Schodek rozpočtu nebezpečně kolísá kolem určeného limitu. Opozice volá po úsporách, Fiala vyčkává

6 minut
Události: Fiala věří, že se plánovaný schodek rozpočtu podaří dodržet
Zdroj: ČT24

Vláda už prakticky vyčerpala celý letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. Česká televize to zjistila z dat, která zasílá ministerstvo financí sněmovnímu rozpočtovému výboru. Schválený deficit na rok je 295 miliard. V minulých dnech přitom schodek limit už krátce překročil. Premiér Petr Fiala (ODS) přesto věří, že kabinet plánovaný deficit dodrží. Ve druhé polovině roku totiž vláda čeká příjem desítek miliard z dividendy ČEZu nebo z daně z mimořádných zisků. Odklad úspor se ale nelíbí části opozice, která volá po okamžitých krocích.

Premiér ve sněmovně už ve čtvrtek přiznal, že se letošní rozpočet pro vládu nevyvíjí dobře, stále ale doufá ve světlejší zítřky. „Podle plánu se vyvíjí výdajová stránka rozpočtu, ale musíme vidět, jak funguje ekonomika a jaké budeme mít příjmy z daně právnických osob, windfall tax, dividenda ČEZu, to všechno bude ovlivňovat to, zda skutečně dodržíme ten deficit, a nebo zda budou potřeba nějaká další úsporná opatření,“ prohlásil Fiala.

Ozývají se ale i skeptičtější hlasy. „Já už si myslím, že deficit 295 miliard v letošním roce není dosažitelný. Otázka je, do jaké míry bude potřeba novela,“ říká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (nestr. za STAN).

Limit pro schodek už byl chvíli překonán

Letošní schodek už dvakrát během minulého týdne překročil plánované celoroční maximum. Třeba 8. června vykázalo ministerstvo financí deficit vlády více než 296 miliard. Poté schodek zase o několik miliard klesl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na začátku června oznámil plán úspor za zhruba dvacet miliard. „Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček,“ uvedl tehdy.

Hospodaření státu v roce 2023
Zdroj: ČT24

Z 271 miliard na konci května poskočil schodek už minulou středu na více než 297 miliard. Tedy nad celoroční plánované maximum. Minulý pátek pak schodek mírně klesl na 293,5 miliardy. „Nesedíme se založenýma rukama a nečekáme, že to nějak dopadne, takže resorty dostaly úkol, aby přemýšlely nad tím, kde by ještě na provozu mohly ušetřit,“ konstatoval premiér.

Fiala stále věří, že vláda může letošní schodek dodržet. Premiér chce, aby jeho vláda vyhodnotila výsledky rozpočtu během léta. Až poté má kabinet rozhodnout, jestli v tomto roce navrhne miliardové úspory.

Okamžité úspory chce i část vládní koalice

Část koalice přitom požaduje, aby vláda začala šetřit hned. Třeba TOP 09 chce seškrtat až padesát miliard. „Je zásadní, abychom se probudili k aktivitě jako celá vláda a ještě v tomto roce, v tomto rozpočtu začali spořit. Není přijatelné, abychom nedodrželi schodek rozpočtu,“ zdůraznila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Určitě by měli realizovat úspory, které je možné realizovat. Občané na nás hledí a očekávají, že tato vláda se bude chovat trošku jinak, že se bude chovat rozpočtově odpovědně,“ míní Bernard.

Důvody horšího hospodaření státu
Zdroj: ČT24

Vláda hospodaří hůře, než předpokládala, třeba proto, že na pomoc s vysokými cenami energií vyplatila už čtyřicet miliard korun. Z odvodů a daní od výrobců elektřiny ale zatím získala o 28 miliard korun méně. Podle plánu by měly být na konci roku tyto částky stejné. Další peníze od energetických firem mají přijít o prázdninách.

Zároveň kabinet asi nezíská do rozpočtu plánovaných padesát miliard z emisních povolenek. „Je tam naprosto podvodně vylhaných padesát miliard z Modernizačního fondu. Nedá se to ničím obhájit, proč se tam objevilo padesát miliard, není k tomu legislativa,“ prohlásila exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Za prvé by se okamžitě měly snížit výdaje na drahé zahraniční zakázky, například na zbrojení. Už jenom tím bychom ušetřili 48 miliard korun,“ poznamenal předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Letošním příjmům rozpočtu pomůže také v pátek oznámená 54miliardová dividenda ČEZu a zhruba 28 miliard, které zatím stát plánuje získat z daně z mimořádných zisků. Zároveň ale nadále oproti loňsku rychle porostou například výdaje na důchody.

„Policistům a hasičům v České republice na tarify sáhnout nemůžeme. My jsme jim v lednu deset procent přidali, teď jim rozhodně nic nebudeme brát. Nemůžeme si dovolit riskovat s vnitřní bezpečnostní České republiky. Policisty a policistky potřebujeme, jejich práce si vážíme, stejně jako hasičů v České republice,“ podotkl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nové příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Podle Fialy se schválilo, že deficit nesmí v příštím roce být vyšší než 2,75 procenta hrubého domácího produktu. „Přepočítáno podle těch dnešních hodnot to je nějakých 270 miliard korun,“ dodává premiér. „Dvě stě sedmdesát miliard rozhodně není ten schodek, se kterým bychom mohli souhlasit. Pro nás je důležité, abychom si ty cíle, které jsme si vytyčili, vzali za své všichni, abychom je také dodrželi, a ten cíl skutečně má být jenom lehce nad dvě stě miliard korun schodku,“ upozorňuje Pekarová Adamová.

Opoziční hnutí ANO v týdnu znovu vyzvalo premiéra, aby v souvislosti s růstem deficitu zbavil ministra financí Stanjuru možnosti „devastovat“ veřejné finance. Resort pod Stanjurovým vedením podle Schillerové nedostatečně dbá na výběr daní a deficit pak chce napravit zvýšením daní pro živnostníky a rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 14 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
včera v 18:59

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...