Atény – Již ve čtvrtek začíná summit Evropské unie a do té doby musí mít řecký premiér Antonis Samaras potvrzenu platnost nejnovějšího balíčku škrtů. Stát se tak má dnes na koaličních jednáních. Nová úsporná opatření jsou podmínkou, aby země dostala další část úvěru. Bez něj by nejspíš musela vyhlásit státní bankrot.
Nejnovější cíl řeckého premiéra Samarase má jasné obrysy. Pokud se úspory potvrdí, země dostane další miliardy eur od mezinárodních institucí. I když se koaličním partnerům leccos na nových škrtech nepozdává, čeká se, že balíček odsouhlasí. Optimismus po své nedávné návštěvě Řecka sdílí i německá kancléřka.
Angela Merkelová, německá kancléřka
„Musíme našim partnerům důvěřovat. Důvěra se dá získat jedině tak, že všichni dodrží dohody. Věřím tomu a budu za to v Evropě dál bojovat.“
Čeká se také na konečnou zprávu trojky mezinárodních věřitelů, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Měla být hotová už v říjnu, teď to však vypadá spíš na listopad. Pokud bude pozitivní, má Řecko šanci získat víc času na snížení svého deficitu.
Podle spolupracovnice ČT v Řecku Soni Dorňákové Stamu požaduje trojka výrazné změny především na trhu práce, a to jak v soukromém sektoru, tak ve státní správě. Mělo by dojít k uvolnění pracovního trhu – snížení a uzákonění minimální mzdy, zrušení zákona, podle něhož se v Řecku každé tři roky zvyšuje základní plat, zvýšení počtu pracovních dnů z pěti na šest nebo zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky.
Petr Bartoň, ekonom University of Chicago
„Dochází k tomu, že po dlouhé době Mezinárodní měnový fond mění svoji politiku. Doteď stále trval na tom, že je potřeba v Řecku více šetřit. Nyní jako by hodil zpátečku a říká – nelze se z toho vyhrabat jenom tím, že budu šetřit a šetřit. I v Mezinárodním měnovém fondu dnes převažují keynesiánci, kteří říkají, že to podvazuje poptávku a ekonomika neroste.“
Ve veřejném sektoru pak mělo být podle původních plánů věřitelů propuštěno až 150 tisíc zaměstnanců. Vláda ale doufá, že se jí tento počet podaří snížit. „Propouštění ze státního sektoru je trnem v oku všech řeckých vlád, protože zde opravdu platí, že státního zaměstnance nelze propustit,“ říká Dorňáková Stamu.
Země má do roku 2020 snížit zadlužení na 120 procent hrubého domácího produktu. Mezi nejnovější nápady, jak toho dosáhnout, patří nákup i svých vlastních dluhopisů za peníze ze záchranného fondu eurozóny.
