Rozpočtový výbor odmítl většinu návrhů opozice k úspornému balíčku

Nahrávám video

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že výsledek hlasování výboru očekával, dodal ale, že rozhodující je plénum. „Já neočekávám, že bychom se v pátek dostali k závěrečnému hlasování, nemyslím si, že by se to stihlo,“ poznamenal Stanjura. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.

Výsledek hlasování čekala i předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. „Nepřekvapuje mě to, on je stejně ten balíček neopravitelný. Ale my jsme tam ty pozměňovací návrhy dali, abychom upozornili na to, jaké hrůzy připravila současná vláda na občany a na firmy,“ řekla. 

Člen výboru a místopředseda ANO Richard Brabec vyjádřil v Událostech, komentářích přesvědčení, že koalice pod Stanjurovým vlivem zamítla i opoziční návrhy, které by byly úsporné. „Jak hřebík to vždy zabil pan ministr financí. I věci, které jsem přesvědčen, že mají hlavu a patu nejenom věcnou, například nechat palivové dřevo, brikety, pelety v nižší sazbě. Nejenže by to bylo dobré pro ekologii, dokonce to má i pozitivní ekonomický dopad,“ řekl.

Nahrávám video

Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.

Strategie na konečné hlasování je podle místopředsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vojtěcha Munzara (ODS) velmi jednoduchá. „Je na jednotlivých předsedech poslaneckých klubů, aby se svým klubem a se svými poslanci komunikovali, kdyby měl někdo s něčím zásadní problém. Ale samozřejmě k vládnutí patří i kompromisy,“ řekl. Dodal, že pokud už je na stole nějaká dohoda, je třeba ji dodržovat. „Dohoda se boří snadněji, než se tvoří,“ poznamenal. 

Nahrávám video

Poslanec ODS Karel Haas řekl v Událostech, komentářích, že věří tomu, že poslanci, kteří dali najevo, že by pro balíček nemuseli hlasovat, to nakonec učiní. Že by se mohla zdržet, připustila poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková, a podle Deníku N bude zřejmě u některých pozměňovacích návrhů hlasovat proti koaliční většině poslanec STAN Jan Kuchař.

„Věřím, že si všech 108 koaličních poslanců uvědomuje, že konsolidační balíček je úplně klíčovou normou, klíčovým projektem naší koaliční vlády. Jsme v polovině volebního období. Doufám, že vážnost situace si všech 108 poslanců všech pěti koaličních stran uvědomuje stejně vážně. Věřím, že hlasování ve třetím čtení o finální podobě balíčku bude koaličně jednomyslné,“ řekl však Haas.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měla pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Podporu získal jen jeden návrh opozičních úprav

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to dvanáct a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.

Výbor nepodpořil ani neodmítl opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH. Podporu výboru i ministra financí Stanjury získal z opozičních úprav pouze návrh Zuzany Ožanové (ANO), aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Rozpočtové určení daní

Balíček zvyšuje daň z nemovitostí, a to o 1,8násobek. Veškerý výnos z této daně zůstane podle koaličního kompromisního pozměňovacího návrhu obcím, zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že část výnosu dostane stát. Výměnou za to se sníží podíly obcí na některých daních z příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Opozice navrhovala podíly zachovat.

„Každý z nás je reprezentantem obce a kraje, ale jsme také poslanci České republiky a musíme tomu nadřadit lokální zájmy. Já jsem ze Středočeského kraje a také bych mohl naskočit na to, že potřebuje z rozpočtového určení daní daleko více peněz, protože má hustší síť silnic. Není ale možné, abychom si půjčovali peníze a z daní dávali víc peněz obcím nebo krajům,“ poznamenal Munzar ve vysílání ČT24. 

Firmám se podle balíčku zvýší sazba daně z příjmů z nynějších devatenácti na 22 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu se nebude zvyšovat renta pro bývalé prezidenty vyplácená podle zvláštního zákona. Helena Válková (ANO) neprosadila, aby se regulace výpočtu platů ústavních činitelů netýkala soudců.

Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher (ANO) chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.

Další úspory budou v rozpočtu, slibuje koalice. Vláda návrh schválí 27. září

Opoziční politici při kritice balíčku mimo jiné používají termín „daňový balíček“. Podle Richarda Brabce je to proto, že nic významného jiného než daňové změny neobsahuje. „V květnu byly slibovány poměry mezi tím, co budou úspory a co bude výběr navíc. Ale zatím jsme žádné úspory neviděli, nebyly představeny,“ podotkl.

Karel Haas však upozornil, že je to proto, že aktuální balíček zákonů řeší jen část úsporných opatření. „Hnutí ANO si jako mantru, jako kolovrátek našlo pojem daňový balíček. Mrzí mě to zejména od kolegů z hnutí ANO, kteří byli ministry. Dobře vědí, že konsolidační balíček má část příjmovou. Příjmy v České republice musíme měnit legislativou. A pak má část úspornou. Úspory ve státních financích jsou rolí exekutivy, jsou rolí státního rozpočtu,“ připomněl. Konkrétní úsporná opatření budou podle něj zřejmá ve středu 27. září, kdy by měla vláda projednat definitivní znění návrhu státního rozpočtu, který pošle do Poslanecké sněmovny.

Brabec ale od rozpočtu mnoho nečeká. Míní, že větší škrty v rozpočtech ministerstev jsou neuskutečnitelné. „Když pan ministr financí ministrům předvedl úspory, ti se jako jedna žena, jeden muž vzbouřili a poslali ho rovně. Protože za to by nikdo nebyl schopen ty resorty vést,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 20 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...