Schodek státního rozpočtu se vyšplhal k 90 miliardám

Praha - Ke konci srpna hospodařil český stát se schodkem 89,6 miliardy korun, přitom schválený rozpočet pro celý letošní rok počítá s deficitem 38,3 miliardy korun. Hospodaření státu v období od ledna do srpna je tak nejhorší od roku 1993. Ke konci loňského srpna vykázal státní rozpočet přebytek 5,3 miliardy korun. Pro letošek byl rozpočet schválen na základě dnes již nerealistického odhadu vývoje ekonomiky. Kvůli hospodářské krizi tak ministerstvo očekává letos deficit rozpočtu kolem 165 miliard korun. Hospodaření státu zhoršuje především výpadek daňových příjmů.

Ke konci srpna klesly celkové příjmy rozpočtu meziročně o 47,5 miliardy korun na 643,9 miliardy korun. „Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z daní a poplatků a příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení,“ uvedlo ministerstvo. Příjmy z daní a poplatků klesly o více než desetinu na necelých 305 miliard korun. Naplánovaný rozpočet přitom počítá s růstem o více než devět procent.

Stát vybral méně na dani z příjmu právnických osob

O téměř 35 procent se pak meziročně snížily příjmy z daně z příjmu právnických osob, a to na 48,6 miliardy korun. Stát ale očekává růst o 2,5 procenta. Výpadek těchto příjmů podle ministerstva financí ovlivnilo zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů pro firmy zaměstnávající maximálně pět zaměstnanců. Inkaso rovněž ovlivnilo další protikrizové opatření, které umožňuje firmám požádat o stanovení záloh na dani jinak, než vyplývá z jejich poslední známé daňové povinnosti.

Propadl se i výběr daně z příjmu fyzických osob, a to o 11 procent na 54,1 miliardy korun. Plány MF počítaly s růstem o téměř 13 procent. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát vybral ke konci srpna 114 miliard korun, meziročně o jedno procento méně. Plány přitom počítají s růstem o 9,2 procenta. Podle MF se na poklesu podílí především nižší spotřeba domácností.

Inkaso spotřebních daní kleslo o 1,6 procenta na 77,7 miliardy korun, přičemž plány státu kalkulovaly s růstem o téměř 15 procent. Proti plánům klesly i příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 17 miliard na 239,3 miliardy korun.

Stouply i celkové výdaje státu

Naopak celkové výdaje státu meziročně stouply o 47,4 miliardy na 733,5 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil koncem srpna 283,3 miliardy korun, meziročně o 19,4 miliardy více. Z toho na důchodech stát vyplatil 223 miliard korun, což je o téměř 19 miliard více než před rokem. Na důchodovém pojištění přitom ale stát ke konci srpna získal pouze necelých 213 miliard korun. Stát od ledna do konce srpna zaplatil na úrocích ze svého dluhu 32,6 miliardy korun.

Schodek rozpočtu ve výši 38,3 miliardy korun naplánovaný pro letošek počítal s růstem ekonomiky o 4,8 procenta. Nejnovější prognóza ministerstva financí ovšem odhaduje letos propad ekonomiky, a to o 4,3 procenta.

  • Daňové přiznání autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/744/74359.jpg
  • Česká správa sociálního zabezpečení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/971/97021.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 5 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 7 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 13 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 14 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...