Praha – Naděje na ukončení konfliktu v Libyi žene ceny ropy dolů. Severomořská ropa Brent zlevnila o více než dva dolary za barel na zhruba 106 dolarů. Přesto je ještě vysoko nad cenou americké lehké ropy WTI, která běžně bývá mnohem dražší. Pokles navíc zatím nepocítili ani motoristé a dál u benzinových pump platí až 35 korun za litr benzinu. Podle asociace tuzemských petrolejářů však zlevní během dvou týdnů nafta i benzin o několik desítek haléřů. Zásadní zlevňování ale na české řidiče nečeká.
Ještě před občanskou válkou Libye, která má největší zásoby ropy v Africe, těžila 1,6 milionu barelů ropy denně a většina produkce mířila do Evropy. Nyní však klesla těžba na pouhých sto tisíc barelů. To ale podle analytika společnosti Colosseum Petra Čermáka nebude trvat dlouho. Naopak v anketě agentury Reuters analytici nejčastěji odpovídali, že se bude produkce na původní úroveň šplhat až dva roky.
Petr Čermák:
„Pokud se podíváme na situaci v Libyi a na situaci v tamních rafineriích, kdy většina z těch klíčových nebyla žádným způsobem výrazněji poškozená, tak se dá očekávat, že obnovení produkce by bylo poměrně rychlé – řekněme v horizontu týdnů až měsíců nejpozději. Takže trhy v Evropě by mohly být zásobeny libyjskou ropou znovu.“
Ropa z Libye však ovlivňuje světové obchodování s evropskou ropou Brent. Při plném výkonu se přitom libyjská těžba podílela na světové produkci pouze dvěma procenty. Podle Čermáka však cenu ropy v současnosti ovlivňují především makroekonomické faktory, jako jsou obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Evropě, USA a Číně. Strach mají investoři i z dluhové krize.
Obavy z konfliktů opadly, přirážka k ropě ale zůstala
Cena ropy Brent však vylétla na vysoká čísla už při vypuknutí konfliktu v Libyi. Tehdy se sem nepokoje rozšířily z Egypta a investoři se obávali, aby se vlna nespokojenosti nešířila dál na východ, například až do Saudské Arábie. „Díky tomu se započítala do evropských cen ropy Brent určitá prémie, která tam zůstala až doteď, navíc se k tomu potom přidaly ještě nějaké produkční problémy v Severním moři, v Nigérii, takže ta prémie tam zůstala,“ vysvětluje Čermák.
Teď by se ale situace mohla opět uklidnit a ceny ropy Brent se pomalu dostat pod ceny lehké ropy WTI. „Za normálních okolností by měla být ropa WTI mnohem dražší,“ tvrdí Čermák. „Rozdíl mezi tou americkou a evropskou ropou by se mohl začít snižovat z těch rekordních úrovních kolem 26 dolarů, a to by byla samozřejmě pozitivní zpráva i pro Českou republiku, protože z ropy Brent vychází ceny benzinu a nafty na burze v Rotterdamu, a ty ovlivňují i ceny pohonných hmot u nás,“ dodává.
Na nižší ceny u čerpacích stanic se však čeští řidiči mohou těšit až po skončení prázdnin, a to pouze pokud udrží cena ropy klesající trend. Podle Čermáka bude pokles pozvolný. Brzdí ho mimo jiné i mírný nárůst distribučních marží, které jsou nyní nadprůměrné. „Lze očekávat v horizontu čtrnácti dnů, že promítnutí snížených cen ropy, pokud se promítnou do kótovaných cen na burzách, že by mohly vést ke snížení cen pohonných hmot v řádu do padesát haléřů na litr,“ doplňuje Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu. Velké zlevňování ovšem v nejbližší době nikdo nečeká.
Konec sporů Libyi otevře těžařům nové možnosti
Italský ropný koncern Eni dnes signalizoval jako první ze zahraničních ropných těžařů návrat na libyjská ropná pole. Šanci v nové situaci po vstupu povstalců do hlavního města Tripolisu mají i noví hráči jako katarská státní ropná společnost. Na porážku libyjského vůdce Muammara Kaddáfího podle všeho doplatí ropné firmy z Ruska, Číny a Brazílie. Moskva už připustila, že libyjské podnikatelské aktivity ztratila.
Mluvčí libyjské ropné společnosti AGOCO:
„Nemáme problém se společnostmi ze západních zemí jako Itálie, Francie a Británie. Asi ale budeme mít politické problémy s Ruskem, Čínou a Brazílií.“
Rusko, Čína a Brazílie se stavěly proti přísnějším sankcím vůči Kaddáfího režimu a kritizovaly vojenskou pomoc NATO povstalcům. „Libyi jsme kompletně ztratili,“ prohlásil dnes generální ředitel Rusko-libyjské rady pro podnikání Aram Šegunc. „Naše firmy tam ztratí všechno, protože NATO jim zabrání v Libyi podnikat,“ dodal. Ruské podniky Gazprom, Gazprom Nefť a Tatněfť investovaly do těžby ropy a plynu v Libyi stovky milionů dolarů. Před válkou pracovalo v Libyi i mnoho čínských firem na 50 projektech. Významné projekty v zemi mají i brazilská ropná společnost Petrobras a stavební skupina Odebrecht.
Analytici se domnívají, že velkými vítězi v poválečné Libyi bude Eni a francouzský Total. Akcie Eni, Totalu a rakouské OMV dnes i přes pokles světových cen ropy rostly o 3 až 5 procent. Díky katarské podpoře povstalců bude mít velkou šanci tamní státní ropná společnost a do země mohou přicházet noví hráči, jako například obchodní společnost Vitol.
