Praha - Nová evropská pravidla o odměňování bankéřů platí necelý měsíc a už se mluví o různých způsobech, jak je obejít. Novinkou je například to, že banky musejí rozložit výplatu roční odměny do několika let, nebo ji vyplácet v cenných papírech. Jenže někteří bankéři vlastní akcie nechtějí. Mají strach, že v případě krachu přijdou nejen o zaměstnání, ale i o bonusy. Další překážkou je fakt, že některé banky akcie na burze nemají. To se týká naprosté většiny českých bank. Podle partnera KPMG Jindřicha Vašiny je však nová regulace určená především takovým skupinám, které v tomto problémy mít nebudou.
Banky si však vědí rady. Místo odměn bankéřům zvyšují platy. V londýnské bankovní čtvrti City si tak v prosinci bankéři v průměru polepšili o třetinu a šéfové dokonce o polovinu. Podle šéfa firmy Patria Finance Tomáše Klápště však zvyšování mezd na kompenzaci nemůže stačit. Povede totiž pouze k průměrnosti. Nelze tak totiž odměnit „obchody století“. Podle Vašiny potom nová regulace povede ke zvyšování fixní mzdy. Řešením je také odchod pracovníků do externího vztahu.
Bankéři dostávají odměny od daňových poplatníků
S novou regulací musejí banky zveřejňovat, jak své ředitele odměňují. Například Goldman Sachs vyplácí miliardové bonusy i při 38procentním poklesu zisku. V londýnské City zase dostávají odměny i zaměstnanci bank, jímž záchranné peníze poskytl stát – tedy daňoví poplatníci.
Ve velkých bankovních skupinách jsou k rozhodování o odměnách vytvořeny výbory pro odměňování. V těch pak působí zejména zástupci dozorčí rady a významní vlastníci. V menších společnostech pak rozhoduje přímo představenstvo nebo dozorčí rada. Mezi hlavní kritéria přitom patří osobní výkon, výkon útvaru, kde bankéř pracuje a výkonnost celé banky.
Nová pravidla regulace musela přijmout i Česká republika. Česká národní banka vybrala nejmenší zlo – tedy nejmírnější regulaci. Podle Vašiny se však omezení dotkne jen těch největších hráčů, tedy České spořitelny, ČSOB, Unicreditu a Komerční banky.
