celé zemi stovky tisíc lidí. V návaznosti na nové vyjednávání premiéra jsme přesvědčeni, že pro Británii je lepší zůstat v reformované Evropské unii.
Dopis šéfů britských firem

Dopis, který se postavil jasně na stranu setrvání v Unii, podepsalo mimo jiné 36 předsedů představenstev a generálních ředitelů z takzvaného FTSE 100. Jde o zkratku z Financial Times Stock Exchange 100, což je stovka společností s největší kapitalizací, které sídlí v Británii a s jejichž akciemi se obchoduje na londýnské burze.

Celkem je pak pod dopisem podepsáno 198 manažerů, včetně zástupců společností, jako je BT, Marks & Spencer nebo Vodafone. A svůj podpis připojili například i šéfové letišť Heathrow a Gatwick. 

V otevřeném dopise stojí, že premiér zajistil Británii ze strany EU takový závazek, který sníží zátěž regulace a zároveň prohloubí jednotný trh. „Aby mohl byznys růst, investovat a vytvářet pracovní místa, je nutný přístup na evropský trh, který čítá na 500 milionů lidí,“ píší britští šéfové.

Ekonomický editor BBC Kamal Ahmed zároveň upozorňuje na to, že pod dopisem některé podpisy představitelů FTSE chybí. Jde například o šéfy firem, jako je Tesco, Sainsbury, RBS nebo Barclays. Podle Tesca totiž patří rozhodnutí v referendu pouze britskému lidu a úkolem firmy je sloužit svým zákazníkům. V podobném duchu se vyjádřil i další řetězec supermarketů Sainsbury. 

Velké korporace se už podobným způsobem zapojily do kampaně před skotským referendem o nezávislosti v roce 2014, aby vyjádřily podporu jednotné Británii. Řada skotských voličů ale tehdy pohrozila, že bude signatářské firmy bojkotovat, a tato zkušenost mohla podle agentury Reuters hrát roli i ve snížené ochotě „velkého byznysu“ zapojit se do další rozdělující politické kampaně.

Premiér akorát zastrašuje, říkají odpůrci

Pak je tady ale druhý tábor – odpůrci setrvání v EU, kteří situaci vidí zcela odlišně. „Pravdou je, že navzdory zastrašování ze strany premiéra, který nemá s podnikáním absolutně žádné zkušenosti, jsou zde další běžné obchodní faktory. A právě tyto faktory nakonec rozhodnou o pokračujícím úspěchu britských podniků v oblasti investic a růstu,“ uvedl Richard Tice, spoluzakladatel kampaně Leave.EU (Odchod.EU).

Podle Tice navíc brexit sníží zbytečnou regulační zátěž a náklady na podnikání a takto uvolněné peníze pak mohou být použity na tvorbu nových pracovních míst.

Kampaň zastánců Brexitu Leave.EU
Zdroj: Reuters

Tice zcela otevřeně naznačil, že za dopisem podnikatelů stojí tlak ze strany premiéra Camerona a jeho lidí. Ten to ale jednoznačně odmítl. 

Investiční manažer Jim Mellon, který pomáhá kampani za vystoupení, BBC zase řekl, že signatáři dopisu jsou vesměs lidé, kteří své pozice získali „šplháním po korporátním žebříku“, na rozdíl od „skutečných podnikatelů“, kteří své firmy sami založili. Odmítl také Cameronovo tvrzení, že hlasování pro odchod z EU bude „skokem do temnoty“. Velmi temné dny podle něj naopak čekají Evropskou unii.

Na britském trhu nejsou jenom britské firmy

Editor BBC Kamal Ahmed k tomu dodává, že pod dopisem jsou podepsaní i dva evropští šéfové z americké bankovní společnosti Goldman Sachs. Jejich podpisy jsou podle něj signálem „širšího znepokojení velkých amerických bank se sídlem v Londýně, které se týká rizik spojených s opuštěním EU“.

Zastánci brexitu ale na druhou stranu tvrdí, že malé a střední podniky jsou, co se týče výhod pobytu v EU, „mnohem skeptičtější“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.