Rozpočtový výbor odmítl většinu návrhů opozice k úspornému balíčku

Nahrávám video

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že výsledek hlasování výboru očekával, dodal ale, že rozhodující je plénum. „Já neočekávám, že bychom se v pátek dostali k závěrečnému hlasování, nemyslím si, že by se to stihlo,“ poznamenal Stanjura. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.

Výsledek hlasování čekala i předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. „Nepřekvapuje mě to, on je stejně ten balíček neopravitelný. Ale my jsme tam ty pozměňovací návrhy dali, abychom upozornili na to, jaké hrůzy připravila současná vláda na občany a na firmy,“ řekla. 

Člen výboru a místopředseda ANO Richard Brabec vyjádřil v Událostech, komentářích přesvědčení, že koalice pod Stanjurovým vlivem zamítla i opoziční návrhy, které by byly úsporné. „Jak hřebík to vždy zabil pan ministr financí. I věci, které jsem přesvědčen, že mají hlavu a patu nejenom věcnou, například nechat palivové dřevo, brikety, pelety v nižší sazbě. Nejenže by to bylo dobré pro ekologii, dokonce to má i pozitivní ekonomický dopad,“ řekl.

Nahrávám video

Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.

Strategie na konečné hlasování je podle místopředsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vojtěcha Munzara (ODS) velmi jednoduchá. „Je na jednotlivých předsedech poslaneckých klubů, aby se svým klubem a se svými poslanci komunikovali, kdyby měl někdo s něčím zásadní problém. Ale samozřejmě k vládnutí patří i kompromisy,“ řekl. Dodal, že pokud už je na stole nějaká dohoda, je třeba ji dodržovat. „Dohoda se boří snadněji, než se tvoří,“ poznamenal. 

Nahrávám video

Poslanec ODS Karel Haas řekl v Událostech, komentářích, že věří tomu, že poslanci, kteří dali najevo, že by pro balíček nemuseli hlasovat, to nakonec učiní. Že by se mohla zdržet, připustila poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková, a podle Deníku N bude zřejmě u některých pozměňovacích návrhů hlasovat proti koaliční většině poslanec STAN Jan Kuchař.

„Věřím, že si všech 108 koaličních poslanců uvědomuje, že konsolidační balíček je úplně klíčovou normou, klíčovým projektem naší koaliční vlády. Jsme v polovině volebního období. Doufám, že vážnost situace si všech 108 poslanců všech pěti koaličních stran uvědomuje stejně vážně. Věřím, že hlasování ve třetím čtení o finální podobě balíčku bude koaličně jednomyslné,“ řekl však Haas.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měla pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Podporu získal jen jeden návrh opozičních úprav

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to dvanáct a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.

Výbor nepodpořil ani neodmítl opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH. Podporu výboru i ministra financí Stanjury získal z opozičních úprav pouze návrh Zuzany Ožanové (ANO), aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Rozpočtové určení daní

Balíček zvyšuje daň z nemovitostí, a to o 1,8násobek. Veškerý výnos z této daně zůstane podle koaličního kompromisního pozměňovacího návrhu obcím, zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že část výnosu dostane stát. Výměnou za to se sníží podíly obcí na některých daních z příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Opozice navrhovala podíly zachovat.

„Každý z nás je reprezentantem obce a kraje, ale jsme také poslanci České republiky a musíme tomu nadřadit lokální zájmy. Já jsem ze Středočeského kraje a také bych mohl naskočit na to, že potřebuje z rozpočtového určení daní daleko více peněz, protože má hustší síť silnic. Není ale možné, abychom si půjčovali peníze a z daní dávali víc peněz obcím nebo krajům,“ poznamenal Munzar ve vysílání ČT24. 

Firmám se podle balíčku zvýší sazba daně z příjmů z nynějších devatenácti na 22 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu se nebude zvyšovat renta pro bývalé prezidenty vyplácená podle zvláštního zákona. Helena Válková (ANO) neprosadila, aby se regulace výpočtu platů ústavních činitelů netýkala soudců.

Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher (ANO) chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.

Další úspory budou v rozpočtu, slibuje koalice. Vláda návrh schválí 27. září

Opoziční politici při kritice balíčku mimo jiné používají termín „daňový balíček“. Podle Richarda Brabce je to proto, že nic významného jiného než daňové změny neobsahuje. „V květnu byly slibovány poměry mezi tím, co budou úspory a co bude výběr navíc. Ale zatím jsme žádné úspory neviděli, nebyly představeny,“ podotkl.

Karel Haas však upozornil, že je to proto, že aktuální balíček zákonů řeší jen část úsporných opatření. „Hnutí ANO si jako mantru, jako kolovrátek našlo pojem daňový balíček. Mrzí mě to zejména od kolegů z hnutí ANO, kteří byli ministry. Dobře vědí, že konsolidační balíček má část příjmovou. Příjmy v České republice musíme měnit legislativou. A pak má část úspornou. Úspory ve státních financích jsou rolí exekutivy, jsou rolí státního rozpočtu,“ připomněl. Konkrétní úsporná opatření budou podle něj zřejmá ve středu 27. září, kdy by měla vláda projednat definitivní znění návrhu státního rozpočtu, který pošle do Poslanecké sněmovny.

Brabec ale od rozpočtu mnoho nečeká. Míní, že větší škrty v rozpočtech ministerstev jsou neuskutečnitelné. „Když pan ministr financí ministrům předvedl úspory, ti se jako jedna žena, jeden muž vzbouřili a poslali ho rovně. Protože za to by nikdo nebyl schopen ty resorty vést,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 4 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 8 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.